Nejvýraznější dopad zatmění pocítí Španělsko a Portugalsko. V severním Španělsku a na severovýchodě Portugalska bude zatmění úplné, v části Velké Británie, Francie a severní Itálie zakryje Měsíc více než devadesát procent slunečního kotouče.
Španělský provozovatel přenosové soustavy Red Eléctrica podle listu Financial Times odhaduje, že výroba tamních solárních elektráren může v jednu chvíli klesnout až o pět gigawattů.
To odpovídá přibližně 13 procentům maximální spotřeby během běžné srpnové středy. Zatmění Slunce přijde ve Španělsku po osmé hodině večer, takže výkon fotovoltaik už nebude takový jako ve špičce. V celé Evropě by podle provozovatelů sítí mohl výkon během nejsilnější fáze zatmění klesnout zhruba o 9,7 gigawattu.
Právě Španělsko loni koncem dubna postihl rozsáhlý blackout, který během několika sekund vyřadil prakticky celou elektrickou soustavu země i sousedního Portugalska.
Blackout ochromil Pyrenejský poloostrov na několik hodin, úplná obnova španělské přenosové sítě trvala zhruba 15 hodin a prakticky celé spotřeby asi 18 hodin. Šlo o nejzávažnější výpadek evropské elektrizační soustavy za více než dvě desítky let.
Výpadek přijde během pár desítek minut
Pro energetiky není problémem jen samotný pokles výroby, ale především jeho rychlost. Jak se Měsíc začne přesouvat přes sluneční kotouč, výkon fotovoltaických elektráren prudce klesne a po skončení zatmění se stejně rychle obnoví. Provozovatelé sítí proto musejí připravit jiné elektrárny tak, aby dokázaly výpadek okamžitě nahradit a následně svůj výkon zase utlumit.
Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E kvůli zatmění svolalo odborníky z jednotlivých zemí. Ti koordinují přípravy a dostupnost náhradních zdrojů.
Zatmění přichází v době, kdy dlouhé vlny veder už přinutily elektrárny v Maďarsku, Rumunsku, Slovinsku, Francii, Itálii a Polsku omezit výrobu nebo některé bloky úplně odstavit.
Problémem jsou především nízké hladiny a vysoké teploty řek. Jaderné a uhelné elektrárny z nich odebírají vodu pro chlazení. Když jí není dostatek nebo je příliš teplá, musejí výkon snížit, aby neohrožovaly životní prostředí a bezpečnost provozu.
Kritická situace nastala v Maďarsku. Jaderná elektrárna Paks o výkonu dva gigawatty, tedy stejném jako má elektrárna v Temelíně, využívá k chlazení vodu z Dunaje a podle premiéra Pétera Magyara ji tento týden dělilo od nutnosti odstavit provoz jen několik milimetrů výšky hladiny.
Ještě mimořádnější opatření zvolilo Rumunsko. Úřady použily výbušniny, aby změnily proudění Dunaje a dostaly více vody k jaderné elektrárně Cernavodă. Díky tomu se podařilo zabránit jejímu úplnému odstavení.
V Polsku zase kvůli nízké hladině Visly omezily nebo dočasně zastavily výrobu dva velké uhelné zdroje. Elektrizační soustava tím přišla přibližně o 1,3 gigawattu výkonu.
Situaci zhoršuje i nedostatek vody ve Skandinávii. Nádrže norských vodních elektráren, které jsou významným zdrojem elektřiny pro evropský trh, mají podle analytické společnosti Ably Intelligence nejnižší stav za třicet let.
Kvůli nízkému stavu vody byly odstaveny také tři francouzské jaderné reaktory. Francie přesto zůstává čistým vývozcem elektřiny do dalších evropských zemí. Firma proto chce urychlit investiční program za 8,7 miliardy eur (211 miliard korun), který má jaderné a vodní elektrárny lépe připravit na vyšší teploty a extrémní počasí.
