Anketa

Přispěli jste některé ze sbírek na zbraně pro Ukrajinu?

hlasovalo: 12815 lidí

Možnost výrazného snížení množství některých zemědělských produktů na úrovně, kdy by již hrozila situace, že se ze zcela běžného ovoce stane opět nedostatkové zboží, na které se budou stát před obchody fronty, a ještě si za něj u pokladny pořádně připlatíme, nastiňuje předběžná studie o dopadech zamýšleného plánu EU na snížení limitů reziduí pesticidů v dovážených zemědělských produktech.

Přestože by výše zmíněný scénář byl tím úplně nejhorším z možných, které by se v případě aplikace pravidel pro dovoz mohly stát, a v úplně krajní podobě není příliš reálný, alarmující je z toho důvodu, že jej výzkumníci Evropské komise zcela nezavrhují a nabízejí ho jako jedno z možných vyústění, na něž je třeba při zavádění pravidel brát zřetel.

Opatření, po němž by se snídaně v podobě lívanců s čerstvým ovocem, džusu a kávy mohla stát luxusní záležitostí, nad kterým se zamýšlí Evropská komise, by přineslo unijní pravidla pro zemědělce ze zemí celého světa, a ti by tak stáli před možností do Evropy vůbec své plodiny nedovážet, anebo se přizpůsobit a v rámci ochrany zdraví a životního prostředí přestat při pěstování potravin a krmiv používat látky, jež jsou v Unii zakázané.

Fotogalerie: – Agrosalon Země živitelka


Zahraniční producenti již delší dobu poukazují na to, že plán Evropské komise povede k dražším a méně dostupným potravinám, jelikož se mu nehodlají zcela přizpůsobit a přestat využívat v EU zakázané pesticidy. Nyní však ve své analýze jejich slova napřímo potvrdilo Společné výzkumné středisko Evropské komise (JRC), které nejvyšším unijním politikům přímo ukazuje, jaký vliv jejich politická opatření budou případně mít.

Výzkumníci Evropské komise, kteří politikům ukazují vliv jejich opatření na miliony Evropanů, v úterý ve více než 150stránkovém dokumentu přinesli různé scénáře v závislosti na tom, zda by se zemědělci mimo EU podvolili nařízením Bruselu, či by se za nových podmínek rozhodli na import do Evropy zapomenout a našli by si raději jiné odbytiště.

Za předpokladu, že by se naplnily nejhorší obavy a zasažení zemědělci ze zemí mimo EU by se rozhodli neupravovat své pěstitelské postupy dle přání Unie, by byl nejznatelnější dopad u kávy, kde by se spotřebitelské ceny zvýšily až o 332 %. O 85 % by Evropanům podražily citrusy, o 83 % hroznové víno, o 63 % sója a těžké časy by zažívali i chovatelé, kterým by podražily sójové pokrutiny využívané ke krmení hospodářských zvířat o 105 %, o 29 % by se jim zvedla cena též u řepkových pokrutin a o 22 % u slunečnicových pokrutin.

Fotogalerie: – Zemědělci před zemědělstvím


U dalších plodin jsou dopady na spotřebitelské ceny podstatně mírnější, avšak například zdražení rajčat o 8 %, jablek a ječmene o 4 % a olivového oleje o 3 % by se již mohlo posčítat dostatečně k tomu, aby výrobci potravin v obchodech navýšili ceny již viditelnými částkami.

Něco takového by se přitom dělo i za scénáře, kdy by se mnozí pěstitelé unijním podmínkám přizpůsobili. V takovém případě by zdražení u hroznů bylo 6,5 %, u kávy 6 %, u citrusů 5,6 % a u rajčat 3,1 % a výzkumníci poznamenávají, že by pěstitelé do cen promítli své zvýšení nákladů a cenovou hladinu by nahoru tlačilo snížení nabídky. Pouze maximálně jednoprocentní a nižší zdražení by bylo akorát za předpokladu nejmírnějšího přístupu ze strany EU a také toho, aby se farmářům zvýšily náklady nanejvýš o 5 %.


