Rusové stále otevřeněji a intenzivněji provokují evropské země a NATO. V pátek ráno došlo k dalšímu incidentu. Ruský dron pronikl do vzdušného prostoru Lotyšska a musel být sestřelen stíhačkami NATO. Situace si vyžádala vyhlášení vzdušného poplachu v několika oblastech země, ale měla dopad i na Finsko, které omezilo leteckou dopravu. Pro Rusko je to pouhý jeden dron. Pro obě zmíněné země ale situace znamená značné náklady (nejen finanční) a nutnost mobilizace výrazně větších sil.

Tento bizarní nepoměr hraje samozřejmě Rusům do karet. Zkoušeli to už několikrát a pokaždé se stejným „úspěchem“. Zinscenování podobné nehody je pro Rusko snadné, nenáročné. Vlnění, které takové pomyslné hození kamene do vody vyvolá, je může hřát, protože je sledují z bezpečí břehu. Vědí, že výsledek bude stejný jako v předchozích případech. Vyhlášení poplachu, stíhačky, sestřelení, velká mediální vlna, přitvrzení opatření. Náklady, shon, strach. A nic. Žádná odveta ani reakce, která by je samotné zásadněji zabolela. A to je ten problém…

Drobné provokace postupně vytvářejí mlhu

Rusku může jít o to zkoušet, kam až mohou s podobnými eskapádami vůči NATO zajít, než vyvolají skutečnou reakci. Ale tyto incidenty mají zřejmě i další cíl a tím je postupné uvolnění ostražitosti a vytvoření jakési vlčí mlhy kolem evropské bezpečnosti.

Je to podobné, jako by někdo neustále hlásil bomby ve školách a na veřejných místech, ale poplachy budou vždy falešné. První případy se budou extrémně propírat, vyžádají si velké a drahé výjezdy. Budou jich plné zprávy. Ale jak dlouho to může fungovat, než se pozornost a zájem veřejnosti otupí? Než se otupí ochota mobilizovat plné síly na každý další falešný poplach? Přitom pro „šprýmaře“ samotného jsou náklady na takovou mobilizaci naprosto minimální. Stačí anonymní zpráva. Dopátrat se původce – pokud bude aspoň trochu šikovný? Hodně náročné, ne-li nemožné.

Každá další ruská provokace navíc odhaluje „bezzubost“ NATO vůči nim. Co se bude muset stát, aby NATO skutečně podniklo odvetnou akci? A jak by ta akce vlastně měla vypadat? Co je adekvátní odpovědí například na „zbloudilý dron“? Situace je složitá a pro nás silně nevýhodná. Incidentů přitom přibývá.

Co vše už Rusové zkoušeli? Spíše než počet roste „okatost“ incidentů

Jedním z prvních podobných narušení evropského prostoru od ruské invaze na Ukrajinu byl dopad střely na polské území 15. listopadu 2022, který si dokonce vyžádal dvě oběti. Zde byl ale problém v nejasnosti, zda šlo o střelu ukrajinskou, nebo ruskou. V každém případě byla ukrajinská střela vypálena pouze v obraně proti raketě ruského agresora.

„Dnešní masivní raketové útoky ruské armády na Ukrajinu jasně ukazují, že Rusko chce terorizovat její obyvatele a zemi dál ničit. Pokud Polsko potvrdí, že rakety zasáhly i jeho území, půjde o další eskalaci ze strany Ruska,“ vyjádřil se k situaci tehdejší premiér Petr Fiala.

V březnu téhož roku přeletěl přes Maďarsko a Rumunsko až k Záhřebu sovětský bezpilotní letoun naložený výbušninou. V prosinci dopadla do lesa u polské Bydhoště ruská střela s plochou dráhou letu. Objevena byla teprve v dubnu. V roce 2023 došlo k několika výraznějším incidentům. V Rumunsku šlo o dopad trosek ruských dronů Šáhid, což si vyžádalo posílení bezpečnostních opatření u hranic. V prosinci se pak ruská raketa na tři minuty pohybovala v polském vzdušném prostoru, než se vrátila nad Ukrajinu. K podobné situaci v Polsku došlo i v březnu následujícího roku.

V září 2024 pak dron Šáhid pronikl do Lotyšska a tady se zřítil. Jen o den později následoval srovnatelný „dronový incident“ v Rumunsku. Vyžádal si vzlet stíhaček F-16. Zmíněné situace měly podobné okolnosti. Většinou byl původce minimálně zpočátku nejasný a prakticky každý z incidentů ruská dezinformační scéna využívala jako munici proti Ukrajině, na kterou svalovala vinu a popírala svou účast.

Velmi významnou změnou pak byl zářijový incident v roce 2025 v Polsku. Tentokrát šlo již o otevřenější a zjevnější provokaci. Do Polska pronikla rovnou skupina ruských dronů, z nichž některé byly sestřeleny. I tento incident se ale ruská propaganda snažila rozmělnit nebo rovnou popřít.

„Experti se shodují, že tak velká skupina dronů nenarušila polský vzdušný prostor náhodně například kvůli technické chybě, ale úmyslně,“ uvedly k situaci tehdy Seznam Zprávy.

V letošním roce se pak už stihl zřítit jeden dron v rumunské Galati a teprve 30. července pronikla na polské území opět ruská střela. Polsko opět muselo vyslat stíhačky. A nyní, jen o pár dní později, tu máme další stav ohrožení.

Rusko má navrch. Záškodnická válka s Evropou je výhodná

Rusko pomalu zavléká válku do Evropy, aniž by muselo otevřeně vyhlásit válku či poslat jednotky. To je mimořádně výhodné… pro Rusko. Využívat může de facto způsob teroristického boje, jaký se snažily uplatňovat útvary jako Islámský stát.

Tato forma války je extrémně rozvratná. S minimální náročností a náklady je už jen samotná obava z nebezpečí schopná vyvolávat paniku a atmosféru ohrožení a strachu. To zas představuje živnou půdu pro působení dezinformačních kanálů, propagandu a podobně. Budeme si muset na riziko teroru zvyknout? Nebo se Evropa konečně probudí ze svého růžového snu a uvědomí si, že morální rozhořčení a nekonečné filozofické disputace nám v reálné válce a ohrožení moc nepomohou?

Autorský článek s využitím zdrojů (viz text)