Přiznám to rovnou – Renault 5 mě zas tak neuchvátil. Ne že by byl špatný, ale neviděl jsem na něm nic speciálního, nic, proč bych ho měl skutečně chtít; retro design mi nestačí. Když přišlo na svět Alpine A290 jako ostřejší verze R5, byl jsem zpočátku skeptický, ale zvědavý – lidi, co postavili vynikající A110, přece ví, co dělají. A tak jsem se na svůj týden s A290 docela těšil.
Relativně drobné úpravy totiž posunuly design od běžného, byť roztomilého silničního auta k něčemu, co vypadá, že by mohlo přímo zamířit na rychlostní zkoušky světových rallye. Do značné míry to tedy dělají přídavné světlomety vpředu – až na to, že to vlastně vůbec nejsou světlomety ve smyslu, že by to byly třeba přídavná dálková světla.
Je to bohužel jen designový prvek a X v rámečku tu svítí coby denní svícení a obrysovky. Světlomety jinak zůstaly stejné s výjimkou přídavku gravírovaného X, které rovněž jakýmsi způsobem svítí s denními světly. Jako hlavní světlomety zůstaly reflektorové LEDky, a upřímně, přídavná dálková světla by se A290 hodila, spolu s přisvěcováním do zatáček. Oboje by to, věřím, šlo zakomponovat do těch přídavných „lamp“.
Vyzkoušeli jsme první elektrickou Alpine A290. Zanechala smíšené pocity
Vizuálně vozu velmi prospěl také agresivnější přední nárazník a rozšíření blatníků, které skrývá kola působící na malinké karoserii obrovská. Po stranách mě zaujaly naznačené nasávací otvory, které jsou odkazem na původní R5 Turbo s motorem uloženým uprostřed. Falešné věci obecně nemám rád, tento designový prvek mě však ani v nejmenším neuráží.
Stejně jako, že se rozšíření zadních blatníků propisuje do falešných výdechů vedle zadních lamp. Tahle macatost A290 totiž náramně sluší, a navíc si ji dokáže obhájit i jízdními výkony, ale o tom až v příští kapitole.
Alpine A290 | Zdroj: auto.cz/David Rajdl
Modrá je dobrá
Změny v interiéru ho samozřejmě neučinily širším ani delším, takže je tu pořád místa tak akorát a ani o centimetr víc. Obrovskou novinkou však je modrobílé kožené čalounění, které kromě toho, že hezky ladí s exteriérem, je naprosto parádní i samo o sobě. Modrou barvu totiž dostal i věnec volantu, část palubní desky i řada ostatních ploch interiéru a třebaže horní plocha palubní desky zůstala černá a plastová, ta modrá posunula kabinu úplně do jiných sfér. Člověk si tu skutečně přijde jako v něčem speciálním.
Věnec volantu dostal „sportovní“ tvarování, z většiny je však pořád kulatý, takže se s ním pracuje dobře. Tlačítka na jeho ramenech jsou známá z ostatních renaultů, navíc tu však je ovládání jízdních režimů a knoflíky OV a RCH.
Ten první je červený a vpravo nahoře, a upřímně, trochu zbytečný, protože jeho funkce je totožná s tzv. kickdown tlačítkem plynového pedálu. Aktivuje maximální možné zrychlení, stejně jako když sešlápnete plynový pedál opravdu na maximum, až za falešný doraz. S rudým tlačítkem se ale pojí „zásoba“ tohoto „overboostu“ znázorněná vpravo dole v přístrojovém štítu.
Elektrický Renault 5 jako ikona rallye z roku 1985. Milltek ukázal široký bodykit za 60 tisíc
Modrý knoflík s nápisem RCH ovládá rekuperační brzdění po uvolnění plynu. Funguje stejně jako pádla pod volantem, která k tomuto účelu má řada jiných elektromobilů, jen s tím rozdílem, že na rozdíl od pádel musíte pro práci s knoflíkem sundat jednu ruku z věnce volantu. Ale působí to trochu víc jako ve formuli 1.
