Stěhují se z měst za čistým vzduchem a klidem, pak ale kvůli zápachu z pole volají hasiče. Střety mezi novousedlíky a zemědělci se vyostřily natolik, že čeští hospodáři začínají pošilhávat po tvrdém francouzském a polském zákonu.
Poplach kvůli hnoji: tohle není chemická havárie
Ve Vestci u Prahy zaplavil obec začátkem srpna natolik silný odér, že radnice musela vydat oficiální prohlášení a vyděšené obyvatele uklidnit.
Dělo se totiž něco opravdu nevídaného. Zemědělci hnojili pole.
„Pokud cítíte zápach v obci, jedná se o důsledek hnojení. Zápach nepochází ze žádné nehody ani se nejedná o únik nebezpečných látek,“ vzkázala radnice lidem s prosbou, ať kvůli tomu nevolají hasiče.
Živá půda potřebuje hnůj. Prášek ji nezachrání
Průmyslová hnojiva dodají rostlinám živiny okamžitě, organickou hmotu v půdě ale nenahradí. A bez ní půda ztrácí schopnost zadržovat vodu a drolí se pod každým přívalovým deštěm.
Agronom Josef Nedbal upozorňuje, že intenzita pachu závisí především na použitém materiálu.
„Někdy zápach není cítit, třeba digestát z bioplynové stanice. Pokud hnojíme kompostem nebo chlévským hnojem, stane se, že je zápach silnější,“ vysvětlil.
Digestát, tedy zbytek po fermentaci v bioplynové stanici, je stabilizovaný a čichově nenápadný. Klasický hnůj z kravína a kvalitní kompost se rozkládají pomaleji mají prostě přeci jen jistý říz.
Bez organické hmoty mizí ornice
Čísla dávají zemědělcům do ruky silný argument. Podle ministerstva zemědělství je vodní erozí ohroženo zhruba 53,8 procenta české zemědělské půdy a Česko každý rok přijde přibližně o 21 milionů tun ornice.
Jen ztráta samotné půdy vychází nejméně na 4,3 miliardy korun ročně, se započtením škod na majetku a úklidu se odhad blíží deseti miliardám.
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal proto varuje před tím, aby se zemědělství posuzovalo podle toho, jestli zrovna někomu nevoní pod okny novostavby.
„Právě půda, která obsahuje organické látky, dokáže lépe zadržovat vodu,“ připomněl v době, kdy Česko střídavě řeší sucho a přívalové srážky.
Noční závod s deštěm se na hodinky neptá
Druhým nejčastějším spouštěčem sousedských válek je hluk. Zlaté pravidlo zemědělství zní: Sklízí se a seje tehdy, kdy dovolí počasí, ne kdy jdou lidé spát. Ve žních rozhoduje každé procento vlhkosti zrna. Když se po týdnu dešťů konečně vyjasní a pole oschne, stroje vyrazí, i kdyby měly svítit reflektory do půlnoci.
Pro člověka, který přijel na venkov uspat děti, je burácející traktor ve 21 hodin zásahem do nočního klidu. Jenže farmář sklidit prostě musí a je jedno, jestli se měšťák bude stavět na hlavu.
Francouzský průkopník
Předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek otevřeně připouští, že pokud bude neoprávněných stížností přibývat, bude se muset začít řešit zákonná ochrana hospodářů. Inspirace u sousedů přitom už existuje.
Francii nakopl mezinárodně propíraný spor o kohouta Maurice z ostrova Oléron. Sousedé, kteří si pořídili rekreační dům, se u soudu domáhali, aby se ho majitelka zbavila. V září 2019 soud v Rochefortu rozhodl ve prospěch kohouta a stěžovatelům navíc nařídil zaplatit majitelce tisíc eur.
O rok a půl později přijal francouzský parlament zákon č. 2021-85 z 29. ledna 2021 o „smyslovém dědictví francouzského venkova“. Zvuky a pachy venkova v něm poprvé dostaly status chráněné součásti kulturního dědictví, od kokrhání a cinkání zvonců až po pach hnoje.
Polsko přitvrzuje: podpis u notáře jako podmínka koupě
Ještě o krok dál chce jít Polsko. Tamní ministr zemědělství Stefan Krajewski prosazuje zákon, který má farmáře ochránit před stížnostmi na zápach, hluk i noční práci. Veřejné konzultace k návrhu skončily letos 30. dubna a do parlamentu má předpis zamířit na podzim.
Hlavní pointa? Kupující nemovitosti ve vymezené zemědělské oblasti by u notáře musel podepsat potvrzení, že o hospodaření v okolí ví a počítá s hlukem, prachem i pachy. A pak už by to bylo bez výmluv.
Dočká se Česko podobného zákona?
Šebek míní, že právě polský model, tedy povinné a písemně stvrzené upozornění pro kupujícího, by mohl fungovat i u nás. Obcím by ubylo sousedských sporů a každý by dopředu věděl, do čeho jde.
České ministerstvo zemědělství ale zatím nikam nespěchá.
„Obdobný návrh v současnosti není připravován ani projednáván,“ uvedl mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
Zatím to tedy zůstává na zdravém rozumu všech zúčastněných.