Ukrajinská armáda na nic nečeká. Pouhých patnáct kilometrů od elektrárny zničené při černobylské havárii začíná Bělorusko. Právě odtud v únoru 2022 vyrazily Putinovy tanky na Kyjev a hned první den války elektrárnu obsadili.

Z kanceláří odnášeli pevné disky a marně hledali důkazy o tom, že Ukrajina vyvíjí zbraně hromadného ničení či takzvanou špinavou bombu. V Červeném lese – nejvíce zasaženém místě zóny – kopali zákopy v radioaktivním prachu. Po porážce v bitvě o Kyjev se ale v dubnu 2022 stáhli za hranice.

Z místa nejhorší jaderné havárie v dějinách se nyní stává opevněná zóna. Dříve sem jezdili turisté, dnes mají hlavní slovo ženijní prapory. Silnice přerušují každých pár kilometrů kontrolní stanoviště. Stavební stroje rypadly zakousnutými do radioaktivní půdy hloubí protitankové příkopy. Vojáci staví kryté zákopy a zpevňují střílny.

Ženisté řeší hlavně hrozbu levných FPV dronů. Do asfaltu přístupových cest vrtají hluboké otvory. Zasazují vysoké ocelové tyče a mezi nimi natahují tisíce metrů plastových sítí. Vznikají tím protidronové tunely, které zastaví malé „sebevražedné“ FPV drony.

Hrozba z Běloruska

Bělorusko se zatím do války přímo nezapojilo, Alexandr Lukašenko nicméně v únoru 2022 umožnil Rusku použít jeho území jako nástupní prostor pro útok na Ukrajinu. Ukrajinská vláda proto sleduje dění na severní hranici velmi pozorně.

Prezident Volodymyr Zelenskyj v posledních měsících důrazně vyzval Minsk, aby vypnul retranslační zařízení na jihu země, která podle Kyjeva pomáhala Rusku řídit letecké útoky proti Ukrajině. Bělorusko nakonec požadavku vyhovělo. Současně se však objevují další varovné signály.

Bělorusko dokončilo část nové silniční a logistické infrastruktury společně se sklady určenými pro munici, palivo a vojenský materiál. Samotná existence těchto objektů ještě neznamená přípravu nové invaze, Kyjev však nechce nechat zopakovat situaci z února 2022, kdy ruská armáda dokázala severní hranici překročit prakticky bez odporu.

Podle ukrajinských zpravodajských informací Lukašenko dlouhodobě vzdoruje nátlaku Moskvy, aby se Bělorusko do války zapojilo přímo. Pro běloruského vůdce by takový krok představoval značné politické i vojenské riziko. Jakýkoli válečný konflikt by byl v Bělorusku krajně nepopulární a diktátor nechce zažít stejné protesty jako v roce 2020, které ho málem stály funkci a jen intervence Ruska mu pomohla zůstat u moci.

Černobyl v první linii

Ukrajina přesto počítá i s nejhorším scénářem. Případný nový útok ze severu by totiž neohrozil pouze Kyjev. Prakticky v první linii by se znovu ocitla černobylská jaderná elektrárna.

Největší obavy vzbuzuje čtvrtý reaktor, který 26. dubna 1986 explodoval během nepovedené bezpečnostní zkoušky. Nad zničeným reaktorem dnes stojí obrovská ocelová konstrukce známá jako New Safe Confinement. Konstrukce váží přibližně 36 tisíc tun, dosahuje výšky 109 metrů a patří mezi největší pohyblivé stavby na světě.

Nový ochranný oblouk má vydržet přibližně sto let a zabránit úniku radioaktivních částic z rozpadajících se zbytků reaktoru. Stavba vyšla na více než dvě miliardy eur, tedy přibližně 50 miliard korun. Technici ji dokončili v roce 2016 a následně přesunuli nad starší betonový sarkofág.

V únoru 2025 zasáhl konstrukci ruský dron Geran-2. Úder prorazil vnější plášť a následný doutnající požár poškodil jednu z vnitřních membrán.

Záběry z velína čtvrtého reaktoru černobylské jaderné elektrárny před osudným výbuchem: