Rusko zahájilo rozsáhlé vojenské cvičení v oblasti Japonského a Ochotského moře a severozápadního Pacifiku. Do manévrů se má zapojit přibližně 60 válečných lodí a ponorek, kolem 30 letadel, vrtulníků a bezpilotních prostředků a více než 13 000 vojáků. Část cvičení navíc probíhá v bezprostřední blízkosti Kurilských ostrovů, o jejichž jižní část se Rusko a Japonsko přou už od konce druhé světové války.
Foto: Rusko vyslalo 60 válečných lodí a 13 000 vojáků k Japonsku. Tokio protestuje proti cvičení u sporných Kurilských ostrovů (ilustrační foto) | ChatGPT / Open AI
Tokio proto proti ruským vojenským aktivitám podalo diplomatický protest. Japonská vláda podle tamních médií uvedla, že další posilování ruské vojenské přítomnosti v oblasti, kterou Japonsko považuje za své Severní teritorium, nemůže akceptovat.
Rusko předem informovalo japonskou stranu, že provede několikadenní cvičení s ostrou střelbou v okolí ostrovů Kunašir a Iturup. Jde o dva ze čtyř Ruskem kontrolovaných ostrovů, na které si Japonsko činí nárok. Moskva zároveň vyhlásila námořní uzavřené oblasti v okolí dalších dvou sporných ostrovů a vydala varování související s raketovými testy.
Cvičení představuje jednu z nejvýznamnějších letošních akcí ruské Tichomořské flotily. Jeho součástí mají být nejen klasické námořní manévry, ale také společné používání přesně naváděných zbraní a dalších moderních bojových systémů.
Samotná přítomnost desítek ruských válečných lodí poblíž Japonska by byla dostatečným důvodem k pozornosti. V případě Kurilských ostrovů je ale situace ještě komplikovanější. Spor mezi Moskvou a Tokiem totiž trvá už více než 80 let a jeho kořeny sahají do posledních dnů druhé světové války.
Kurilské ostrovy tvoří dlouhý řetězec ostrovů táhnoucí se od japonského Hokkaida až ke Kamčatce. Strategicky oddělují Ochotské moře od otevřeného Tichého oceánu a pro Rusko představují důležitou součást obrany jeho dálnovýchodního území i přístupu Tichomořské flotily do Pacifiku.
Na konci druhé světové války patřily Kurilské ostrovy Japonsku. Sovětský svaz vyhlásil Japonsku válku 8. srpna 1945 a zahájil mohutnou ofenzivu proti japonským silám v Mandžusku, na Sachalinu a později také na Kurilských ostrovech.
Japonsko 15. srpna oznámilo přijetí podmínek kapitulace, sovětské vojenské operace však pokračovaly. Invaze na Kurily začala 18. srpna, tedy několik dní po japonském oznámení kapitulace, a sovětské jednotky postupně obsadily celý ostrovní řetězec.
Jednou z nejtvrdších epizod byla bitva o ostrov Šumšu na severu Kuril. Japonci zde měli silnou posádku, opevnění i tankové jednotky a sovětské vylodění se změnilo v krvavý boj. Přestože japonské císařství již přijalo kapitulaci, některé jednotky kladly sovětskému postupu odpor.
Do začátku září 1945 Rudá armáda obsadila celý řetězec Kurilských ostrovů včetně jeho jižní části ležící nedaleko Hokkaida.
A právě zde začíná spor, který se nepodařilo definitivně vyřešit dodnes.
Japonsko si činí nárok na čtyři nejjižnější ostrovy – Iturup, Kunašir, Šikotan a skupinu Habomai. Tokio je označuje jako Severní teritoria a dlouhodobě tvrdí, že nejde o součást Kuril, kterých se Japonsko po druhé světové válce vzdalo.
Rusko zastává přesně opačný názor. Moskva považuje výsledky druhé světové války za definitivní a ruskou suverenitu nad ostrovy za nezpochybnitelnou.
Na první pohled se může zdát, že jde pouze o několik relativně malých a vzdálených ostrovů. Jejich vojenský význam je však podstatně větší.
Kurilský řetězec vytváří přirozenou bariéru mezi Ochotským mořem a Tichým oceánem. Ochotské moře má přitom pro Rusko mimořádný strategický význam, protože zde operují ruské ponorky vybavené balistickými raketami.
V případě konfliktu představují tyto ponorky jednu ze základních částí ruského jaderného odstrašení. Moskva proto potřebuje mít přístupy do Ochotského moře pod kontrolou a Kurilské ostrovy jsou jednou z částí tohoto obranného systému.
Na ostrovech jsou rozmístěny ruské vojenské jednotky a Moskva jejich obranu v posledních letech postupně posilovala. Na Kurilách se objevily moderní systémy protivzdušné obrany i pobřežní protilodní raketové komplexy. Významnou pozemní silou je zde také 18. kulometná a dělostřelecká divize, jejíž jednotky jsou rozmístěny především na jižních ostrovech.
Část jejích příslušníků byla po zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu přesunuta na západ a nasazena do bojů. To ale neznamená, že by Moskva význam Kuril snížila. Právě rozsáhlá vojenská cvičení ukazují, že ruské velení s oblastí nadále počítá jako s důležitým operačním prostorem.
Vztahy mezi Ruskem a Japonskem se navíc od začátku války na Ukrajině výrazně zhoršily.
Japonsko se připojilo k západním sankcím proti Rusku a Moskva v reakci na to v roce 2022 zastavila jednání o mírové smlouvě a zmrazila některé společné projekty týkající se sporných ostrovů. Rusko také zrušilo nebo omezilo některá dřívější opatření umožňující bývalým japonským obyvatelům ostrovů jejich návštěvy.
Výsledkem je paradoxní situace. Rusko a Japonsko sice ukončily aktivní nepřátelství už v roce 1945 a v roce 1956 obnovily diplomatické vztahy, ale dodnes mezi nimi nebyla uzavřena plnohodnotná mírová smlouva, která by definitivně vyřešila následky druhé světové války.
Kurilské ostrovy zůstávají hlavní překážkou.
Současně se ale mění také samotné Japonsko. Země, jejíž poválečná obranná politika byla po desetiletí spojována s pacifismem, výrazně zvyšuje vojenské výdaje, pořizuje nové zbraňové systémy a posiluje spolupráci se Spojenými státy a dalšími partnery.
Japonské ozbrojené síly budují také schopnost zasahovat cíle na větší vzdálenost a Tokio posiluje obranu svých jihozápadních ostrovů. Hlavním důvodem těchto změn je především rostoucí vojenská síla Číny a situace kolem Tchaj-wanu, svou roli však hrají také Severní Korea a Rusko.
Pro Moskvu má vojenská přítomnost na Kurilách ještě jeden význam. Umožňuje jí demonstrovat, že navzdory obrovskému množství vojenských prostředků vázaných válkou na Ukrajině je stále schopná provádět rozsáhlá cvičení na opačném konci země.
Zapojení přibližně 60 válečných lodí a ponorek, třiceti letadel, vrtulníků a dronů a více než 13 000 vojáků tak není pouze běžným výcvikem Tichomořské flotily. Je zároveň demonstrací vojenské síly směrem k Japonsku a dalším státům v oblasti Indo-Pacifiku.
Pro Japonce má přitom pohled na ruské vojáky cvičící s ostrou municí na ostrovech, které Tokio považuje za vlastní území, velmi silný symbolický význam.
Více než osm desetiletí po skončení druhé světové války tak v severním Pacifiku stále existuje územní spor, jehož kořeny sahají do posledních dnů konfliktu s císařským Japonskem.
zdroj: moscowtimes.com
A zatímco diplomaté se za celou tuto dobu nedokázali dohodnout, komu mají čtyři ostrovy definitivně patřit, ruská armáda na nich mezitím cvičí, buduje obranná postavení a dává jasně najevo, že se jich Moskva vzdát nehodlá.