Moderní automobilové navigace nám usnadňují každodenní cestování, ale zároveň nás obírají o přirozenou schopnost orientace v prostoru. Pravidelné trénování mozku jízdou „po paměti“ přitom stimuluje hipokampus a může výrazně snížit riziko rozvoje Alzheimerovy choroby.
Pamatujete si, kdy jste naposledy v ruce drželi fyzickou mapu, nebo kdy jste na zcela běžnou rutinní cestu vyrazili bez navigace? Moderní automobily, zejména ty s bezdrátovým zrcadlením telefonu, dělají extrémně snadným zapnout si navigaci pokaždé, když se usadíme za volant.
Má to několik nesporných výhod – aktivní sledování dopravní situace, upozornění na překážky a podobně. Jenže s používáním navigačních systémů na denní bázi také ztrácíme schopnost orientace, kterou si lidský mozek lépe vytváří při jízdě tzv. po paměti. Čím více cestujete a vnímáte své okolí, tím lepší je vaše následná orientace při další návštěvě dané lokality.
Tento druh mozkové činnosti by navíc podle portálu The Conversation mohl být prospěšný pro vaše dlouhodobé zdraví a zároveň snížit pravděpodobnost úmrtí na Alzheimerovu chorobu. Výzkum na toto téma byl inspirován ranou průkopnickou studií, která se zabývala změnami v hipokampu u londýnských taxikářů.
LTC TX5: Nový londýnský taxík je hybridní
Ti tradiční, kteří řídí černé taxíky, musí složit zkoušku zvanou „Knowledge“ („Znalost“). Pro její splnění si musí zapamatovat více než 25.000 ulic a 20.000 zajímavých míst v okruhu šesti mil od Charing Cross, křižovatky šesti hlavních dopravních tepen v centru Londýna.
Snímky mozku těchto řidičů ukázaly, že mají měřitelně více šedé hmoty v zadní části hipokampu než běžný řidič. Vědci také zjistili, že čím déle se tito řidiči věnovali těmto trasám, tím větší byla oblast jejich hipokampu. Tuto korelaci poté dále prozkoumala studie z roku 2024, na které se podíleli vědci z Harvardu, Brigham and Women’s Hospital, Massachusetts General Hospital a Národního úřadu pro ekonomický výzkum.
Bez navigace ke zdraví
Cílem studie byla analýza úmrtnosti způsobené Alzheimerovou chorobou u povolání, která vyžadují skvělé prostorové a navigační schopnosti. Zaměřili se zejména na skupiny řidičů sanitek a taxikářů, jejichž výsledky porovnali s povoláními v dopravě, která se více opírají o stálé, předem stanovené trasy. Mezi ně patří například řidiči autobusů, piloti letadel a kapitáni lodí.
Alzheimerova choroba totiž začíná atrofií právě v té části mozku, která se stará o zpracování prostorového vnímání a zpracování „navigačních“ dat. Výsledky ukázaly významnou korelaci a přínos pro stimulaci oblasti hipokampu. Z téměř 9 milionů úmrtních listů zohledněných ve studii zemřelo 3,88 % těchto osob (348.328) na Alzheimerovu chorobu.
Možná vezly i vás: Legendární socialistické sanitky jsme vyzkoušeli na vlastní kůži
Z celkového čísla studie následně vyjmula 16.658 taxikářů a 1348 řidičů sanitek. Po úpravě měli řidiči sanitek (0,91 %) a taxikáři (1,03 %) nejnižší podíl úmrtí v důsledku Alzheimerovy choroby ze všech zkoumaných povolání. Vědci uvedli, že u srovnávací skupiny tvořené ostatními profesemi v dopravě nebyl tento trend pozorován, a to ani u jiných typů demence. Výsledky byly konzistentní bez ohledu na to, zda byla Alzheimerova choroba zaznamenána jako základní nebo přispívající příčina úmrtí.
Řidiči taxi a řidiči sanitek, tedy povolání vyžadující časté navigační a prostorové zpracování, vykazovali ze všech profesí nejnižší podíl úmrtí připisovaných Alzheimerově chorobě. Výsledky této studie tedy naznačují, že pokud dnes chcete udělat něco pro své zdraví, můžete domů vyrazit bez spuštění navigační aplikace.
Zdá se, že seznámit se s okolím často navštěvovaných míst může být dobrým způsobem pro trénink paměti. A když se ztratíte, objevíte nové trasy k prozkoumání a tvorbě vlastní „offline“ mapy. Čím větší oblast váš mozek zmapuje, tím spíš chráníte svůj mozek (a život) před strašlivou chorobou, jakou je Alzheimerova choroba.
Google Maps – 3D mapy • Google
Zdroje: National Center for Biotechnology Information, The Conversation, Jalopnik