Ceny plynu, ale i elektřiny na burze kvůli konfliktu USA a Izraele s Íránem citelně rostou. Plyn je opět přibližně na dvojnásobku ceny z konce února. Co to bude znamenat pro domácnosti?
Je pravda, že zatímco ceny ropy se poměrně rychle hýbou a jeden den jsou na sto dolarech za barel a další den třeba na pětaosmdesáti, což už je snesitelné, tak ceny plynu se stále udržují poměrně vysoko. Jsou někde mezi 55 a 60 eury za megawatthodinu oproti přibližně 30 eurům dříve.
To celou Evropu začne dobíhat v příští topné sezóně. Není to však tím, že by byl nedostatek plynu. Bude to jedině cenou. Už dnes se nakupuje plyn na další období za vyšší ceny, což se projeví ve zvýšených výdajích.
A bude to mít i negativní dopad v rámci středoevropského energetického trhu s elektřinou, protože ten se řídí podle cen plynových zdrojů v Německu.
Podzemní zásobníky plynu jsou teď i kvůli vysokým cenám prázdnější než v minulých letech. Podaří se je před topnou sezónou dostatečně naplnit?
Dnes jsme v situaci, kdy patříme ohledně naplňování zásobníků mezi sedm nejlepších zemí v Evropě, už se blížíme k 65 procentům a máme vyprodáno více než 80 procent kapacity. Jinými slovy, nikdo nemusí mít obavu před zimou.
Samozřejmě to někteří obchodníci nechávají na pozdější období kvůli ceně, ale i přesto máme měsíční náskok vůči tomu, co je dáno vyhláškou. Šedesátiprocentní naplněnost jsme měli mít až v září a máme ji už měsíc dopředu.
Co se týče ceny, tak právě to, že firmy čekají na vhodnou příležitost, znamená, že mohou nakupovat za rozumnějších podmínek. Právě rozvážnost a dobré nákupy nám umožní mít přijatelné ceny.
Společnosti ČEZ příští rok končí pětiletá rezervace zkapalněného plynu LNG v nizozemském Eemshavenu. Co s tím, když stavba terminálu v německém Stade, který by měl Eemshaven v dodávkách částečně nahradit, nabrala zpoždění?
ČEZ v Eemshavenu vysoutěžil další menší kapacitu, aby v případě problémů vykryl prodlení ve Stade. Nedostatek plynu nehrozí, situace v Evropě je úplně jiná. V letech 2021 až 2022 byl nedostatek terminálů i další infrastruktury pro zkapalněný plyn LNG. To dnes nehrozí, ale jiná věc je cena.
ČEZ má zasmluvněnou zpracovací kapacitu, ale nemáme smlouvy na samotný plyn třeba na deset nebo patnáct let. I z toho důvodu intenzivně jednáme o dlouhodobém kontraktu se Spojenými státy, Ázerbájdžánem. Teď míříme s premiérem Andrejem Babišem do Norska a pojedeme i do Alžírska. Chystáme si varianty dlouhodobého kontraktu, což bychom spárovali s rezervacemi ve Stade a Eemshavenu.
Vláda ukončila regulaci cen pohonných hmot. Na marže provozovatelů čerpacích stanic se ale dál díváte. Je možné, že ceny u pump znovu zastropujete?
V tuto chvíli to není nezbytně nutné. Jasně jsme řekli, že budeme regulovat s ohledem na okolní země a s ohledem na naprosto nepředvídatelné ceny nebo vysoké okamžité nárůsty.
To teď nenastává. Regulaci jsme správně za minutu dvanáct zavedli, protože kdybychom to neudělali, měli bychom zde po dobu tří měsíců ceny nafty o deset korun za litr vyšší než v Polsku.
Současně jsme ale řekli, že to nebudeme ani o měsíc protahovat, a tak, jak to ukončili ostatní, ukončili jsme to i my, a teď není důvod, abychom do toho vstupovali. Ostatní země jsou rovněž zdrženlivé, až na Polsko, které částečně regulaci obnovuje. Polské ceny budeme pečlivě sledovat a podle vývoje budeme reagovat.
