Pokud milujete basketbal, dá se na toto téma debatovat prakticky donekonečna. Kdo je nejlepším hráčem historie? Není to náhodou právě LeBron James? Nebo spíš tragicky zesnulý Kobe Bryant? Anebo jako nejčastěji zmiňovaná varianta Jeho Veličenstvo Michael Jordan?
Patrně nejpřesnější analogii nabídl Brian Windhorst z ESPN: „Pokud hledáte nejvyšší horu, volíte Jordana. Pokud hledáte nejmohutnější pohoří, volíte Jamese.“
Ale i tohle chce LeBron změnit. I ve 41 letech. Proto kývl ze svého pohledu na nicotný plat, v týmu Philadelphia 76ers bude brát čtyři miliony dolarů na sezonu. Pro dolarového miliardáře kapesné. „Chci vyhrát a chci zase cítit, jaké to je být šampionem,“ vysvětlil to jeden z globálně nejznámějších sportovců.
Odkaz LeBrona Jamese se už nyní skrz sportovní říši skutečně táhne jako Himálaj. Do všech stran. Do často nebeských výšin.
„Ale já se přiznám, že jeho úplný fanoušek nejsem,“ říká pro Seznam Zprávy nejlepší český basketbalista moderní éry Tomáš Satoranský. „Má neskutečná čísla, basketbal miluje, je to jeden z nejinteligentnějších hráčů, proti kterým jsem kdy nastoupil. Ale taky je to record chaser. Hrozně soupeří s odkazem Kobeho a Michaela. Hrozně tam potřebuje být.“
Satoranský tím nijak nezpochybňuje Jamesův herní odkaz. Vůbec ne. Sám vzpomíná na to, že když sám přišel do NBA a jako velký křest v přípravě v Ohiu naskočil proti LeBronovu Clevelandu v roli neznámého Evropana, LeBron o něm hned věděl. Nachystal se i na nováčka z Česka, kterého ostatní přehlíželi.
„Jeho příprava je neuvěřitelná,“ zdůrazňuje Satoranský. „Myslím, že by byl super trenér, v basketu zažil úplně všechno, na hřišti je jako quarterback, vidí všechny věci. Myslím, že tím se hodně odlišuje od dalších superhvězd.“
Jenže egu neporučíš – a LeBron James ho má ve velikosti Mount Everestu. Chce ještě víc. Chce být GOAT. Greatest of All Time. Už teď má nejvíc bodů i vyhraných zápasů ze všech. Nastřílel víc košů než Jordan i Bryant, připsal si víc asistencí než Magic Johnson a víc titulů než Larry Bird.
Foto: Profimedia.cz
Basketbalista, showman, byznysmen, miliardář. Tím vším LeBron James je.
Jenže na prsteny šampionů prohrává s Jordanem 4:6 a i s Bryantem 4:5. Tohle je v debatě o králi králů vždycky pádný argument. Sám Jordan to v minulosti lakonicky zhodnotil, když měl LeBron tou dobou ještě o jeden titul méně: „Jestli řadím LeBrona celkově výš než Kobeho? Ne. Pět je víc než tři, na tom něco je.“
A šest je víc než čtyři. O dost. Aby Jordana vyrovnal, musel by LeBron uspět v obou ročnících, na které se Philadelphii upsal. Pak by s přihlédnutím k individuálním statistikám konečně mohl říci: GOAT jsem já.
Přesně kvůli tomu zamával Los Angeles Lakers. Jak popisovaly zdroje ESPN z LeBronova okolí: „Pečlivě zvažoval všechny možnosti v honu za pátým titulem. Philadelphia mu z toho vyšla jako nejlepší varianta.“
Což je úvaha z kategorie „co by Jordan nikdy neudělal“. Jeho působení v NBA je naprosto a neochvějně spojeno s Chicago Bulls, i když si na závěr kariéry krátce odskočil do Washingtonu. Všechny tituly ovšem získal s Bulls. To přidá každému odkazu.
„LeBron je určitě mnohem víc než jen basketbalista, je mimo jiné i podnikatel,“ říká Satoranský. „A jak pronesl Charles Barkley – jen se podívejte, kolik velkých týmů LeBron nastartoval. Miami. Cleveland.“
Za šest nebo sedm sezon se těžko stanu legendou, moje mise je větší. Když jsem ucítil, že mám příležitost v NBA opravdu prorazit, uvědomil jsem si, že mě jako jediná věc může zastavit moje vlastní tělo.
