Podle nové zprávy evropské služby Copernicus pro sledování změn klimatu byl letošní červenec globálně druhým nejteplejším v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 16,90 °C, tedy o 1,47 °C více než průměr předindustriálního období 1850–1900.
Řadu oblastí světa zasáhly v posledních týdnech extrémní vlny veder, přičemž rekordní teploty v červenci naměřilo 33 zemí po celém světě. K nejvýrazněji zasaženým regionům patří západní Evropa, která od května zaznamenala čtyři mimořádně horké epizody. Region tak zažil nejteplejší červen i červenec v historii měření.
Průměrná teplota zde v tomto období dosáhla 21,62 °C, což bylo o 2,79 °C nad dlouhodobým průměrem z let 1991–2020. Teplotní odchylka přitom vůbec poprvé překročila hranici 2 °C, a to výrazně, což dokládá mimořádnost letošních podmínek.
„Přetrvávající systémy vysokého tlaku vzduchu zachycovaly teplo nad západní Evropou a extrémní teploty navíc zesilovaly rozsáhlé sucho. Toto je jasný příklad toho, jak změna klimatu zesiluje extrémní horka, přičemž horko a sucho se stále více vzájemně posilují,“ uvedla Samantha Burgessová, strategická vedoucí programu Copernicus pro klima.
Foto: CEMS/C3S/ECMWF
Anomálie a extrémy povrchové vlhkosti půdy (vlevo) a průměrného měsíčního průtoku řek (vpravo) v červenci 2026.
Sucho bylo v červenci výrazné v mnoha částech Evropy. Na řadě řek byly zaznamenány mimořádně nízké až rekordní průtoky, což ovlivnilo dopravu, zavlažování i výrobu energie. Horké a suché počasí zároveň vytvořilo příznivé podmínky pro rychlé šíření lesních požárů.
V následujících dnech přitom kontinent zasáhne další intenzivní vlna veder. Po první srpnové události, která zasáhla zejména střední Evropu, tentokrát horké počasí čeká hlavně západní Evropu. Teploty zde mohou přesahovat 40 °C. Srpen tedy může rovněž navázat na předchozí letní měsíce.
El Niño a rekordně teplá světová moře
Mimořádně teplá byla také moře kolem Evropy. Rekordních hodnot dosahovala v červenci zejména západní a střední část Středozemního moře. Oblast zasáhly intenzivní a rozsáhlé mořské vlny veder, při nichž povrchová teplota moře místy výrazně překračovala 30 °C.
Neobvykle vysoké teploty se však netýkaly pouze evropských moří. Průměrná povrchová teplota světového oceánu dosáhla během července 20,96 °C. Šlo o nejvyšší hodnotu zaznamenanou pro tento měsíc, která překonala předchozí rekord 20,89 °C z roku 2023.
Foto: C3S/ECMWF
Denní průměrná teplota světových moří v letech 1979 až 2026.
Rekordní teploty jsou v posledních měsících patrné také ve velké části tropického Pacifiku, kde se rozvíjí klimatický jev El Niño. Ten může letos dosáhnout rekordní síly, což může mít významný vliv na zesílení globálního oteplování v následujících měsících.
El Niño zároveň mění proudění vzduchu a rozložení srážek po celém světě. Jeho konkrétní dopady se mezi jednotlivými regiony liší, v některých oblastech však může zvyšovat pravděpodobnost intenzivního sucha, silných srážek nebo mimořádně vysokých teplot.