Aktuální horka a sucho mají dopady na energetiku v Evropě. Maďarsko i Francie mají kvůli suchu problémy s chlazením jaderných bloků a odstavují je. Nemají chladicí věže, jako jsou v Dukovanech a Temelíně. Můžete říct, že naše elektrárny jsou na scénář katastrofálního sucha dobře připravené a takové problémy v Česku nehrozí?
Máme velmi dobrou energetickou infrastrukturu, jsme na to připraveni jak z pohledu chlazení jádra, tak i toho, jak zde máme vyvážený energetický mix. Myslím si, že je jedině dobře to, že jsme nikdy nepodlehli lobby obnovitelných zdrojů nebo uhelné lobby a všechno jsme vyvažovali.
Minulý měsíc jste ve Velké Británii podepsali memorandum s ČEZ a britskou Rolls-Royce SMR, která má vést k rozvíjení dalších lokalit pro malé modulární reaktory. Co to znamená?
Překročili jsme Rubikon a říkáme, že jádro nebude jen v tradičních regionech jako Dukovany nebo Temelín, ale i s ohledem na průmyslovou infrastrukturu například na severní Moravě nebo v severních Čechách.
To je revoluční, byť netvrdíme, že malé modulární reaktory vyřeší všechno. Sázíme na velké bloky, na další stabilní zdroje jako plyn, i na obnovitelné zdroje, které rovněž považujeme za důležité. Musí to ale být vyvážené. Nesmí zvítězit nějaký ztřeštěný nápad, že všechno zajistí jádro nebo obnovitelné zdroje.
Malé reaktory budou vhodným doplněním energetického mixu. A čím více jich budeme mít v regionech, tím lépe. Zatím počítáme se třemi regiony, tedy s oblastí Temelína, Tušimic a Dětmarovic, a děláme vše pro to, aby se vybudovaly ve třicátých letech.
Tyto zdroje se budují rychleji a neznamenají tak velký finanční náraz, protože investice je nižší než u velkých bloků, a současně mohou velmi dobře posloužit průmyslu v daných lokalitách. Navíc je to nejnovější technologie. Pomáhá to našemu dodavatelskému průmyslu a troufám si říct, že Česko je dnes v oblasti jádra jedním z lídrů.
Polostátní ČEZ vlastní v Rolls-Royce SMR zhruba dvacetiprocentní podíl a je největším akcionářem po mateřské Rolls-Royce. Je to konečná výše podílu, anebo se uvažuje o jeho navýšení?
Zatím není důvod tam investovat další peníze. Dvacet procent je dostatečně komfortní prostor.
Když jednám s britskými protějšky, ať už přímo s Rolls-Royce SMR nebo i vládou, tak si to všichni uvědomují, a po dlouhé době tam Česko není vnímáno jen jako obchodní partner, nýbrž jako akcionář. To nám samozřejmě dává výhodu, když domlouváme s naším průmyslem účast na dodávkách nejen v rámci Česka, ale i do zahraničí.
O stavbě a harmonogramu malých reaktorů má vláda rozhodnout za dva roky. Jsou nějaké podmínky, co by měl Rolls-Royce SMR do té doby splnit?
Nedávno jsem v Londýně jednal i s ředitelem britského regulačního úřadu. Vidí to velmi realisticky, nejsou to žádné vzdušné zámky. Vidí reálně, že se v třicátých letech bude moci stavět.
Druhá věc je, zda bude i politická vůle to dotáhnout, a samozřejmě to bude stát nějaké prostředky, ale stran přípravy technologie a regulátora lze přepokládat, že všechno bude připraveno.
Česko je jaderně orientovanou zemí a naštěstí v této otázce nemáme zásadní pře s opozicí, takže si dovedu představit, že za určitých okolností, kdyby se to v Británii zaseklo, můžeme být zemí, která bude mít nakonec malé modulární jádro jako první.
Máte stanovenou maximální investiční cenu za jeden megawatt?
