Co vám vadí na výši odměňování vedení Pražských služeb, které dlouhodobě kritizujete?
Generální ředitel Patrik Roman si měsíčně přijde v průměru na 493 tisíc korun, šéf úseku údržby komunikací František Hodan na 477 tisíc korun a ředitel závodu na energetické využití odpadu Aleš Bláha na 476 tisíc korun. Vedení Pražských služeb tak pobírá vyšší platy než prezident či premiér.
Ty částky jsou zprůměrované včetně ročních odměn. Nicméně nejvyšší odměny ve vedoucích pozicích v dalších městských společnostech jsou podle Hlídače státu i s odměnami kolem 300 tisíc korun měsíčně, ať už jde o Technickou správu komunikací, Operátora ICT nebo vedení magistrátu. Tedy o 200 tisíc méně oproti Pražským službám. Čím si vysvětlujete ten velký rozdíl?
Tuto otázku jsem sama nejednou položila při jednáních s Patrikem Romanem a nikdy se mi nedostalo uvěřitelné odpovědi. Můj názor je takový, že odměny jsou nastaveny nepřiměřeně vysoko proto, že žádný z mých předchůdců na magistrátu neměl chuť nebo odvahu se proti tomu ozvat a pustit se do konfliktu.
Výše odměn byla také první kritikou hned po mém nástupu v roce 2023, kdy byla dozorčí radou přiznána odměna pěti členům představenstva přibližně 18 milionů korun, přičemž ředitel Roman přes 6,5 milionu korun. Vedlo to až k tomu, že se následně ředitel Roman části odměny vzdal.
Díky mému tlaku se přitom podařilo v tomto volebním období snížit platy představenstva zhruba na polovinu původní částky, ale i tak je to šíleně moc. Co se mi už ale nepovedlo, je snížit přemrštěné platy dalších manažerů. Podle výroční zprávy společnosti mám silné podezření, že další manažeři si přijdou až na 400 tisíc korun měsíčně. Vedení mi přesné informace o platech odmítá již déle než rok vydat.
Opakovaně kritizujete Pražské služby, dlouhodobě mluvíte i o „unesené firmě“. Na magistrátu ale nevnímám podporu vaší kritiky vůči vedení společnosti, čím si to vysvětlujete?
Za dvacet let v Pražských službách Patrik Roman vybudoval systém, který extrémně komplikuje reálnou kontrolu ze strany města. Na rovinu říkám, že zcela ideální by bylo pro ozdravení společnosti zcela nové vedení. Bez toho se řízení společnosti a její fungování nemůže zlepšit.
Obávám se, že vliv z Pražských služeb už dosáhl i do pražských buněk politických stran. Nedovedu si jinak vysvětlit existenci hlasovací mašiny SPOLU, ANO a bohužel i STAN v dozorčí radě, která přikrývá jakýkoliv pokus o skutečné prošetření.
Vedení se sice rádo ohání tím, že firma má dobré hospodářské výsledky, ale jejím největším a hlavním odběratelem je samotné město. Mají zakázky a dodávky služeb od Prahy jisté.
Nedávno jsme na Novinkách psali o nevýhodně vypadajícím pronájmu robotických sekaček nebo nákupu foukačů za vyšší ceny, než jsou na e-shopu stejné firmy. V čem v těchto případech Pražské služby podle vás postupují nestandardně?
Detailní pohled na ceník, který je součástí čtyřleté smlouvy, ukazuje systematické nadhodnocení položek. Městská společnost v rámci této zakázky nemá žádné množstevní slevy, naopak. Dražší než v běžném maloobchodě jsou nejen samotné stroje, ale i naprosté banality, jako obyčejné plastové kanystry.
Ukázkovým příkladem tohoto předražení je kauza kolem nákupu foukačů. Pohled na konkrétní položky odhaluje až absurdní cenové rozdíly mezi běžným trhem a tím, co pro město vysoutěžila městská společnost.
Běžná maloobchodní cena jednoho foukače činí 22 719 korun bez DPH. Městská společnost však stejný přístroj v rámci tendru nakoupila u stejné společnosti za 25 445 korun bez DPH. To představuje okamžité přeplacení o zhruba 12 procent.
Podnik se logicky brání, že musel postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek.
