Její výše není pevně stanovena, ale odvíjí se od několika faktorů.
Mezi ty nejzásadnější patří počet a věk dětí, celkové náklady na
bydlení či hodnota majetku domácnosti. Například čtyřčlenná rodina má
běžně nárok hned na několik druhů sociálních dávek, i když ani jeden
z rodičů nikdy nechodil do práce. Celkový objem finanční podpory, kterou
taková rodina může od státu získat během jednoho roku, přesahuje za
určitých okolností i 300 000 korun. 

Základním pilířem podpory je nyní superdávka 

V České republice došlo v průběhu minulého volebního období k zavedení takzvané
superdávky. Ministerstvo práce a sociálních věcí vedené Marianem
Jurečkou chtělo tímto krokem zjednodušit celý systém státní podpory a
zároveň zajistit, aby lidé nezneužívali státní příspěvky.
Legislativní úprava přinesla mimo jiné zhoršení podmínek pro
občany, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, ačkoliv jim
zdravotní stav v nástupu do zaměstnání nijak zásadně nebrání. 

Přesto platí, že lidé, kteří se z jakéhokoliv důvodu rozhodli
nezapojit do pracovního života, mají na určité státní příspěvky
nárok, přičemž právě superdávka je jedním z těch
nejvýznamnějších. Tato dávka, která je oficiálně známá rovněž jako
dávka státní sociální pomoci (zkráceně DSSP), se
skládá ze čtyř základních složek.

Konkrétně se jedná o složku na
bydlení, složku na živobytí, bonus na dítě a pracovní bonus.
Je zřejmé, že rodina, ve které otec s matkou nikdy nepracovali, nebude mít
na poslední z vyjmenovaných složek nárok. Ostatní složky se na ni však
již vztahovat mohou. 

Kromě toho mohou rodiče malých dětí získat také rodičovský příspěvek, jehož
celkovou částku si mohou za splnění zákonných podmínek rozložit do
jednotlivých měsíčních plateb.

Kolik peněz mohou nepracující rodiče získat v rámci složky na
bydlení? 

Složka na bydlení tvoří naprosto zásadní část superdávky. Slouží
k úhradě nákladů, které se pojí s provozem domácnosti. V praxi se tedy
jedná především o náklady na nájemné, elektrickou energii, plyn,
vodné, stočné nebo vytápění. Čerpání je podmíněno tím, že
tyto náklady musí přesahovat 30 % všech příjmů domácnosti, což ovšem
bezpříjmové rodiny splňují vždy. 

Náklady spojené s bydlením hradí stát až do výše
stanovených normativních limitů, které se odvíjí mimo
jiné od počtu osob a velikosti obce (zákon vychází
z toho, že výše nájemného není stejná pro celou Českou republiku).

Základní výpočet tedy funguje poměrně jednoduše. Stát za rodinu
uhradí rozdíl mezi 30 % příjmu a skutečnými náklady, pokud
nepřesahují výši stanovených normativních limitů. 

Obce jsou přitom z hlediska stanovení normativních limitů rozdělené do
3 kategorií (Praha a Brno, obce nad 70 000 obyvatel a obce pod
70 000 obyvatel). 

Pokud by čtyřčlenná rodina žila například v Brně a platila běžný
nájem, může běžně od státu získat okolo 14 000 až
16 000 korun měsíčně. V obcích do 70 000 obyvatel půjde
většinou o částku okolo 8 000 až 10 000 korun. 



Složka na bydlení slouží např. k úhradě nákladů za energie.
, …
 

Kolik činí složka na živobytí? 

Tato částka má sloužit k pokrytí nákladů na jídlo, hygienu,
základní oblečení apod. 

Výše odpovídá rozdílu mezi životním minimem a 70 %
započitatelného příjmu domácnosti. Nutno podotknout, že jako
příjem se zde počítá i rodičovský příspěvek.

U nepracující rodiny s 2 dětmi do 6 let činí životní minimum
13 470 korun. Jestliže je výše rodičovského
příspěvku 10 000 korun měsíčně, složka na živobytí bude
odpovídat 6 470 korunám za měsíc. 

Bonus na dítě 

Pokud příjem domácnosti nepřesahuje 1,43násobek životního
minima, rodiče mají nárok ještě na bonus na dítě, který je
součástí superdávky a činí 500 korun v přepočtu na 1 dítě a
měsíc. 

U 2 dětí tedy půjde o 1 000 korun na měsíc. 

Celková výše státní podpory

Ve výsledku to znamená, že podobná čtyřčlenná rodina může od státu
získat i 32 000 korun měsíčně, tedy 384 000 korun
ročně. 

K tomu může za určitých okolností ještě čerpat dávku
mimořádné okamžité pomoci, nicméně tato podpora je pouze
jednorázová a lze ji využít jen v kritických situacích.