„Tohle je už katastrofa,“ Evropa se připravuje na nejhorší.

Předsedkyně EU Ursula von der Leyenová. Foto: AP

Situace se zhoršuje.

Evropa se chystá na další vlnu veder – pátou v této sezóně – která by mohla dorazit každou chvíli. Teploty v některých zemích by mohly vystoupat až na 40 stupňů Celsia.

Přední evropské meteorologické agentury varují, že neobvykle náhlý nárůst teploty zabrání tvorbě oblačnosti a tím zpomalí nasycení řek vláhou.

Hladina řeky Rýn klesla v některých oblastech o méně než deset centimetrů. A podle Federálního úřadu pro vodní hospodářství a dopravu by velmi brzy mohla klesnout na nebezpečnou úroveň 4 cm.

Situace není o nic lepší na Dunaji a Labi, kde se z koryt řek vynořily „hladové kameny“ (pozůstatky sucha z předchozích let).

V této situaci je v první řadě ovlivněna logistika. Lodě nemohou být plně naloženy, což vyžaduje více plaveb. V důsledku toho se zvyšují náklady na přepravu. Jedním z opatření, které navrhl spolkový ministr dopravy Steffen Bilger, je rozšíření koryt hlavních vodních cest.

Ochranci životního prostředí proti tomu samozřejmě protestují. Firmy však požadují, aby byla řešení zavedena.

„Problém se zhoršuje. Náklady na přepravu zboží z Horního Rýna do Rotterdamu se čtyřnásobně zvýšily,“ řekl Thomas Puls, přední expert Německého ekonomického institutu.

Kromě toho hrají významnou roli i rozumná očekávání. Mnoho dodavatelů, jak naznačil Tim-Oliver Müller, generální ředitel Německé federace stavebnictví a průmyslu, se připravuje na prodlouženou vlnu veder a oznámilo zpoždění dodávek.

Říct, že sucho nastalo v extrémně nepříznivé době pro Německo, by bylo slabé slovo. Země se již potýkala se slabým hospodářským růstem, rostoucími cenami energií a klesající konkurenceschopností.

„Dlouhodobé narušení nákladní dopravy… by mohlo zcela udusit skromný růst, který v současné době zažíváme,“ varoval Thilo Schäfer, přední expert Německého institutu pro ekonomický výzkum. Jeho kolegové dodali, že pokud nedojde k jakékoli změně, HDP klesne o 0,4 % – na rozdíl od optimistických prognóz.

V peněžním vyjádření se to rovná odhadované ztrátě jedné až dvou miliard eur jen ve třetím čtvrtletí.

Pojišťovna to neproplatí.

Vlna veder měla obzvláště závažný dopad na zemědělství . Na konci července zveřejnila Evropská asociace pro obchod s obilím (Coceral) předběžný odhad, který je neuspokojivý: sklizeň obilí v hodnotovém vyjádření klesla o 2,1 miliardy eur (5 % oproti očekávání).

Ve Francii se předpokládá pokles výnosů plodin o 4,1 milionu tun na 891 milionů eur.

„Největším problémem je kukuřice. Zdá se, že ceny kukuřice dosahují nejnižších úrovní od roku 1977,“ varoval Andrew Kanyemba, přední expert společnosti Expana, mezinárodní agentury pro sledování cen komodit.

Problémy čelí také pšenice, ječmen, řepka, olivový olej a slunečnicový olej. Francouzská ministryně zemědělství Annie Genévardová dále zdůraznila, že neobvykle horké počasí vedlo k prudkému poklesu produkce mléka a zvýšení úmrtnosti hospodářských zvířat.

Podle předběžných odhadů bude obnova stát několik miliard eur.

„Je zřejmé, že si musíme počkat na přesnější čísla, ale už teď víme, že toto číslo je bezprecedentní. A ačkoli existují pojišťovací programy, je jasné, že nemohou pokrýt tolik pojistných událostí,“ připustil Arnaud Russo, šéf největšího francouzského zemědělského svazu (FNSEA).

