Jste horalé a mořeplavci, říkají s nadsázkou Chorvaté

Češi patří v Chorvatsku k tradičním a vítaným hostům. Zároveň o nás ale Chorvaté dobře vědí, že dovolenou často netrávíme jen poleháváním na pláži. Vyrážíme do hor, na kola i na moře. A právě z některých výprav, které skončily zásahem záchranářů, se postupně zrodil svérázný obraz českého turisty.

Český horal se podle chorvatského stereotypu podívá z pláže na Biokovo, nasadí si žabky a vyrazí vzhůru. Český mořeplavec zase spatří na obzoru ostrov Brač nebo Krk, lehne si na nafukovací matraci zvanou luftić a vydá se na cestu. Je to samozřejmě nadsázka, jenže skutečných případů, které jí daly vzniknout, najdeme překvapivě mnoho.

„Kořeny mýtu o Češích v žabkách sahají do minulosti. Češi totiž patřili mezi první turisty, kteří ze zvědavosti vyráželi z pláží do pobřežních hor. Objevili krásu zdejších výhledů a pohyb v horách a přírodě začali vnímat jako součást své letní dovolené. To samozřejmě provázela také řada nehod a případů, kdy turisté zabloudili. Dnes sice lidi, kterým pomáháme, podle národnosti nerozdělujeme, vedle Čechů to však bývají také Poláci, Maďaři, Slovinci, Francouzi nebo Němci. V tom, kdo je v jednotlivých sezonách na prvním místě, se tyto národnosti střídají,“ vysvětlil Branimir Jukić z horské služby HGSS ve Splitu.

Pro zajímavost, sousloví „Česi u japankama“ si v dnešní chorvatštině žije svým vlastním životem. V jedné facebookové diskusi se například objevilo přirovnání vztahující se k těhotné ženě, která přišla nedostatečně vybavená do porodnice. V překladu „Přišla rodit jako Češi v žabkách na Biokovo.“Ani v roce 2026 stereotypu příliš nepomáháme

Jenže stereotyp, který mají Chorvaté o Češích zažitý, má reálný základ. Stačí si projít archivy chorvatských médií a narazíme na články o Češích, kteří vyrazili na Biokovo v nevhodné obuvi, vzali si málo vody nebo dokonce žádnou, šli do hor během největšího vedra, vypluli na nafukovacích lehátkách či paddleboardech při nevhodném počasí, podcenili bóru či přecenili svou fyzickou kondici.

Například 33letá žena a 61letý muž z Česka vyrazili v polovině srpna 2008 odpoledne z autokempu Dole v Živogošći po turistické stezce na Biokovo. Chtěli se dostat ke kostelíku sv. Petra nad osadou Strn. Na nohách přitom měli skutečně žabky a plastové nazouváky. Při návratu dolů minuli značenou cestu, zastihla je noc a ztratili orientaci. Kolem 19. hodiny proto zavolali na tísňovou linku 112. Nakonec do hor vyrazilo deset členů GSS Makarska, kteří oba nezraněné české turisty dostali do bezpečí následující den ráno v 5:20.

Případ z roku 2008 není samozřejmě jediný. Například v červnu 2003 proběhla na Biokovu celonoční záchranná akce kvůli českému turistovi, který se ztratil v horách. Záchranáři jej v časných ranních hodinách našli na obtížně přístupné skále nad obcí Bast. Nebyl zraněný, ale z terénu jej dokázali dostat až kolem deváté hodiny ráno. V srpnu stejného roku vyrazili z Bašky Vody na Biokovo dva další Češi ve věku 33 a 56 let. Sešli ze značené cesty a došla jim voda. Teplota přesahovala 35 stupňů a oba nakonec uvázli ve skalnatém terénu. Do jejich záchrany se zapojila horská služba i vojenský vrtulník.

Foto: Unsplash

Pohoří Biokovo nad Makarskou.

Že jsou Češi rození horalé, potvrdili v polovině letošních prázdnin i dva Češi, kteří se vydali ze Žrnovnice nedaleko Splitu severním svahem na Perun. Žabky tentokrát nechali doma. Na nohou měli tenisky a běžné letní oblečení. Pozornost místních ale vzbudila hlavně trasa, kterou si vybrali.

Namísto turistické stezky stoupali velmi prudkým svahem z oblasti Vilara přímo ke kostelíku sv. Jiří na vrcholu. Že jde o Čechy, nebylo těžké poznat. Během výstupu totiž nesli rozvinutou českou vlajku. Prudkým svahem vystoupali nahoru a stejnou cestou se následně vrátili. „Žiji tady celý život a nikdy jsem neviděla, že by se někdo odsud pokusil dostat na vrchol. Je to nebezpečné, zvlášť uprostřed letního dne,“ popsala počínání Čechů obyvatelka Žrnovnice.

