Obliba energetických nápojů mezi českými školáky roste, lékaři však dlouhodobě upozorňují na jejich špatný vliv. V Poslanecké sněmovně tak nyní vzniká návrh na regulaci jejich prodeje. Koupit by si je mohli až dospívající starší 16 let. „Energetické nápoje nejsou určeny dětem a mladistvým. Dnes je přitom pravidelně konzumuje téměř 70 tisíc českých dětí ve věku 11 až 15 let,“ odvolal se ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) na data studie HBSC.
Vojtěch se tak vyjádřil poté, co organizace Ministr zdraví spolu se zástupci ředitelů škol a rodičů upozornila na zdravotní problémy spojené s energetickými nápoji a vyzvala k povolení jejich prodeje až od 16 let. Už v minulém volebním období kabinet Petra Fialy (ODS) řešil zpřísnění podmínek, ke schválení ale nakonec nedošlo.
„Učitelé ve třídách denně vidí reálné dopady této nezdravé stimulace v praxi. Děti jsou po konzumaci často roztěkané, nejsou schopné udržet pozornost a naopak se častěji potýkají s výkyvy nálad a s narušeným fungováním ve školním kolektivu,“ vysvětluje prezident Asociace ředitelů základních škol ČR Luboš Zajíc.
Diskuse o zákazu sílí i tím, že zájem o energetické nápoje výrazně roste. Podle dat HBSC vzrostl mezi patnáctiletými v letech 2018 a 2022 podíl těch, kteří je pijí opakovaně, z 16 na 22 procent u chlapců, a dokonce ze 7 na 15 procent u dívek.
Trend potvrzují i obchodní řetězce. „Mezi roky 2022 a 2025 se počet prodaných kusů zvýšil o 40 procent,“ uvedla za řetězec Billa Dana Bratánková. Online supermarketu Košík se prodeje energetických nápojů v posledních pěti letech více než zdvojnásobily a průměrný počet energy drinků v objednávce se zvýšil ze tří na pět kusů.
Většinu hodnoty prodejů představují značkové nápoje, kupují je ale zejména lidé ve věku 25 až 35 let. Mladší spotřebitelé upřednostňují levnější vlastní značky obchodníků, které je často možné koupit i za deset korun. Složení však většinou bývá podobné – cukr, taurin a kofein. Právě ten je pro děti nejvíce problematický.
Děti do 11 let by ideálně kofein vůbec neměly pít, protože na něj reagují citlivěji. Ani mladiství by neměli překročit hranici sto miligramů denně.
„Nic jako bezpečné množství energetického nápoje pro děti neexistuje. Přesto jsme v situaci, kdy si dvanáctileté dítě běžně může koupit půllitrovou plechovku, která obsahuje i 160 miligramů kofeinu, což odpovídá dvěma průměrným espresům,“ uvedla ředitelka think-tanku Ministr zdraví Martina Bulánková.
Podobné je to i se zmíněným cukrem. Denní dávka cukru by u dětí do 18 let neměla přesáhnout 25 gramů, běžně dostupné stimulační nápoje ho ale často mají i dvojnásobek.
Příliš častá konzumace tak může mít neblahý vliv nejen na pozornost, ale také na zdraví nezletilých. S vyšší četností přibývají u nich pravidelné bolesti hlavy, pocity podrážděnosti a depresivní stavy. Děti navíc vykazují známky nižší životní spokojenosti.
K tomu se přidává vyšší riziko nadváhy či obezity, vysoký krevní tlak, nadměrná zubní kazivost, zrychlený tep srdce a další zdravotní problémy. „Následky se pro dětský organismus mohou projevovat mimo jiné silným třesem, záchvaty úzkosti a problémy se spánkem,“ dodala Martina Bulánková.
Téměř polovina těch, kteří pijí nápoje dodávající energii na každodenní bázi, má pravidelné potíže s usínáním, a navíc se jim nedaří plnit spánková doporučení úměrná jejich věku. Častěji spí kratší dobu a ve škole bývají více unavení. Vědci také zjistili, že zvýšený příjem energetických nápojů mnohdy souvisí i s užíváním jiných návykových látek.
Situace v Česku je však pořád lepší než v řadě jiných evropských zemí. Přeborníky v konzumaci energetických nápojů jsou mladí Maďaři, Poláci a Skoti. Dva a více energeťáků pije přes pětina dětí. Naopak nejnižší čísla hlásí v Belgii, Estonsku a Lotyšsku. Právě v poslední zmíněné zemi vláda přistoupila k regulaci jejich prodeje. Konzumuje je tak pravidelně pouze šest procent dětí.