Podle Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy jde o největší projekt v moderních dějinách Prahy. Bývalý brownfield se promění v multifunkční čtvrť.
Podle developera Sekyra Group má nabídnout bydlení, kanceláře, obchody a služby, ale i veřejnou základní školu, parky a pohodlnější pohyb po oblasti bez překážek. Žít a pracovat by tu na téměř 400 tisících metrech čtverečních ploch mělo 12 tisíc lidí.
Projekt se začal plánovat v roce 2003, do země se pak poprvé koplo v covidovém roce 2020. Za několik let je už dokončená úvodní etapa u zastávky Na Knížecí, která přinesla mimo jiné přes 400 bytů, od garsonek po byty o velikosti 160 m2. V řadě z nich už se bydlí.
Jejich obyvatelé můžou ze svých oken vyhlížet, jak stavba dál pokračuje. V jižní části rostou do výšky skelety administrativních budov. Ta nejvyšší, budoucí kampus České spořitelny, bude mít „pražské maximum“ 40 metrů. Další obsadí například ČEZ, který sem také přesune svou centrálu s výhledy na Pražský hrad, Vyšehrad či Dívčí hrady.
Už v příštím roce mají být stavby hotové, dělníci v současnosti například osazují okna nebo obkládají fasády – jedna bude svítit béžovým vápencem, jiná zase zelenou žulou. V galerii můžete vidět rodící se vstupní recepce, vnitřní atria či lávky propojující objekty.
Jižní cíp oblasti pak doplní hotel, tržnice s potravinami a na zrekonstruované nádraží převede pěší přes kolejiště nová lávka.
„Ambice je, aby do tohoto místa chodili i ti lidé, kteří se budou pohybovat v dopravním uzlu, protože do budoucna půjde o vůbec nejrušnější místo, co se týká pohybu pěších v Praze,“ uvedl výkonný ředitel developerské společnosti Leoš Anderle.
„To severní část, blíž k Andělu, bude převážně rezidenční, půjde asi o 1 600 bytů pro zhruba 3 500 obyvatel,“ přiblížil Anderle. Stavební práce začaly na bloku nazvaném SM8, kam se také soustřeďuje několik ze zmiňovaných jeřábů. A možná přibydou další, na stavbu je najato tolik dělníků, že jim stroje téměř nestíhají. Naproti umístěná Radlická kulturní sportovna má na svém místě zatím zůstat.
Vnitřně různorodá čtvrť
Investor chce dosáhnout atmosféry rozmanitého a pestrého města, domy se tak odliší nejen typologií, ale i podobou.
„Prvotně jsme pro Smíchov City navrhli urbanistický plán, který vycházel z principu rostlého města, tedy čtvercové bloky. A následně, prostřednictvím architektonické soutěže, tyhle bloky ještě dělíme na menší části. Dneska na projektu pracuje zhruba 30 architektů,“ uvedl ředitel.
Autorem urbanismu je studio A69 – architekti, o design jednotlivých domů se dále starají česká i zahraniční studia, jako je Kuba & Pilař architekti, Chalupa architekti, Haascookzemmrich STUDIO 2050, D3A nebo Projektil architekti.
Foto: Sekyra Group
Obě oblasti předělí dva veřejné parky, jeden z nich má mít podle Anderleho rozlohu téměř jako Staroměstské náměstí. Bude pobytový, s přírodním amfiteátrem, druhý naopak zaměřený na sportovní aktivity. Přiléhat má k plánované škole. Developer slibuje i další veřejná prostranství, náměstíčka či chodníky s širokými pásy zeleně.
Hlavní zónou má být kilometrový pěší bulvár pojmenovaný po Madeleine Albrightové, který protne celé území a propojí smíchovský terminál a oblast Na Knížecí. I další ulice přijmou jména významných žen, podle aktuálních map již funguje ulice Vackové či Šiklové.
Z autobusové stanice bude náměstí
Půjde o jedno z nejlépe dopravně obsloužených míst v metropoli. Přilehlé smíchovské nádraží se postupně mění v moderní dopravní terminál, přesunou se na něj autobusy ze stanice Na Knížecí, které se má naopak proměnit v náměstí. Vznikne i budova s parkováním P+R, čtvrť má dostat i cyklostezky.
Podle ředitele jde o jeden z jejich technicky nejnáročnějších projektů v Praze, musejí překonávat velké výškové rozdíly či řešit složité zakládání. „Máme tu tubusy metra, z jedné strany tramvajovou trať, do budoucna bude území ještě podtunelováno pro železniční dopravu, takže ta výstavba je poměrně komplikovaná,“ potvrdil.
Kompletně hotová má být mezi lety 2032 až 2035, jako první se veřejnosti otevře bulvár, a to v roce 2028. Finanční náklady se z původně odhadovaných 12-15 miliard korun vyšplhaly na 35 miliard, k nejrychlejšímu navýšení došlo v posledních pěti letech. Dalších 15 miliard investuje veřejný sektor.
