Takzvaný zip není nezávazná zdvořilost, ale zákonná povinnost. Za jeho vědomé blokování hrozí pokuta v krajním případě až 2000 korun. Recept na plynulý průjezd je přitom jednoduchý: plně využít oba pruhy a zařazovat se až na samotném konci, a to střídavě po jednom vozidle z každého pruhu.
Pravidlo střídavého řazení, neboli zipu, upravuje zákon 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích (§ 12 odst. 5). Platí ve chvíli, kdy jeden z jízdních pruhů přestává být průběžný – ať už kvůli stavebním pracím, nehodě nebo běžnému trvalému snížení jízdních pruhů.
V takové situaci mají řidiči v průběžném pruhu povinnost pustit před sebe po jednom auta z končícího pruhu. Pokud to neučiní a plynulé zařazení znemožní do té míry, že druhého řidiče ohrozí, dopouští se přestupku, za který může policie na místě uložit pokutu až do výše 2000 Kč. V případě, že řidič druhému neumožní se zařadit, ale k ohrožení nedojde, pokuta na místě je do 1500 korun, ve správním řízení až 5 tisíc korun.
Prohřeškem jsou také situace, kdy se řidič postaví doprostřed a blokuje končící pruh daleko před zúžením. Takové svévolné bránění v jízdě je bezdůvodným omezením plynulosti provozu, které policie trestá rovněž blokovou pokutou 1500 korun nebo ve správním řízení až 5 tisíci korunami.
Spousta řidičů v Česku troubí a bliká pro štěstí. Pro jiné je to k vzteku!
Klíč k plynulosti: Dojet až k zúžení
Nejčastější chybou na českých silnicích je předčasné zařazování. Řada aut přejíždí do průběžného pruhu stovky metrů před samotným zúžením, čímž plynulost dopravy zásadně brzdí.
Aby kolona plynule odsýpala a provoz nezastavoval, platí zásadní pravidlo: v končícím pruhu je potřeba dojet až na jeho úplný konec, těsně k překážce nebo značce zúžení. Proč je to pro rychlost průjezdu klíčové?
Využití kapacity silnice: Oba pruhy zaplněné až do konce pojmou dvojnásobek aut. Fyzická délka kolony se zkrátí na polovinu.
Jedno místo, jednolitý rytmus: Pokud se auta zařazují až na jednom konkrétním místě těsně u zúžení, měl by vzniknout pravidelný rytmus v poměru 1:1. Zamezí se tím chaotickému brzdění na různých místech, které celou kolonu zbytečně zastavuje.
Nelepte se: Zip příliš nepomáhá, pokud jsou na sebe všichni natěsno nalepení a v jednom nebo obou pruzích musí zastavit, aby pravidlu zipu dostáli. Proto je vhodné vytvořit rozestupy několik desítek až stovek metrů před skutečným skončením končícího pruhu, aby se mohli všichni plynule zařadit a nikdo nemusel zastavovat.
Pravidla ZIPování • BESIP
Zip neplatí automaticky vždy
Pravidlo zipu neplatí automaticky při každém zúžení. Zákonný nárok na střídavé zařazení vzniká až ve chvíli, kdy se na silnici vytvoří kolona (zákon mluví o „souvislé řadě vozidel“).
Pokud doprava projíždí zúžením plynule a v běžné rychlosti, platí klasická pravidla pro přejíždění z pruhu do pruhu. Přednost má v tu chvíli auto v průběžném pruhu – tedy v tom, který nekončí a pokračuje přímým směrem dál.
Žádná automatická „přednost zprava“ zde neplatí, aplikuje se ustanovení o změně jízdních pruhů, rovněž uvedené v § 12 odst. 5: „Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li a neomezí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí.“
Je samozřejmě jasné, že poznat přesný moment, kdy už jde o kolonu a kdy ještě o plynulý provoz, nelze vždycky dokonale. Proto je při jakémkoliv výraznějším zpomalení dopravy nejlepší vsadit na zdravý rozum, zbytečně se nepřetahovat a začít se plynule střídat.
Přednost zprava v jednom konkrétním případě přeci jen platí, a to v situaci, kdy by se na třípruhové silnici zavíral pravý i levý pruh najednou a auta z obou stran by se ve stejný moment pokoušela zařadit do jednoho prostředního pruhu – pak má přednost auto zprava, tedy z pravého pruhu. Při běžném zúžení ze dvou pruhů do jednoho ale přednost zprava nehledejte.
Toto ustanovení o přednosti auta z pravého pruhu platí i bez zúžení, tedy když na třípruhovém úseku chtějí do prostředního pruhu najednou auta z obou krajních. V reálném světě však auta mají mrtvé úhly a jeden druhého nemusí dobře vidět, proto je nejlepší cestou, jak zabránit nehodě, dát přednost tomu druhému, pokud ho vidíme, jak zahajuje změnu jízdního pruhu. To zejména nejsme-li si jisti, jestli o nás a našem záměru přejet do stejného pruhu ví.
Nejtěžší otázky a správné odpovědi z autoškoly. Dáte nejhorší chytáky?
Psychologická past: Stud, nedůvěra a frustrace
Mnohým lidem je jednoduše trapné dojet až na úplný konec pruhu. Připadají si podobně, jako by ostatní neslušně předbíhali ve frontě u pokladny. Pravda je přitom přesně opačná: předčasné zařazování přispívá k tomu, že kolona zbytečně narůstá a čekaní se prodlužuje pro všechny.
A právě řidiči, kteří se zbrkle zařadí o kilometr dřív, bývají nejvíce frustrovaní z těch, kteří postupují správně. Když vedle sebe vidí projíždět auto až k zúžení, nevnímají ho jako někoho, kdo dodržuje pravidla a šetří místo, ale jako bezohledného řidiče. Vzniká tak zbytečná zášť na místech, kde stačí chladná hlava a plynulost.
Svoji roli hraje i nedůvěra. Mnoho řidičů se řadí předčasně jednoduše proto, že ostatním nevěří. Bojí se, že je na konci nikdo nepustí, zůstanou trčet u překážky a vystaví se stresu. Čím více lidí ale začne zipovat bez předsudků, tím rychleji tyto obavy zmizí. A jelikož je pravidlo zipu na českých silnicích stále zdrojem nedorozumění, opakování zkrátka není nikdy od věci.
Odborníci varují před agresivitou za volantem. Radí, jak se řidiči mají zklidnit
Zdroje: BESIP, Ministerstvo dopravy ČR, Policie ČR, Zákon č. 361/2000 Sb.