Ekologie musí být, i kdybychom to měli zaplatit

Anketa

Mají pohraniční stráže států na hranicích EU používat při odhánění migrantů střelné zbraně?

hlasovalo: 8204 lidí

Pokud by došlo na plán Komise, aby maximální limity reziduí pesticidů byly sníženy ve třetích zemích na mez stanovitelnosti – tedy z aktuální zákonem schválené míry na hodnotu, kdy již laboratoře nejsou pesticidy ani schopné naměřit, a skončila by tak současná praxe tolerance dovozu se zjištěnými stopami látek nepřesahujícími úroveň, která by byla toxická či škodlivá pro lidské zdraví, mělo by to hned několik dalších vyústění.

Kromě zvýšení cen se jedná o rovnější přístup k farmářům v Evropě, kteří dané látky nesmějí na pole nastříkat za žádnou cenu. Jde o snahu Bruselu o zelenou budoucnost pro celou planetu, jelikož dosud Evropu u potravin prvořadě zajímalo, aby nebyly za žádnou cenu škodlivé pro spotřebitele, načež nyní by se řešilo, zda použití pesticidu ve třetí zemi náhodou nezpůsobuje masivní ekologické škody tamní přírodě. To vše ale mimo jiné za cenu ohrožení dostatku dovozu u plodin, jež v Evropě rostou jen omezeně.

Brusel by tak nyní dal zákaz importu i producentům, kteří k nám dodávají zcela bezpečné a nezávadné potraviny, pokud by zjistil, že jejich metody pěstování za pomoci pesticidů ničí přírodu ve své zemi, jelikož té to nevadí.

Fotogalerie: – Maso je vražda


Vědci varují, že nastíněný přístup, v němž již nehraje hlavní roli zdraví Evropanů, ale ekologie celého světa, „může omezit dovoz zasažených komodit do EU, s potenciálními důsledky pro domácí produkci EU a spotřebitelské ceny“.

Paradoxně též zjistili, že omezení importu zemědělských produktů do EU by evropské zemědělce sice ve všech variantách (od poklesu dovozu do EU o 41 % po pouhých 0,4 %) vedlo ke zvýšení konkurenceschopnosti evropské rostlinné produkce, ale v případě nejvyššího propadu dovozu by kvůli nákladům na krmiva zemědělci věnující se chovu naopak narovnání podmínek tvrdě litovali – živočišná výroba v EU by se totiž smršťovala.

Závěry navíc mohou být dosti odlišné od reality, jelikož výzkumníci varují, že se výrazně liší jednotlivé typy pesticidů či fungicidů a zatímco náhražky schválené EU u nás mohou být bezproblémové, na jiných světadílech budou neúčinné, či naopak. Například cyprokonazol, který se používá k ochraně polních plodin, obilovin, řepky či cukrové řepy proti houbovým chorobám, má náhražky uznávané EU coby bezpečné, jejichž použití zvyšuje pěstitelům náklady v rozmezí zhruba mezi 20 až 40 %.

Fotogalerie: – Příjezd eurohonorace


U některých plodin by pak mohl nastat i problém v případě, kdy by zahraniční dodavatelé přesměrovali svoji produkci jinam v počtu, který již evropští zemědělci nejsou schopni nahradit. Ve scénáři, kdy celkový dovoz zemědělských produktů do EU klesne o 41 % objemu, se propadne import u citrusů o 92 % a sójových bobů o 90 %, kdežto navýšení pěstování citrusů v Evropě by se dalo očekávat na úrovni 47 % a sójové boby, jejichž produkce by vzrostla o 29 %, by nahrazovala zejména řepka olejka. Té by se pěstovalo o 41 % více a kromě zežloutnutí Evropy by pokles importu způsobil nárůst agregované zemědělské produkce EU o 1,1 %. Jak již bylo zmíněno, za tento rozkvět pěstitelů by však zaplatili Evropané v obchodech a v neposlední řadě i chovatelé.

Riskovat traktory v ulicích, anebo nechat lidem zdražit jídlo?


Studie, která má Evropské komisi radit při rozhodování o jejích politických krocích, nyní bruselské politiky postavila před volbu, zda z dosti varovných důvodů zamýšlené kroky směrem k úplné harmonizaci unijních norem se zbytkem světa neodpískat, či alespoň nezačít hledat kompromis, který se lidem sice propíše do peněženek, ale ne až tak drasticky, aby si toho výrazněji všimli.

