Podobné námitky smetl konstituční tribunál i v případě dalšího obviněného v případu, advokáta Kárima Titze, který proces darování bitcoinů domlouval. Další stížnost odmítli soudci i samotnému Jiřikovskému. Všechna rozhodnutí soud v pondělí zveřejnil ve své databázi.
Blažek podání obžaloby vůči své osobě popsal jako vyvrcholení rozsáhlejšího porušení jeho ústavně garantovaných práv. Policie a státní zastupitelství podle jeho stížnosti od začátku postupovaly tak, aby mu znemožňovaly se účinně hájit.
„Excesivní důraz na rychlost řízení nezohledňuje nejen procesní a skutkovou složitost věci, ale ani závažnost právní kvalifikace údajného jednání stěžovatele. Ve svém důsledku popírá zásadu rovnosti zbraní,“ stálo v jeho stížnosti.
Blažkovi se nelíbila ani rozsáhlá medializace případu. „Protiústavní vadu spatřuje stěžovatel v opakovaných vyjádřeních orgánů činných v trestním řízení, které svědčí o tom, že je o vině stěžovatele již rozhodnuto, či tento dojem alespoň vzbuzují v široké veřejnosti,“ napsal do stížnosti s tím, že je terčem „bezprecedentní rozsáhlé medializace“.
ÚS: Rozhodne soud, ne medializace
Na senát se soudcem Michalem Bartoněm ale potřebný dojem jeho argumenty neudělaly.
„Namítá-li přílišnou medializaci svého trestního stíhání vedoucí až ke zpochybnění principu presumpce neviny, nelze odhlédnout od toho, že byl osobou veřejně činnou a trestného činu, z něhož je obviněn, se měl dopustit jako ministr spravedlnosti. Existuje tak silný veřejný zájem na informovanosti veřejnosti o celé tzv. bitcoinové kauze,“ upozornil Bartoň.
„Zvýšená medializace však sama o sobě k narušení presumpce neviny nevede. Důležité je, že o vině a trestu rozhoduje nezávislý soud na základě provedených důkazů, přičemž každý důkaz bude předmětem posuzování obecným soudem, a to i při zohlednění různých námitek obhajoby vůči němu,“ dodali soudci.