Tato dvanáctiprocentní přirážka se jako červená nit táhne celým ceníkem a u některých položek je dokonce ještě vyšší. Objevuje se i u běžného spotřebního zboží, kde jakákoliv argumentace „přidanou hodnotou“ nebo „servisem“ zcela selhává. Výsledkem je systematické přeplácení techniky i běžného vybavení.
Přesto městský podnik nemá mimo zákonný rámec vyjednávat slevy nebo diktovat ceníkové ceny po vysoutěžení tendru.
Lidé z jiné společnosti prodávající zahradní techniku mi potvrdili, že je to naprosto postavené na hlavu. Jako velký zákazník přece musíte mít výhodu velkoobchodní, neboli fleetové ceny. Podle nich je zkrátka úplně vyloučené, aby vám dodavatel prodával zboží dráž, nebo nedej bože ještě za vyšší částky, než jaké má samotná firma standardně uvedené na svém webu pro obyčejné lidi.
Dívala jsem se i do registru smluv na další zakázky stejného dodavatele. A zjistila jsem, že dodávají techniku například pro záchranku v Jihočeském kraji. Jihočeští záchranáři si od nich kupovali robotickou sekačku za 156 tisíc korun. Když se ale podíváte do ceníků Pražských služeb a jejich smlouvy, úplně stejnou sekačku tam Praze nabízejí za 217 tisíc korun.
Pro mě jsou Pražské služby ukázkovým příkladem městského podniku, kde neplatí základní kupecké počty a někteří politici to záměrně přehlížejí. Při takto vysokém finančním objemu a dlouhodobém garantovaném odběru by každý standardní management vyjednal slevy.
V případě čtyřletého kontraktu s dodavatelem zahradní techniky je však výsledkem pravý opak. Pražské služby podepsaly, že budou přeplácet i základní položky. S tím se nehodlám smířit a budu proti tomu bojovat dál.
Vyjádření městské společnosti Pražské služby, a.s.
1. Z čeho vychází výše odměňování ve vedení Pražských služeb?
Výše odměňování členů představenstva není stanovována vedením společnosti, ale je schvalována dozorčí radou, ve které tvoří většinu zástupci hl. m. Prahy.
Výši odměn ovlivňují dva zásadní faktory: Významnou část odměny tvoří výkonnostní složka navázaná na plnění hospodářských výsledků a strategických cílů společnosti. Výše uváděných částek není garancí ani pevnou složkou platu. Jde o celkový příjem, jehož značnou část tvoří variabilní složka vázaná na plnění náročných ekonomických ukazatelů. Pokud společnost nedosáhne vynikajících hospodářských výsledků, odměny členů představenstva mohou výrazně klesnout.
Druhým aspektem při hodnocení manažerských odměn je míra manažerské odpovědnosti. Pražské služby jsou klíčovou infrastrukturní společností s více než 2 300 zaměstnanci a ročním obratem přesahujícím 4,5 miliardy korun.
Z hlediska velikosti i míry rizika jde o řízení na úrovni velkých komerčních korporací – jednotliví ředitelé závodů zodpovídají za práci až 800 zaměstnanců. A právě tomuto zmíněnému poměru pak odpovídá následné odměňování managementu. Z těchto důvodů nelze porovnávat výši odměn pouze s pevnými mzdami managementu jiných městských společností bez znalosti jejich odměňovacích systémů, velikosti, rozsahu činností, hospodářských výsledků a odpovědnosti.
Z tohoto hlediska lze konstatovat, že společnost nevybočuje v rámci pražského i evropského prostředí v obdobném oboru, velikostí rozsahu činností a počtu zaměstnanců. To dokládá i zpracovaná analýza renomované společnosti, která se specializuje na odměňování v rámci společností. Společnost srovnávala český trh s jasnými a transparentními kritérii. Systém odměňování tak striktně odpovídá tržnímu srovnání (benchmarking) ve srovnatelně velkých podnicích.
2. Jak management PSAS hodnotí současnou úroveň komunikace s hlavním městem jako jediným akcionářem a fungování kontrolních orgánů (dozorčí rady) společnosti?
Komunikaci s hlavním městem považujeme dlouhodobě za věcnou, korektní a přínosnou pro obě strany. Hlavní město Praha má jako jediný akcionář plnou kontrolu nad chodem společnosti skrze své zástupce v dozorčí radě a výkonem působnosti valné hromady radou města. Společnost podléhá pravidelným interním i externím auditům, plní veškeré zákonné i akcionářské povinnosti a veškeré klíčové informace i hospodářské výsledky jsou akcionáři plně k dispozici a transparentně vykazovány.
