„V obecné rovině můžeme pouze uvést, že NCOZ se okolnostmi spojenými s rekultivací hnědouhelných lomů zabývá. Více informací v tuto dobu poskytnout nelze,“ uvedl pro Deník N mluvčí Centrály Jaroslav Ibehej.
Uhelné společnosti musí ze zákona část svých prostředků uchovávat ve speciálním fondu, který následně využijí k rekultivaci (zahlazení a napravení škody v krajině způsobené lidskou činností, pozn. red.) vytěženého území.
Část těchto peněz měla Tykačova firma původně převést do Státního fondu životního prostředí, odkud měly být přerozděleny obcím v okolí dolů.
V jednom z lomů bude ale kromě klasické rekultivace využita i takzvaná sukcese, tedy ponechání obnovy na přírodě. Touto metodou by měla firma ušetřit zhruba miliardu korun.
Nyní chce však společnost sama rozhodnout o využití peněz, které ušetřila na rekultivacích hnědouhelného lomu ČSA na Mostecku. Již zahájila jednání přímo s obcemi v okolí těžební oblasti a chce se dohodnout na podpoře přímo s nimi.
Spor s ministrem Červeným
Proti tomu se však ostře ohradil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Uvedl, že chce peníze rozdělit obcím podle původní dohody.
„V průběhu srpna budu iniciovat další jednání s cílem vrátit všechny strany k dohodnutému postupu podle nastaveného harmonogramu, aby byly naplněny závazky vůči dotčeným obcím a připravený program mohl být prostřednictvím SFŽP ČR realizován v souladu s dohodami, které byly v uplynulých měsících společně přijaty,“ řekl Červený.
O jakou částku se jedná, firma neuvedla. Podle veřejně dostupných informací by to měly být ale stamiliony korun.
Přístup společnosti kritizují i ekologické organizace. Podle nich se naplnily jejich obavy, že si chce majitel energetické skupiny Pavel Tykač většinu ušetřených peněz z rekultivací nechat.
Vyšetřovatelé se proto zajímají také o to, zda stát při přípravě původní dohody chyboval, nebo zda někteří lidé zapojení do vyjednávání nenastavili její podmínky záměrně tak, aby byly výhodné pro těžaře.
Smlouva mezi Tykačem a státem totiž neobsahuje žádné právně závazné páky, aby těžař peníze ušetřené díky lacinější formě rekultivace přes státní fond poslal zpět do regionu.
Smlouva v sobě také nemá stanovenou ani žádnou smluvní pokutu nebo sankci pro případ, že skupina konečnou dohodu odmítne uzavřít.
Hnědouhelné lokality ČSA u Litvínova a lom Vršany u Mostu spravují těžařské firmy ze skupiny Severní energetická. V lomu ČSA těžbu ukončily předloni. Ve Vršanech stále těží, ukončení těžby se předpokládá kolem roku 2030 a sukcesní rekultivace jsou plánovány pro jeho část.