Jenže taky nikde nezůstal napořád. Honba za tituly ho pravidelně posouvala o dům dál. „Ale myslím si, že když teď do LA přišel Luka Dončič, tak byl schopný mu přenechat roli hlavní hvězdy. Trošku se upozadit,“ říká Satoranský.
Ve Philadelphii je konkurence vysoká. Joel Embiid byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem NBA v roce 2023, Jaylen Brown se o rok později stal šampionem a MVP finálové série. Také tu jsou V. J. Edgecombe a Tyres Maxey. Mohou společně s LeBronem slavit?
„Hodně záleží na tom, jak se třeba Embiid udrží zdravotně. Na papíře mají neuvěřitelný tým, ale hráči okolo jsou také hrozně důležití,“ nabízí Satoranský příklad letošních mistrů New York Knicks: „Mají krátkou rotaci, ale silnou osmičku. Pro mě jsou Oklahoma City, San Antonio a Knicks nahoře. Navíc je těžké vytvořit hned v úvodní sezoně dobrou chemii s příchodem tak dominantního hráče.“
V čem má primát jistý LeBron už teď, je sportovní dlouhověkost. Začne 24. sezonu v NBA, což se jeví jako počin z jiné planety. Jordan, stíhaný pochybnostmi o smyslu basketbalu a s odbočkami k baseballu či k filmu jich stihl 15. Obrovský rozdíl. LeBron je hříčka přírody.
„Musí jí být, jinak by to nezvládnul. Podle mě se s ním nikdo moc nemůže měřit,“ říká Satoranský. „Má neuvěřitelné dispozice. Jak je pohyblivý na svoji výšku a váhu, že má takovou sílu a může hrát na vícero pozicích… V tom je úplně unikátní. A taky se o svoje tělo neskutečně stará.“
Foto: Profimedia.cz
Dres LA Lakers už je minulost, teď bude LeBron James hrát ve Philadelphii.
V tom je LeBron legendou nad jiné. Jeho roční náklady na zpomalení toku času údajně činí 1,5 milionu dolarů – sám James to v dokusérii pro Netflix nepotvrdil, ale ani nevyvrátil. A jindy pronesl: „Nevím, kde se to k čertu vzalo. Ale určitě do svého těla investuju.“ Kolik přesně, není podstatné. I kdyby šlo o v přepočtu více než 30 milionů korun, je to pro něj aktuálně vcelku zanedbatelná částka. Navíc se jako příkladný profesionál choval už v pubertě.
„V deseti letech jsem dělal strečink před spaním i po probuzení. Strejda Curt mě naučil dělat každý den sto dřepů, padesát kliků a padesát sklapovaček. Když mi bylo čtrnáct, kluci z týmu jedli na tribuně věci z McDonaldu – a já ovoce,“ vzpomínal pro list Los Angeles Times.
Už v tom je hodný následování. A teď povýšil péči o tělo na vědu, dokonce o sobě mluví jako o biohackerovi. Využívá všechny dostupné technologie. Kompresní boty, hyperbarickou komoru (na dýchání stoprocentního kyslíku pod zvýšeným atmosférickým tlakem), kryoterapii, červené světlo. Tak vypadá longevity v praxi – samozřejmě za absolutního důrazu na stravu a spánek.
Natolik velkého, že LeBron ignoruje nejen umělé cukry a smažená jídla. Dokonce se poté, co ho krátce trápil ischias, okamžitě vzdal i vína, své velké vášně.
„Program stavíme 22 let,“ vysvětloval pro LA Times. „Za šest nebo sedm sezon se těžko stanu legendou, moje mise je větší. Když jsem ucítil, že mám příležitost v NBA opravdu prorazit, uvědomil jsem si, že mě jako jediná věc může zastavit moje vlastní tělo. Pořád v tomto ohledu dostávám nabídky na další a další věci, ale v naprosté většině je odmítám.“
V tomto ohledu těžko mohl LeBron udělat víc, jenže mistr detailu pořád hraje kolektivní sport. Ani on není sám natolik dobrý, aby vyhrál NBA bez zásadní podpory parťáků. Ve Philadelphii se vidí jako chybějící kousek šampionského puzzle. Nejprve za rok. Pak za dva znovu.
A poté konečně trůn může být jen jeho.