Kvůli suchu a nedostatku potravin odešla z města Sakou ve střední Džubbě na jihu Somálska matka se svou rodinou. Po dvou týdnech došla do 300 km vzdáleného města Baidoa, kam se stahují lidé utíkající před hladem. Už je jich tam 1,6 milionu, což je polovina z vnitřních uprchlíků před suchem a hladem. Jen za první tři měsíce letošního roku podle OSN opustilo domovy více než půl milionu lidí, 80 procent z nich byly ženy a děti.
„Máme hlad a jsme v zoufalé situaci,“ řekla žena listu The Washington Post. „Nemáme co jíst.“
Přímo hladovění aktuálně čelí dva miliony lidí, což je dvakrát více než loni. Akutní podvýživou v Somálsku trpí polovina dětí do pěti let, uvedl list The Washington Post s odvoláním na globální monitorovací systém.
Podvýživou nejvíc trpí děti
Podle organizace Save The Children se počet dětí, které musely být ošetřeny kvůli vážné podvýživě – tedy té, co už vede k rychlé ztrátě hmotnosti – v Baidoe za půl roku ztrojnásobil. Podvýživa je jasně patrná na malém obvodu paží.
Vlastní výzkum Lékařů bez hranic u 888 rodin ze 14 táborů ukázal, že každé čtvrté dítě bylo vážně podvyživené. Třetina rodin uvedla, že přežívá z jednoho jídla za den, a jen dvě procenta si jich mohly dovolit tři jídla denně. Lékaři bez hranic uvedli, že v Baidoe od začátku roku prohlédli 21 000 dětí. Méně vážnou akutní podvýživu objevili u poloviny z nich.
„Letos jsme přijali 22 000 podvyživených, což je o osmdesát procent více než loni,“ řekl agentuře Reuters expert Lékařů bez hranic Mitchell Sangma k počtu přijatých případů podvyživených ve všech věkových kategoriích.
Dárců ubývá
Mnohým však není jak pomoci, Sangma uvedl, že se letos fondy pro pomoc podvyživeným snížily o osmdesát procent. Spojené státy seškrtaly letos pomoc na nulu z loňských 70 milionů dolarů (1,4 miliardy korun).
I další západní země podle něj omezily pomoc. Zatímco za podobně extrémního sucha v roce 2022 byly k dispozici na pomoc dvě miliardy dolarů, nyní je to jen 300 milionů. „Když potřebujeme rozsáhlá intervenční opatření, vidíme od dárců menší zájem,“ řekl.
Organizace Plan International mohla pomoci jen dvěma stům tisícům lidí z dvou milionů, kteří čelí kritické úrovni nedostatku potravin.
Chybí voda, propukají epidemie
V táborech nechybí jen jídlo. Mnozí lidé nemají přístup ani k vodě a musejí si ji kupovat z náklaďáků za vysoké ceny. „V táborech nám chybí jídlo a základní podpora. Nemáme žádné jídlo, vodu ani peníze,“ vylíčila Habiba Adanová.
Situaci zhoršují nemoci, jež jsou mnohdy spojené s nedostatkem vody a špatnou hygienou. Časté jsou průjmy, objevila se i cholera. Protože je na malém místě nahromaděno velké množství lidí, snáze propukají také epidemie spalniček a záškrtu. Další hrozbou je malárie.
Mnozí uprchlíci nevědí, zda se budou moci vrátit, protože jim nic nezbylo, což je i případ Habiby Adanové. Ta pochází z oblasti Bay a v uprchlickém táboře Baidoa skončila i se dvěma dcerami.
„Sucho, které zažíváme, trvá už čtyři roky po sobě a letos byla většina úrody opět zdecimována. Farmáři dokázali sklidit jen tolik, aby oseli svá pole pro příští sezónu,“ poznamenala.
Hospodářská zvířata buď pošla, nebo je vesničané museli vybít.