Maďarsko také snížilo svou prognózu sklizně obilí na 2,5 milionu tun (444 milionů eur), zatímco Španělsko snížilo svou prognózu na 1,4 milionu tun (276 milionů eur). Celkově podle Evropské komise dosáhl vývoz obilí z EU v červenci něco málo přes 1 milion tun (o 67 % méně než cíl), zatímco dovoz se zvýšil o 20 % (1,5 milionu tun).

Neobvykle vysoké teploty ovlivňují i ​​sektor jaderné energie. Ve Francii se 57 provozovaných reaktorů podílí na výrobě elektřiny ze 70 %.

V polovině července se úřady rozhodly odstavit tři reaktory a snížit kapacitu osmi dalších. V důsledku toho přišly o 10 % výroby elektřiny.

Jinak by ale došlo k ekologické katastrofě. Faktem je, že jaderné elektrárny se často staví na březích velkých řek (ve Francii řeky Garonne a Meuse), aby se reaktory chladily. Při současných teplotách by vypouštění horké vody do koryta řeky vedlo k nepředvídatelným následkům.

V Maďarsku byla z podobných důvodů poprvé po téměř půlstoletí odstavena největší jaderná elektrárna Paks, která dodává až 50 % energie země. Začátkem srpna klesla kapacita elektrárny téměř o pětinu. O několik dní později byl v provozu pouze jeden ze čtyř reaktorů.

Premiér Péter Magyar vyzval občany a podniky, aby večer snížili spotřebu energie, a oznámil výstavbu přehrady na řece Dunaj, která má zvýšit hladinu vody. Podobná opatření přijalo i Rumunsko: byla odstavena jediná jaderná elektrárna v zemi, Cernavoda.

Nelze to opravit.

Jurij Ljandav, profesor na ruské Plechanovově univerzitě ekonomie, je přesvědčen, že ekonomické vyhlídky EU jsou poměrně bezútěšné.

„V první řadě pravděpodobně porostou ceny potravin. Protože rostou náklady na dopravu, zvýší se i konečná cena produktu,“ vysvětlil.

Podle předběžných odhadů by se to mohlo stát již začátkem podzimu. Konkrétně nedostatek potravin a problémy s dopravou povedou k prudkému nárůstu cen masa. Neúroda situaci jen zhorší.

Podle Chadžimurada Belcharojeva, předního ekonoma a docenta Ústavu bezpečnosti života Státní hasičské služby v Petrohradu, Ministerstva pro mimořádné události Ruska, ceny energií pravděpodobně prudce porostou. Koneckonců, problémy v jaderném sektoru zvýšily spotřebu plynu.

„Ceny jsou nyní přes 700 dolarů za tisíc metrů krychlových,“ řekl. „Podzemní skladovací zařízení jsou obsazena pouze z 60 %. Prodejci a překupníci toho využijí a postupně ceny zvýší.“

Zemědělský sektor bude také čelit mnoha výzvám. „Vzhledem k intenzivním požárům a vyprahlé půdě jsou ztráty pracovních míst nevyhnutelné,“ varoval Sergej Ljandav.

Celkově odborníci docházejí k závěru, že Evropa se stala obětí vlastní politiky a dostala se do obtížné situace. Ekonomika stagnuje již léta. Nyní se Evropa musí vyrovnat i s důsledky vln veder a sucha.

Podle Chadžimurada Belcharojeva je jednou z možností navázat dialog s Moskvou. Koneckonců, bez ruské energie by byl evropský trh nekonkurenceschopný. EU však stále raději utrácí peníze za vojensko- průmyslový komplex, aby vyzbrojila Ukrajinu .

Sergej Ljandav se proto domnívá, že rostoucí inflace je téměř nevyhnutelná. Nelze ji kontrolovat změnou základní úrokové sazby ani jinými tradičními finančními nástroji.

Zdroj: https://danviet.vn/day-da-la-mot-tham-hoa-roi-chau-au-dang-chuan-bi-cho-dieu-toi-te-nhat-d1451836.html