„Je to nejdelší silnice první třídy na území České republiky. Vede od hranic s Německem a Polskem v Hrádku nad Nisou až na Moravu, prochází lidnatými regiony a je velmi důležitou českou i evropskou komunikací. Tomu odpovídá intenzivní dopravní zátěž. Silnice ale zdaleka nemá parametry, aby ji bezpečně zvládla,“ řekl pro Novinky bývalý šéf BESIPu Roman Budský.
Děsivé statistiky nehod pomáhá zachraňovat, jak vysvětlíme níže v textu, až postupné zprovozňování jednotlivých úseků bezpečnější dálnice D35, jež má nebezpečnou silnici první třídy o délce 333 kilometrů postupně nahrazovat. Přípravy se ale vlečou kvůli složité byrokracii, dohadování o výkupu pozemků i kvůli tomu, že jednotlivé úseky potřebují každý zvláštní posouzení vlivu na životní prostředí EIA. A tak děsivá čísla o nehodovosti nadále plní statistiky.
Mezi roky 2010 a 2025 policisté na silnici I/35 zaznamenali celkem 16 233 dopravních nehod. Při 228 z nich někdo zemřel. Protože si některé kolize vyžádaly více obětí, celkový počet mrtvých dosáhl 255. Dalších 451 lidí utrpělo těžká a 5381 lidí lehká zranění.
Nejhorší byl rok 2011
K nejtragičtějším dnům patří například letošní pondělí 27. července, kdy došlo ke dvěma smrtelným nehodám se třemi oběťmi na silnici u Holovous na Jičínsku a u Litomyšle na Svitavsku. Smutnou bilanci má například i 14. duben 2023, kdy na této dopravní tepně vyhasly při dvou dopravních nehodách čtyři životy.
Nejhorší bilanci měl rok 2011, kdy při 28 smrtelných nehodách zemřelo 30 lidí. Velmi tragické byly také roky 2010 s 24 oběťmi a 2012 s 28 mrtvými. V posledních letech se počty většinou držely výrazně níže, výjimkou byl rok 2023, kdy silnice připravila o život 22 lidí. V roce 2024 zahynulo pět lidí a v roce 2025 deset.
Pokles závažnosti je při rozdělení sledovaného období na dvě poloviny ještě zřetelnější. V letech 2010 až 2017 zahynulo na I/35 celkem 172 lidí, tedy v průměru více než 21 ročně. V následujících osmi letech to bylo 83 lidí, průměrně zhruba deset ročně. Počet všech nehod se přitom snížil jen mírně – z 8309 v první polovině období na 7924 ve druhé.
Za nižším počtem nehod stojí zejména zmiňované a postupné otevírání dálnice. Téměř tři čtvrtiny všech nehod, konkrétně 11 964, se staly mimo obec. Přibližně 63 procent kolizí připadalo na přímé úseky a jen 15 procent na zatáčky. Téměř 82 procent nehod se navíc odehrálo za nezhoršených povětrnostních podmínek. Statistiky tak ukazují, že problém nelze jednoduše svádět na sníh, déšť nebo komplikované vedení trasy.
Nesprávný způsob jízdy
Nejčastější skupinou příčin byl takzvaný nesprávný způsob jízdy, který policisté uvedli u 6689 nehod, tedy u více než dvou pětin všech případů. Pod označením se však neskrývá jediný přestupek.
„Nesprávný způsob jízdy jsou všechny ostatní přestupky kromě těch, které jsou ve statistice konkrétně vyjmenované. Spadají tam desítky různých pochybení. Není to tedy jeden přestupek, ale celá množina,“ vysvětlil Novinkám expert na bezpečnost silniční dopravy Budský.
Mezi konkrétními příčinami se nejčastěji objevovalo nevěnování se řízení, které stálo za 1931 nehodami. Následovalo nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky s 1854 případy a nedodržení bezpečné vzdálenosti s 1784 nehodami. Vjetí do protisměru nebo jízdu po nesprávné straně vozovky policie zaznamenala u 595 kolizí.
Neodpustí chybu
Řidiči se na řadě úseků potkávají s hustou kamionovou dopravou, chybějícími krajnicemi a minimálním prostorem pro nápravu chyby.