Musíme jednat jako řádní hospodáři. Velké i malé jádro se budují a budou budovat na principu předem stanovené výkupní ceny elektřiny na dvacet až třicet let. A stát si nebude moci jako řádný hospodář dovolit vykupovat za vyšší cenu než z jiného zdroje.
Teď se jeví, že při prvních projektech budou výkupní ceny z malých reaktorů těsně nad cenou výkupu z velkého jádra. Na druhou stranu lze předpokládat, že když těch zdrojů bude v Evropě víc – a očekává se, že jich budou desítky až nízké stovky –, bude logicky klesat i cena investice a cena za malé jádro se dostane pod cenu za velké jádro.
Ale rozhodně to dnes nevypadá tak, že by výkupní cena z malého jádra byla dvakrát nebo třikrát dražší než z toho velkého.
Už se mluví nejen o podzimních komunálních a senátních volbách, ale ve světle sporů vlády s prezidentem i o prezidentských volbách v roce 2028. Postaví hnutí ANO vlastního kandidáta?
Tohle téma zatím u nás není na stole. Plně se soustředíme na vládnutí a velmi dobře si uvědomujeme, že čím lépe se nám bude dařit plnit naše plány, cíle a sliby, tím větší váhu bude mít naše doporučení, koho volit za prezidenta.
Potřebujeme, aby lidé vnímali, že tato vláda je pracovitá, kompetentní a plní své sliby.
Vláda má teď prázdniny, ale jak hodnotíte vztahy v koalici s SPD a Motoristy?
Jsou poměrně dobré, nemáme žádné zásadní problémy. Jsem přesvědčen, že na konci dne lidé nebudou volit podle toho, kdo byl či nebyl na summitu NATO v Ankaře (o účasti se přeli prezident Petr Pavel s vládou – pozn. red.), ale podle toho, zda plníme své sliby.
Soustředíme se na ekonomiku, bezpečnost, zdravotnictví, sociální oblast, výzkum, dopravu, na investice a trpělivě vysvětlujeme všem, kteří oponují nebo jsou nespokojeni, proč ty kroky děláme. Jsme stále v počátku našeho vládnutí, ale jsem přesvědčen, že jsme za prvních sedm měsíců práce udělali více než minulá vláda za celé minulé volební období.
Nevadí vám, že šéf SPD Tomio Okamura vám do toho takzvaně hází vidle, když například navrhne osmiletou školní docházku a koalice se tím vážně zabývá, než nápad odmítne?
Proč bychom se kvůli tomu měli na někoho rozčilovat? Je to věcná diskuze. Někdo je toho názoru, že by měla být devítiletá docházka, někdo osmiletá. Já jsem vyrostl v době, kdy jsme měli osmiletky, a jsem toho názoru, že by to stačilo.
Ale respektuji jakýkoliv protiargument a pojďme se o tom bavit. Nejsme koalice, kde všichni musí mít absolutně na všechno stejný názor. Ministr školství Robert Plaga se kloní spíše k devítileté docházce, vysvětluje, proč a dává věcné argumenty. Na základě toho o tom budeme rozhodovat.
A co říkáte na vystupování šéfa Motoristů a ministra zahraničí Petra Macinky, který třídí novináře a redaktorce Deníku N opakovaně zamítá přístup na tiskové konference?
Petr Macinka rád provokuje. Bereme to s určitým nadhledem. V každém případě kdokoliv z novinářů chce přijít, může se zúčastnit vládních tiskových konferencí, kterých se účastní i pan Macinka. Tam se může kdokoliv ptát.
Karel Havlíček
Někdejší podnikatel ve firmách Sindat, SinBio či ve výzkumném klastru Nanoprogress vstoupil do politiky před osmi lety.
Ve vládě ANO a ČSSD zasedl v roce 2019 ještě jako nestraník. Řídil ministerstvo průmyslu a obchodu.
Do ANO vstoupil o dva roky později. To už měl na starosti dvě ministerstva, když převzal i vedení resortu dopravy.
Šéfem ministerstva průmyslu je i nyní ve třetí vládě Andreje Babiše.
V minulosti také působil v čele Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