Bezproblémové a kvalitní fungování společnosti dokazují i její výsledky – současný management dlouhodobě generuje pro hlavní město Prahu zisk ve výši stovek milionů korun ročně. Maximální zisk Pražských služeb se přiblížil k hranici 500 milionů korun za rok, což představuje více než desetinásobný nárůst hospodářského výsledku oproti stavu před nástupem současného vedení.
Tento zisk navíc nepochází pouze ze zakázek od města. Je přímým výsledkem manažerských rozhodnutí a komerčních aktivit na volném trhu – například díky včasné investici do stavby kogenerační jednotky, která umožňuje efektivní prodej tepelné a elektrické energie vyprodukované z odpadu. Osobní názory paní náměstkyně nám nepřísluší komentovat.
3. Jak vedení PSAS reaguje na tvrzení o politickém vlivu a blokování kontrolních procesů? A jaký podíl na hospodářských výsledcích společnosti tvoří zakázky pro hlavní město ve srovnání s komerčním trhem?
Řízení Pražských služeb funguje podle zákona o obchodních korporacích, stanov společnosti a rozhodnutí příslušných orgánů. Jediným akcionářem společnosti je hlavní město Praha, které prostřednictvím rady města a dozorčí rady disponuje všemi standardními nástroji výkonu vlastnických práv. Představenstvo společnosti poskytuje těmto orgánům součinnost a pravidelně předkládá požadované informace. Veškeré kontroly probíhají v rozsahu stanoveném právními předpisy a společnost při nich poskytuje plnou součinnost.
Dozorčí rada vykonává svou činnost samostatně v rozsahu stanoveném zákonem a stanovami společnosti. Její rozhodování nepřísluší Pražským službám komentovat.
Pražské služby se při své činnosti musí řídit podmínkami pro udržení statusu in-house dodavatele hl. m. Prahy. Podle těchto pravidel musí stanovený podíl obratu společnosti tvořit zakázky pro hlavní město (a jím ovládané subjekty). Pražské služby tento podíl splňují. To však neznamená, že hl. m. Praha a jím ovládané subjekty zadávají veškeré zakázky automaticky naší společnosti. Naopak, za účelem získání těchto zakázek musíme vyvinout významnou snahu. Zde se opět projevuje již popsaná dobrá práce managementu společnosti, což dokazuje i vysoká úspěšnost u komerčních zakázek, kde obecně panuje vysoce konkurenční prostředí.
4. Jak Pražské služby vysvětlují zmíněné cenové rozdíly oproti běžnému maloobchodnímu trhu? Proč v podmínkách soutěže či smlouvě nebyl zakotven mechanismus, který by garantoval, že vysoutěžené ceny nepřekročí běžné maloobchodní ceny dodavatele?
V tomto případě jsme postupovali striktně podle zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Pražské služby nemohou jednoduše nakupovat vybavení na e-shopech jako běžný spotřebitel, protože by se vystavily riziku dělení zakázky a zvýhodňování určitých subjektů. Při pořizování zboží realizujeme zadávací řízení a ze zákona musíme vybrat uchazeče s nejvýhodnější nabídkou podle předem stanovených kritérií.
Jestli je tato vysoutěžená cena ve finále vyšší nebo nižší než momentální nabídka na jakémkoliv e-shopu, to společnost nemůže nijak ovlivnit. Zákonnou povinností je vyhodnocenou nejvýhodnější nabídku přijmout a s vítězem uzavřít smlouvu. Primárním cílem ZZVZ je zajistit férovou soutěž pro všechny účastníky zadávacího řízení a ZZVZ zadavateli nedává při otevřeném zadávacím řízení možnost jednat s dodavateli o cenách nebo dokonce o úpravě jejich nabídek.
V tomto zadávacím řízení Pražské služby neměly možnost jej zrušit, aniž by se vystavily riziku porušení ZZVZ. Stejně tak ZZVZ nedává možnost vylučovat účastníky jen z toho důvodu, že nabízí cenu vyšší, než e-shopy.
Pokud jde o cenotvorbu nabídek účastníků, to Pražským službám nenáleží komentovat. Je však třeba zdůraznit, že nabídnuté ceny musí dodavatelé garantovat po celou dobu trvání smlouvy.

