Pokud ale student chce využívat výhod bydlení v místě
vysoké školy a zároveň si užívat potřebný komfort, poohlíží se
zpravidla po bydlení, kde bude bydlet sám. Takové nájemní bydlení však
s sebou mnohdy přináší poměrně vysoké náklady. Není výjimkou, že se
počáteční náklady na samostatné bydlení vyšplhají až ke
100 tisícům korun.

S prvotními náklady často pomáhají rodiče 

Právě začátek nájemního bydlení bývá pro studenty
finančně nejnáročnější. Rozhodně totiž nestačí počítat
pouze s první měsíční platbou za nájem. Pronajímatelé po
nájemcích zpravidla požadují také kauci ve výši dvou až tří
měsíčních nájmů. Pokud student hledá byt přes realitní kancelář,
může se k tomu přidat ještě provize za zprostředkování.

Pokud například nájem v bytě vychází na 20 000 Kč,
musí student v jednom měsíci uhradit:

samotný nájem ve výši 20 000 Kč,

kauci ve
výši tří nájmů o celkové částce 60 000 Kč,

provizi realitní kanceláři ve výši jednoho nájmu, tedy
20 000 Kč. 

I z důvodu vysokých vstupních nákladů tak řada lidí zůstává bydlet
u rodičů. 

Cena nájemního bydlení neustále roste

Mnoho domácností na bydlení ve vlastním jednoduše nedosáhne.
Existuje také velká část lidí, která koupi nemovitosti odkládá na
později. Pro část lidí je pak nájemní bydlení optimální volbou
zejména kvůli flexibilitě.

Nájemní trh tak už dávno není pouze dočasnou zastávkou před
koupí vlastního bytu. Pro mnohé se jedná o řešení na poměrně dlouhou
dobu. Pravdou ale zůstává, že průměrná nabídková cena nájemného za
m² neustále roste. Za posledních pět let se posunula z 242 Kč/m²
na 324 Kč/m². 

Ceny nájemního bydlení samozřejmě ve velké míře závisí na
konkrétní lokalitě. Vůbec nejdražším krajem zůstává Hlavní město
Praha, kde cena nájemného v dubnu 2026 dosahovala
453 Kč/m². Neméně finančně nákladný je Jihomoravský
kraj s cenou 355 Kč/m², přičemž právě Brno se řadí
mezi oblíbená studentská města. Ve Středočeském kraji vychází cena
nájemného na 326 Kč/m². 



Samostatné bydlení v nájmu může být finančně nákladné
, …

Ani vysokoškolské koleje nejsou nejlevnější

Bydlení na vysokoškolských kolejích obecně patří mezi
levnější alternativy. Na druhou stranu však mnoho studentů na tento typ
bydlení nedosáhne, protože kapacita kolejí bývá omezená a přednost mohou
dostávat například studenti z větší vzdálenosti nebo ti, kteří splní
další podmínky konkrétní školy.

Z analýzy společnosti Savills vyplynulo, že je
k dispozici přibližně 28 550 studentských lůžek. Reálná poptávka
však každoročně činí zhruba 75 tisíc míst. 

Samotné ceny kolejného přitom rozhodně nemusí být
zanedbatelné. Vždy záleží na konkrétním městě, univerzitě, typu pokoje
a zvoleném vybavení. Levnější bývají vícelůžkové pokoje se
společným sociálním zařízením, na druhou stranu moderní jednolůžkové
pokoje se řadí k dražším volbám. 

Například v Brně za bydlení na Vinařské či Kounicově
koleji zaplatíte přibližně 7 440 Kč měsíčně. Na
druhou stranu na koleji Tvrdého vychází měsíční platba zhruba na
4 980 Kč. V Ostravě se ceny dvoulůžkových pokojů na
VŠB–TUO pohybují zhruba mezi 115 a 160 korun za noc a lůžko, což
odpovídá zhruba 3 450 až 4 800 korunám
měsíčně. 

Je ale třeba počítat s tím, že student za nižší cenu
často obětuje část soukromí a komfortu. Koupelna, kuchyň nebo další
prostory bývají společné a pokoj může sdílet s jedním či více
spolubydlícími. Komfort zde tak bývá mnohdy narušen a tento režim
tak nemusí všem dlouhodobě vyhovovat.