Poslední tragédie na Biokovu se odehrála letos v srpnu

Mnohem hůře skončila výprava 68letého Čecha v červnu 2006, který se oddělil od skupiny a zamířil na Sveti Ilija. Po přibližně 20 hodinách pátrání byl nalezen mrtvý. Podle vyjádření chorvatských médií pravděpodobně spadl z několik desítek metrů vysokého srázu. Tragicky skončila také výprava dvou Čechů na Biokovo v roce 2013. Na Biokovu bylo nalezeno tělo českého turisty a zároveň několik dní pokračovalo pátrání po jeho krajanovi. Do akce se zapojily desítky členů HGSS, psi i vrtulník. Bohužel i druhého muže nakonec záchranáři nalezli mrtvého pod skalním srázem nad obcí Topići.

Tragická událost se odehrála rovněž nedávno 6. srpna 2026 nad Živogošćem. Dva čeští turisté se dostali do problémů na trase směrem k Sutvidu a kolem 15. hodiny požádali o pomoc. Když se k nim členové HGSS dostali, jeden z mužů už bohužel nejevil známky života, i když se jej jeho kolega ještě před příchodem záchranářů pokoušel resuscitovat.

Z hor na moře. Kterak se zrodil český mořeplavec

Z hor se přesuňme na Jaderské moře. V tomto případě Chorvaté stereotypně mluví o Češích jako o riskujících mořeplavcích, jejichž základním vybavením je „luftić“, tedy nafukovací matrace.

„Češi jsou opravdu úkaz, pokud jde o nerozumné zdolávání horských vrcholů u moře. Jednoho chlápka museli dvakrát zachraňovat ze Svatého Iliji (hora nad Orebićem na Pelješaci – 961 m. n. m.), přičemž se při první záchranné akci vyptával členů HGSS, která strana hory je na výstup nejtěžší. (Vyprávěl mi to člověk, který pracuje u HGSS Dubrovník.) A cizí jim nejsou ani dobrodružství na moři, zvlášť když přijedou do Makarské a uvidí Brač, který jim kvůli své velikosti připadá docela blízko pobřeží. A tak se vydají na nafukovací matraci přes Bračský kanál,“ napsal jeden z diskutujících na chorvatském diskuzním fóru Jabučnjak.

Jeden z výmluvných případů se odehrál začátkem července 2005 u Bašky Vody. 36letý český turista tehdy vyrazil se dvěma dětmi na moře v malém gumovém člunu. Bóra je odnesla do Bračského kanálu a po dvou hodinách pátrání byli nalezeni přibližně 2,5 námořní míle od pobřeží před Baško Poljem. A nebyli jedinými Čechy, kteří toho dne zaměstnali záchranáře. Krátce nato začalo pátrání po 18letém Čechovi ze stejného kempu. Ten se vydal na moře na nafukovací matraci a byl spatřen daleko od pobřeží. Do pátrání se zapojil také vrtulník. Bóra přitom v nárazech dosahovala až 120 kilometrů za hodinu, nejezdil trajekt mezi Makarskou a Sumartinem a uzavřen byl dokonce makarský přístav.

Další téměř učebnicový případ se stal v červenci 2010 v Tučepi. 52letý Čech se kolem jedenácté hodiny vydal na moře na nafukovacím lehátku, přestože foukal silný vítr a moře bylo rozbouřené. Přibližně sto metrů od pobřeží zjistil, že návrat na pláž nebude jednoduchý. Vítr a vlny jej tlačily zpátky na otevřené moře. Nakonec se zachytil bóje a začal volat o pomoc. Přístavní kapitanát z Makarské pro něj vyslal člun a muže vytáhl z vody.

V roce 2022 se v Chorvatsku zase řešil případ dvou 14letých Čechů na paddleboardech. Z oblasti Omiše je vítr odnesl na otevřené moře, a nakonec byli nalezeni u Pučišće na ostrově Brač. Podobné případy se objevovaly i v následujících letech. Například v červnu 2025 bóra odnesla dva nezletilé Čechy na paddleboardech od pláže na mysu Kozjača u Sibuljiny směrem do středu Velebitského kanálu. Záchranáři oba mladistvé předali rodičům.