Zcela se vzdát plánu, který povede ke zdražování potravin a krmiv, je však nejen pro bruselské politiky značně ožehavé, jelikož by riskovali, že by se opět mohli do kanceláří vléct za traktory a řešit kupy hnoje v ulicích. Krok, který lidem zdraží jídlo, si totiž přejí mnozí evropští zemědělci, kterým by ze dne na den zmizela konkurence ze zemí, kde nemají natolik striktní pravidla.

Hněv zemědělců volajících roky po rovnějších podmínkách by byl citelnější i kvůli tomu, že jde o jeden z kroků, který už byl Bruselem narychlo přislíben, aby utlumil vyhrocené nálady evropských pěstitelů.

Fotogalerie: – Protest zemědělců v Chomutově


Stalo se tak v rámci balíčku opatření ke zefektivnění a zjednodušení právních předpisů EU v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv, který Evropská komise oznámila před několika měsíci. Za klíčové navrhované opatření, které uklidnilo situaci mezi zemědělci, Brusel označil i plán pracovat na sladění výrobních norem pro dovoz, pokud jde o rezidua pesticidů, „aby se zajistily rovné podmínky“ pro pěstitele. Dodal, že se tak má stát právě na základě výsledků posouzení dopadů.

Eurokomisař pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat Olivér Várhelyi uvedl, že jádrem daného balíčku je „závazek podporovat zemědělce v EU“. „Zemědělci budou mít k dispozici více a lepších nástrojů, jako je precizní zemědělství a biopesticidy, k efektivní ochraně svých plodin a produktů. V řádně odůvodněných případech nebude na naše trhy povolen dovoz potravin ošetřených nejnebezpečnějšími pesticidy zakázanými v EU, a to v rámci implementace našich vysokých bezpečnostních standardů a rovných podmínek pro spotřebitele i zemědělce,“ slíbil rovněž.

Úplné vycouvání ze záměru, který Evropanům zdraží některé potraviny, je tak již vcelku nemyslitelné, eurokomisaři ale mohou za využití aktuální studie balancovat na hraně možného, aby vyšli vstříc zemědělcům, ale zároveň ne tolik, aby se naplnil scénář, kdy by se stály fronty na pomeranče.

Fotogalerie: – Naše klima, naše práva


Komise dosud nespecifikovala, kterých pesticidů, jež jsou v EU zakázané, by se opatření mělo týkat, a mohla by tak vybrat ty vůbec nejškodlivější, či cílit na co nejmenší dopady na spotřebitele formou zákazu jejich používání u importu plodin, jež jsou schopni v dostatečném množství produkovat i zemědělci na území Unie. To by jim jednak přineslo rovnější podmínky a nižší konkurenci a spotřebitelům jistotu dostatku plodin v obchodech za minimálního růstu cen oproti rozhodnutím, kdy by se zákaz striktně vymáhal i u produkce, která se v Evropě dá vypěstovat jen za enormních nákladů.

Na mysli musí mít Brusel rovněž i diplomatické důsledky, jelikož se již mnohé země dříve nechaly slyšet, že si unijní požadavky nenechají líbit, a již v minulém roce evropské požadavky na bezpečnost potravin vyvolaly roztržku se Spojenými státy.

ParlamentníListy.cz ve věci oslovily největší české zemědělské a potravinářské organizace a tázaly se na jejich pohled na opatření, které by mohlo vést k výraznému zdražení některých dovážených produktů pro spotřebitele a k růstu cen krmiv pro chovatele, avšak zároveň na druhé straně k narovnání podmínek pro evropské zemědělce a navýšení jejich podílu na trhu. O postoji předních českých organizací sdružujících potravináře a zemědělce bude redakce informovat, jakmile obdrží jejich vyjádření.

Fotogalerie: – Traktory se valí do Prahy


Evropská komise uveřejněnou studii, která obsahuje předběžné hodnocení dopadů na trh, komentovala s dodatkem, že „poskytuje analytický základ pro potenciální přiměřená a proporcionální opatření směřující k větší vzájemnosti norem, avšak nepředjímá další kroky, které by mohla Komise podniknout“. „Může být zapotřebí další analýza, mimo jiné i z hlediska environmentálních a sociálních aspektů,“ předjímá po analýze, která nastínila, že by tvrdé vyžadování unijních podmínek u dovozců mohlo Evropany značně bolet.

Psali jsme:

 

Tento článek přímo v textu aktivně odkazuje na tyto zdroje:

https://ec.europa.eu

https://publications.jrc.ec.europa.eu