Důchodci prozatím nemají jasnou představu, kolik peněz
v rámci valorizace dostanou. Ačkoliv nejdříve zaznívaly částky jako
150 korun, podle aktuálních výhledů by mohli senioři dostat klidně až
600 korun. Vláda navíc zvažuje i možnost jednorázového
příspěvku. 

O jakých částkách se mluví?

Zatímco valorizace v roce 2026 přinesla průměrné navýšení
o bezmála 700 korun, očekávání na nadcházející rok jsou skromnější.
Výpočet se totiž odvíjí mimo jiné od inflace, která byla v období od
července 2025 do června 2026 velmi nízká. Za normálních okolností se do
výpočtu promítají ještě tzv. reálné mzdy. Prozatím ale nedošlo
k dorovnání jejich poklesu z let 2022 a 2023, a proto tato položka
seniorům k lednové valorizaci důchodu nic nepřidá. V konečném
důsledku by to znamenalo, že průměrný důchodce si polepší jen
o 150 korun měsíčně.

Valorizace se však počítá ze dvou samostatných složek. Jednu
tvoří zmíněná procentní výměra, která se odvíjí od výše uvedeného
výpočtu, druhou tvoří tzv. základní výměra, která je stejná pro
všechny důchodce a představuje pro rok 2026 částku 4 900 Kč. Vzhledem
k tomu, že tato výměra roste spolu s průměrnou mzdou, se očekává, že
vzroste o zhruba 300 korun. 

Dobrá zpráva tedy je, že na pouhých 150 korun, kterými
některé články straší. Podle současných odhadů by navýšení mohlo
činit zhruba 300 korun, což je také částka, kterou opakovaně
zmiňuje ministr Juchelka. „V tuto chvíli skutečně to máme
vypočítáno na velmi nízkou valorizaci, protože máme nízkou inflaci,
reálné mzdy se do toho ještě nepromítají. V tuto chvíli je to
300 korun. Ale přesné číslo budeme vědět až v září, protože budeme
přesně vědět, jak si stojí skutečně mzdy a koneckonců i ta samotná
inflace,“ podotkl nedávno. 

Juchelka by rád přidal více

Ministr Aleš Juchelka opakovaně uvedl, že považuje řádnou
valorizaci za nedostatečnou a chce prosadit její mimořádné
navýšení. 

„My máme díky nařízení vlády šanci jít do 2,7 %. To
znamená, že to můžeme navýšit, protože v tuto chvíli to vychází na
1,4 %, takže skoro až o 100 %. To znamená až na 600 korun. A pokud se
na tom domluvíme, tak určitě ano. Já osobně jsem pro,“ prozradil
v nedávném díle pořadu Interview ČT24. 

Vláda takovou možnost za určitých podmínek má, pokud je
standardní výpočet příliš nízký. Zvýšit valorizaci však
není automatickým nárokem důchodců, zákon ji formuluje jen jako
možnost. Záležet proto bude na politické dohodě vlády i na
finální podobě rozpočtu na rok 2027. 



Nízká inflace zpomalila růst cen, současně ale znamená i nižší zákonný výpočet pro zvyšování důchodů.
, …

Alternativou je jednorázový příspěvek

Kromě vyšší valorizace se mluví také o druhé variantě –
jednorázovém mimořádném příspěvku podobném tomu, jaký vláda Andreje
Babiše realizovala již během covidové pandemie. Tato varianta by fungovala
tak, že by senioři a invalidé dostali jednorázovou částku
v konkrétním měsíci, ale jejich pravidelný důchod by se natrvalo
nezvyšoval. 

Rozdíl je totiž zásadní pro dlouhodobý rozpočet státu i pro
samotné důchodce. Vyšší pravidelná valorizace se promítá i do
všech budoucích let a valorizací, zatímco jednorázová částka tento
výpočet do budoucna neovlivňuje. Ze státního pohledu je proto
výrazně levnější a rozpočet nezatíží tolik.

Zvyšování důchodů rozděluje společnost

Přesnou výši valorizace ještě ovlivní konečné údaje
potřebné pro stanovení průměrné mzdy. O konkrétní částce,
kterou senioři dostanou k důchodu od ledna 2027, by tak mělo být rozhodnuto
nejpozději do konce září. Do té doby se však může změnit jak
samotný výpočet, tak politická rozhodnutí o případném
navýšení. 

Zatímco většina seniorů by přidání pochopitelně uvítala,
odborníci před tímto krokem varují, protože může mít velmi negativní
důsledky pro státní rozpočet do budoucna. 

„Přebytek na důchodovém účtu by mohl vyjít do
20 miliard korun a pár let by tam měl vydržet. To ale neznamená, že se má
důchodcům rozdávat víc, ale našetřit na špatné časy, které za pár let
přijdou. Nyní odcházejí do důchodu relativně slabé generace, takže
počet nových důchodců klesá a ještě tomu pár let tak bude. Jakmile ale
dojde za 10 až 15 let na generaci Husákových dětí, deficit důchodového
účtu se bude strmě propadat,“ varoval například v rozhovoru pro
Hospodářské noviny analytik Národní rozpočtové rady Michal
Hlaváček.