Letošní léto zase u Senje bóra odnesla paddleboard se dvěma malými českými dětmi od pláže Banj směrem k ostrovu Krk. Jejich rodiče za nimi začali plavat. Když byla kolem 18. hodiny přijata žádost o pomoc, docházely podle chorvatských zdrojů síly už také jim. Do akce vyrazila Lučka kapetanija Senj a námořní policie. Čtyřčlennou českou rodinu se podařilo nalézt a všechny její členy dostat z moře bez zranění.

Některé případy však neměly tak šťastný konec. „Tady v Přímoří si všichni pamatují případ zhruba před dvaceti lety, kdy se tři nerozumní Češi vydali z Novi Vinodolski plavat přes kanál na pivo do Vrbniku, protože jim někdo řekl, že je tam levnější. Dva se utopili a třetího zachránili na poslední chvíli,“ napsal chorvatský diskutující na diskuzním fóru Jabučnjak.

Z Čechů v žabkách si vystřelil i chorvatský herec

Ve facebookových a internetových diskuzích Chorvaté s nadsázkou poukazují, že dovolená v Chorvatsku je pro Čechy jakýmsi druhem Survivoru. „Češi mají jednoduše silněji zakořeněnou sportovní tradici, zároveň jsou ale až nerozumně nebojácní a přesvědčení o vlastní fyzické zdatnosti. Tak nějak,“ napsal zase další z chorvatských diskutujících.

Ještě názorněji popsal zakořeněný stereotyp o Češích chorvatský herec Pero Eranović. V květnu 2026 zveřejnil na svém Instagramu komediální video nazvané „Český táta připravuje malého Jiřího na první návštěvu Chorvatska“. Ve scénce připravuje syna na typickou českou dovolenou u Jadranu. Nechybí česká paštika, výprava na Velebit ani žabky vydávané za turistickou obuv.

„Jen jsem čekala, jestli vytáhne žabky nebo nazouváky,“ napsala jedna chorvatská sledující. „Skutečný Čech,“ reagovala další. Nejúspěšnější poznámka s nejvíce liky však zněla: „HGSS opustila chat.“ Sledující následně v komentářích doplnili druhou polovinu stereotypu o Češích: „A nafukovačka na Krk?“ Následovaly návrhy na „nafukovačku do Bračského kanálu“ nebo dokonce „matraci na výlet do Itálie“.

Češi v žabkách a na nafukovačkách tak dnes v Chorvatsku žijí vlastním životem. Skutečných případů, které daly těmto stereotypům vzniknout, najdeme dost. Z téměř milionu Čechů, kteří každoročně do Chorvatska přijíždějí, však tvoří nerozvážní dobrodruzi jen nepatrný zlomek. V chorvatském folklóru už ale český horal v žabkách a mořeplavec na luftići mají své pevně dané místo.

Anketa

Stala se vám během dovolené v Chorvatsku někdy nějaká nehoda?

Celkem
hlasovalo
887
čtenářů.

Pokud jste odpověděli ano, o podrobnosti se můžete s ostatními podělit v komentářích.

https://slobodnadalmacija.hr/vijesti/crna-kronika/spaseni-ceski-turisti-s-biokova-planinarili-u-japankama-i-klompama-17536

https://slobodnadalmacija.hr/dalmacija/zadar/zadar-plus/neki-dan-smo-imali-grupu-mladih-belgijanaca-koji-su-na-velebit-krenuli-s-prtljagom-na-kotacicima-ali-cesi-u-japankama-ne-postoje-takve-nikad-nismo-spasavali-561622

https://www.vecernji.hr/vijesti/policajci-iz-inozemstva-cim-nas-vide-strani-turisti-su-kao-doma-953087

https://www.jutarnji.hr/zivot/chris-nikolic-i-jadran-kapovic-ovo-su-hgss-ovci-cije-su-ironicne-poruke-na-twitteru-u-zadnje-dvije-godine-postale-veliki-hit-na-drustvenim-mrezama-6457093

https://www.jutarnji.hr/scena/domace-zvijezde/dragi-goste-pamet-u-glavu-i-pozorno-poslusaj-poruku-bande-turizma-nemoj-ici-u-japankama-na-biokovo-15490718

https://slobodnadalmacija.hr/dalmacija/s-mora-i-kraja/luda-biokovska-utrka-u-japankama-medu-publikom-bile-i-krave-titula-ostala-kuci-na-kraju-spasavali-direktoricu-1395529

https://www.jutarnji.hr/vijesti/hrvatska/hgss-biokovo-upozorenje-prevencija-priprema-spasavanje-se-ne-naplacuje-15724888

https://www.jabucnjak.hr/forum/razno/175616-hrvatske-biciklisticke-rute.html