Po roce 1989 v Československu a následně v Česku
proběhla malá a velká privatizace a dvě oficiální vlny kupónové
privatizace. Šlo o proces
převodu státního majetku do soukromých rukou po pádu komunismu, s nímž
je však dodnes spojena jistá pachuť a který stále budí vášně.
Jeden z kroků nynější vlády přitom podle
některých názorů vrací Česko do „divokých devadesátek“. Existují
i ohlasy, které říkají, že premiér Andrej Babiš (ANO) rozjíždí kšeft
století.
Vláda pomalu roztáčí kšeft století
„Uděláme kroky k získání
stoprocentní kontroly nad výrobou ve skupině ČEZ. Výkup akcií nepůjde
skrze výdaj státního rozpočtu, ale vlastním výkupem společnosti ČEZ. To
nám otevře dveře k tomu, abychom mohli investovat do dalších jaderných
bloků a plynových zdrojů a abychom měli v krizových obdobích vliv na ceny
energií. Současně tím stát získá vysoce hodnotná aktiva. Nabídnutá
cena a zacházení s minoritními akcionáři ČEZ budou obvyklé podobným
transakcím na vyspělých kapitálových trzích,“ stojí
v programovém prohlášení současné vlády.
Vláda Andreje Babiše už přitom dříve uvedla, že
chce dosáhnout zestátnění výroby ČEZ ve
stávajícím volebním období, tedy do roku 2029. „Náš plán je získat kontrolu nad
výrobou, neohrozit ČEZ a hrát fér vůči všem
akcionářům,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu
Karel Havlíček (ANO). Tento krok, o kterém uvažovala už minulá vláda
Petra Fialy (ODS), se některým odborníkům jeví celkem pozitivně, jiným
spíše negativně. Minimálně jde vzhledem k současné podobě o postup
vcelku kontroverzní.
Vláda chce mít stoprocentní kontrolu nad ČEZ
, Photo Nature…
Zestátnění, nebo privatizace?
Aktuálně drží stát
69,78 % akcií ČEZu. Zbytek vlastní drobní investoři a právnické
osoby. Vláda však chce jejich podíly pozvolna vykoupit, čemuž se říká
postupné zestátnění. Nakonec by tedy stát byl stoprocentním
vlastníkem. Následně by si
skupina ponechala výrobní část, zatímco v oddělené společnosti
zahrnující zákaznické a další nevýrobní aktivity by si ČEZ ponechal
alespoň 51% podíl. Až 49 procent by následně mohlo být
nabídnuto investorům. Proto někteří odborníci nehovoří o zestátnění,
ale o privatizaci. Valná hromada ČEZ už v červnu 2026 schválila první
klíčový krok – oddělení nevýrobních aktivit do nové
dceřiné společnosti.
Může jít o zbytečný experiment
Je zjevné, že stát nebude prodávat tu samou firmu,
kterou stoprocentně ovládne. Podle některých odborníků přitom půjde
o jednu z největších privatizací
státního majetku od „divokých devadesátek“. Kritici
namítají, že soukromý sektor dostane zisková aktiva a stamiliardy za výkup
akcií a stát si ponechá oblast výroby energie, která je dost
riziková. Proč? Je totiž spojená s koncem uhlí,
revitalizací dolů a obrovskými investicemi do nových elektráren.
Mezi kritiky patří i někteří ekonomové, včetně dvou bývalých
guvernérů České národní banky (ČNB), kteří proti plánu vlády
protestují. Podle nich se jedná
o drahý a zbytečný experiment, na němž vydělají malí akcionáři,
kteří ve skutečnosti mnohdy nejsou tak úplně malí. Skeptický k celému
„projektu“ je i miliardář a tříprocentní vlastník ČEZu Pavel Tykač,
jehož druhá manželka Ivana mimochodem chce, aby bezdětní platili vyšší
odvody a pracovali déle. Jenže pro vládu zůstává i přes všechna
úskalí jedna nesporná výhoda – bude vlastnit klíčové české
elektrárny včetně jaderných bloků.