„Je to silnice, která neodpustí sebemenší chybu. Při nepovedeném předjíždění, objíždění nebo chvilkové nepozornosti stačí vybočit o několik decimetrů a může následovat čelní srážka s protijedoucím vozidlem,“ upozornil Budský.
Roli nákladní dopravy podle něj naznačuje také rozložení nehod během týdne. Od pondělí do pátku se stalo téměř 12 500 nehod, zatímco o sobotách a nedělích necelých 3800. Nejhorším dnem byl pátek s 2753 kolizemi, nejméně nehod připadalo na neděli.
„Když se podíváme na velký podíl nákladních automobilů a na počty nehod v jednotlivých dnech, vidíme o víkendech pokles. To odpovídá útlumu tranzitní nákladní dopravy. Silnice je dlouhodobě přetížená a její parametry neodpovídají tomu, co se na ní odehrává,“ uvedl Budský.
Nákladní automobily byly podle dat vedeny jako vozidla viníků u 2583 nehod. Osobní automobily u 8034 případů. Obecně přitom platí, že osobní auta mají v Česku podíl na provozu do devadesáti procent. Čísla ovšem nelze bez přesných údajů o intenzitě provozu přepočítat na rizikovost jednotlivých druhů vozidel.
Nejvíce nehod ze silnice I/35 se stalo v Libereckém kraji, kde jich policisté evidovali 4170. Následovaly kraje Olomoucký s 3750, Pardubický s 3637 a Královéhradecký s 3213 případy. Samotný okres Liberec měl 3690 nehod, více než pětinu všech případů na celé sledované trase.
Ani vysoký počet nehod ale automaticky neznamená největší riziko smrti. Nejfrekventovanější nehodové shluky se často nacházejí na městských nebo kapacitnějších úsecích, kde sice vzniká mnoho kolizí, jejich následky však bývají mírnější. Mimo obce na klasické dvouproudé komunikaci naopak hrozí zejména čelní střety ve vysoké rychlosti.
„Při devadesátikilometrové rychlosti má náhlé vybočení obrovské následky. Totéž platí pro srážku s kamionem. Tahle silnice už měla být dávno z velké části nahrazena dálnicí D35,“ řekl Budský.
Foto: František Vlček / MFDNES + LN / Profimedia, Profimedia.cz
Roman Budský
D35 měla být severní alternativou D1
Dálnice D35 postupně přebírá část dopravy z původní silnice první třídy. Podle Budského se právě otevírání nových úseků promítá do nižšího počtu nejzávažnějších nehod.
„Jak se silnice postupně nahrazuje D35 a doprava se odsouvá jinam, mírně klesají počty nehod a hlavně těch závažných. Náhrada ale bohužel probíhá velmi pomalu. Dokud nebude D35 dokončena, bude I/35 pořád velice nebezpečná,“ uvedl.
D35 měla podle dřívějších úvah vytvořit severní alternativu k dálnici D1 a být z velké části dokončena ještě před její rozsáhlou modernizací.
„Mělo se nejprve dostavět spojení po D11 do Hradce Králové a potom D35 z Hradce na Moravu. Vznikla by alternativní trasa, která by umožnila rekonstruovat D1 v klidu. To se bohužel nestalo, takže I/35 zlobí pořád,“ doplnil Budský.
Současně pokračuje výstavba severně od Hradce Králové. ŘSD v dubnu zahájilo stavbu 16,3 kilometru dlouhého úseku Úlibice–Hořice. Zprovoznění plánuje na březen 2029. V roce 2026 chce ŘSD otevřít také úseky od Ostrova k Vysokému Mýtu a mezi Sadovou a Plotištěm v celkové délce nejméně 12,4 kilometru.
Teprve po úplném propojení jednotlivých částí však dálnice vytvoří souvislou alternativu a převezme podstatnou část tranzitní dopravy. Do té doby zůstane provoz na zbývajících dvouproudých úsecích I/35 vystaven kombinaci vysokých intenzit, kamionů, předjíždění i čelních střetů.
Jenže výstavba se vleče a jak upozornil v roce 2023 Nejvyšší kontrolní úřad, pokud bude D35 dokončena do roku 2030, její výstavba potrvá celkem 50 let. Už v roce 2001 se přitom vláda Miloše Zemana usnesla na tom, že výstavba všech úseků D35 bude zahájena do roku 2010.
