Někdy okolo roku 2012 jsem se přes Laru Fabian do stal do prostoru východní populární i jiné hudby. Lidé jako primadona Vídeňské opery Aida Garifulina, která u nás měla melodram ve Smetanově síni na kterém jsem byl. Nebo skupiny Via GRA, Serebro nebo Fabrika nebo bratři Meladze či nebo již neexistující skupina Kino, sólisté Loboda nebo Alexejev i komedie pana Zelenského a mnoho jiných věcí.

Ve 2015 a 2018 jsem navštívil Moskvu díky kamarádovi z velvyslanectví, to zjištění byl šok neb Moskva je megapole a jedno z nejkrásnějších měst světa. Až budete moci navštivte ji stojí to za to.

Jedna z ukrajinských hudebních skupin se jmenuje Hardkiss a má zpěvačku Julii Saninu překrásnou ženu co zpívá jak bohyně. Předevčírem jsem na youtubu shlédl jejich koncert z roku 2024 v Kijevě. Tady je odkaz.

Pokud vás to nechytne na začátku shlédněte poslední čtyři skladby!!! Stojí to za to. Pozorujte lidi v hledišti, a vnímejte co se tam všechno děje a kdo tam sedí. Hromady krásnejch normálních lidí a Julia Sanina patří k nám. Rozumíte bez toho, aby jste se učili ukrajinsky defacto všemu a líp než Polákům.

Při zhlédnutí toho koncertu mi došla ta hlavní věc okolo Ukrajiny. Sakra to je přeci Evropa, prostě to k nám patří. Proč jsme takoví pokrytci. Rumunsko a Bulharsko už v EU jsou už i v schengenu. Bulhaři mají i Euro. Na žebříčku evropanství je Rumunsko tady v hlavách Čechů póvl, lidi se tam báli při průjezdu i zastavit.

To co se pět let děje je megaprůser. Podle mne už u Ukrajina ztratila polovinu obyvatel, připomíná mi to první díl Červenýho trpaslíka, „Sakra kde všichni jsou? Jsou mrtví Dawe!!!“ Nikdo z těch idiotů co dřepěj nahoře, to nedokáže zastavit, pokud to trvá takhle dlouho tak je jim to vlastně jedno a dělaj proto minimum v rozsahu ne však vela, len tak málo, aby sa nám nič něstalo, žádná obět, žádné omezení, jen odevzdání válečného šrotu se strachem ztráty technologií.

Včera sedim na lavičce a kecáme, najednou si všimnu, že u souseda co jsou smíšený pár čech a ukrajinka je auto s ukrajinskou SPZ co neznám a Jarda mi řek, že je to auto rodičů z Ukrajiny. Jsou tady, protože Olga při telefonátu s nima slyšela výbuchy v telefonu a donutila je, aby to tam zabalili. Je to tři týdny, co mi zde zakázali článek, o tom jak je to na Ukrajině, napsal jsem vše co mi vyprávěla po návratu z Ukrajiny manželka kamaráda co mají rodiče u Lvova. Byl mi zakázán pro nedůvěryhodnost informací místními cenzory. Vše co jsem tam popsal vyšlo postupně do třech týdnů na stránkách zpravodajských webů.

Víte ten problém jsme hlavně my, máme v sobě tu totalitu, která cenzurovala i to ze Sovětského svazu co se nehodilo do mokobuko (morální kodex budovatele komunismu) a k tomu železná opona v hlavách zápaďáků. Je to i v tomto vtipu: Dotaz na rádiu Jerevan. „Je možno normálně žít na Marsu? Odpověď: Taky ne! Bohužel to platí stále.