Uváděná částka 400 miliard byla totiž bez započtení nákladů na financování, tedy úroků z půjčky. Tu na stavbu poskytne stát.
„Když se podíváme, kolik budou stát nové jaderné bloky v Dukovanech, bude to dvakrát dvě stě miliard korun, a do toho s cenou peněz jsme na šesti až sedmi stech miliardách korun za dva velké bloky,“ řekl Novinkám Havlíček.
Odborníci soudí, že konečný účet může být ještě vyšší. Například ve Francii nakonec vzrostly náklady až šestinásobně.
„Je to optimistické hodnocení s předpokladem, že nedojde k notorickým zpožděním nebo přepracování plánu, tedy komplikacím, které provázely a dlouhá léta provází evropskou a americkou jadernou energetiku,“ řekl Novinkám analytik společnosti ENA Jiří Gavor.
Zmíněných šest až sedm set miliard může podle něj vyjít jen v případě, že se dodrží plán, který vychází z nabídkové ceny Korejců a předpokládaného časového harmonogramu.
„Velká položka jsou úroky, a ta je přímo úměrná případnému zpoždění výstavby. Když začnou nabíhat roky a místo roku 2036 to bude rok 2040, tak se samozřejmě částka navyšuje,“ podotkl.
Ve Francii náklady vzrostly šestinásobně
Připomněl v této souvislosti stavbu třetího jaderného bloku ve francouzském Flamanville. „Ten měl podle plánu stát 3,3 miliardy eur (80 miliard Kč) a reálná investice byla 13,2 miliardy eur (320 miliard Kč) a s financováním dokonce přes 19 miliard (460 miliard Kč),“ uvedl. Blok byl navíc spuštěn s dvanáctiletým zpožděním.
Podobně se prodražuje i stavba dvou bloků v lokalitě Hinkley Point ve Velké Británii. Francouzská EDF tam staví dva bloky, jejichž cena oproti původním předpokladům rovněž dramaticky vzrostla.
I podle hlavního analytika investiční platformy XTB Jiřího Tylečka se obří částku podaří udržet jen v případě, že se dodrží termíny. A může ji ovlivnit i změna legislativy.
„Už to zní reálněji než 200 miliard za blok. I z pohledu cen dalších bloků v Evropě mi to přijde ještě jako nízká částka. Spíš si myslím, že se tam bude blížit cena jednoho bloku, a ne dvou,“ prohlásil.
Stát má nad stavbou kontrolu, v investorovi projektu, společnosti Elektrárna Dukovany II, drží osmdesátiprocentní podíl, zbylou pětinu má ČEZ, který také české jaderné elektrárny provozuje. V samotném ČEZ vlastní stát zhruba 70 procent akcií. Financování by měl zajistit půjčkou stát, kterou by měla Elektrárna Dukovany II splácet třicet let od dokončení projektu.
Dva nové bloky o instalovaném výkonu 1000 megawattů doplní v Dukovanech stávající čtyři menší bloky. Příprava projektu podle Havlíčka pokračuje podle harmonogramu. Stavební práce by měly začít v roce 2029 a první blok by měl být do zkušebního provozu uveden v roce 2036, ten druhý přibližně o dva roky později.
Vláda rovněž bude rozhodovat o využití opce na stavbu dalších dvou bloků v Temelíně. O tom, zda se výkon jihočeské elektrárny zdvojnásobí, by mělo být jasno příští rok.