Alpine A290 zpoza volantu • Marek Bednář/Auto.cz
Vpravo nahoře pod volantem chybí jedna páčka – volič převodovky. Ten se totiž přestěhoval na středový tunel a dostal formu tlačítek. Připomíná mi některá starší ferrari, kde se také „řadilo“ tlačítky, a zhruba stejně skvěle to působí. Palcem si zmáčknete, co chcete, a kdybychom seděli v autě s klasickým hydroměničem, napružilo by se v dychtivosti, až se bude moci rozjet. Elektromobil tuhle spoutanou sílu pochopitelně nepředvede, ale i tak mě práce s tlačítky baví. (Snad až na to, že tu není režim P, nýbrž musím zvolit N a tlačítkem vedle zatáhnout parkovací brzdu, ale to je detail a u elektrických renaultů jsme na něj celkem zvyklí.)
Upřímně, kdybych si měl vybrat, jestli chci takovýto tlačítkový volič převodovky, nebo páčku pod volantem jako v mercedesech nebo renaultech, dlouho bych se rozhodoval. A pak asi vybral tahle tlačítka pro sportovní auto a páčku pro běžný vůz. (Stěrače můžou klidně být na levé páčce. Mercedesům a amerikám to funguje už léta.)
Pravděpodobně s tlačítkovým voličem se však pojí citelná nevýhoda interiéru – není tu žádný držák nápojů, a to ani ve dveřích. Můžete tu nanejvýš položit půllitrovou láhev do dveřních kapes; třeba plechovku nebo kelímek vám musí držet spolujezdec. Stejně tak bezdrátová nabíječka není chlazená.
Alpine A290 | Zdroj: auto.cz/David Rajdl
Teplota nejen venku
Palubní systém, přístupný přes centrální displej, je samozřejmě stejný jako v renaultech, jen má trochu jiný design. Rozdíly jsou nejvíce vidět v přístrojovém štítu, kde se design točí kolem trojúhelníků, jehlanů a občas i siluety horských štítů. Tady mám jen jednu, zato velkou výhradu – animace jsou trhané a přechod mezi jednotlivými režimy trvá neskutečně dlouho, jako když hrajete novou videohru na zastaralém „železe“. Stejně tak rychlost skáče nahoru i dolů klidně po 9 či 11 km/h, když zrychlujete či brzdíte prudčeji.
Centrální displej však nabídne něco, co jsem u elektromobilů kromě enkových hyundai snad ještě neviděl – teploty brzd, baterie a elektromotoru navíc k přesným tlakům v pneumatikách. Telemetrická část palubního systému dá řadu dalších informací, třeba časy zrychlení na stovku či míru, do jaké vůz brzdí rekuperací a do jaké třecími brzdami, ovšem ty teploty jsou tu, myslím, z informací nejdůležitější a nejužitečnější.
Také tu však najdete sekci s názvem Koučování, která není ničím jiným než pokročilou autoškolou. Reálného instruktora na okruhu samozřejmě nenahradí, ale dá celkem jasná vodítka, jak správně projet zatáčkou nebo jak číst ona data o teplotách různých komponent vozu.
Alpine A290 | Zdroj: auto.cz/David Rajdl
Konečně zmiňme, že se do interiéru s trochou snahy vejdou čtyři dospělí chlapi, že si natěsno sednu „za sebe“ s výškou 184 cm, nebo že zavazadelník je úplně v pohodě použitelný, jedete-li ve dvou na víkendový výlet pod stan. Jen s campingovými židličkami už by mohl být problém, který by bylo třeba řešit sklopením jedné z částí zadních opěradel.
Zavazadelník Alpine A290Délka u podlahy/u horního konce opěradel607/341 mmŠířka mezi podběhy1001 mmVýška pod platem/pod stropem563/816 mmMax. délka za sedadlem spolujezdce1344 mmVýška nakládací hrany727 mm