Klimatická změna postihuje celý svět, což je nejlépe vidět na globálním růstu teplot. Evropa se však otepluje dvakrát rychleji, než je globální průměr včetně oceánů, a zhruba jedenapůlkrát rychleji než ostatní kontinenty. Důsledky toho jsou doslova smrtící, když kvůli vlnám veder umírají desítky tisíc lidí.
Na naší planetě se nejrychleji otepluje pevnina, která má nižší tepelnou kapacitu než oceány. Evropa se však ze všech kontinentů otepluje nejrychleji.
V Evropě je teplota nyní zhruba o 2,5 °C vyšší než před průmyslovou revolucí (1850–1900). Celosvětový průměrný nárůst činí 1,4 °C. Oteplování v Evropě se navíc poslední dobou zrychluje. Od 90. let se teplota zvyšovala v průměru o 0,56 °C za deset let, zatímco v Severní Americe to bylo 0,42 °C, v Africe 0,36 °C a v Jižní Americe 0,27 stupně.
Více tlakových výší
Jedním z faktorů je změna cirkulace atmosféry. Nad Evropou se od 80. let v létě častěji objevují tlakové výše, což znamená více slunečního svitu a také příliv teplejšího vzduchu, zejména do západní a střední Evropy.
Foto: Copernicus Climate Change Service / ECMWF
Evropa se z kontinentů otepluje nejrychleji.
Příkladem toho je i letošní léto, kdy tato synoptická situace převažuje a Evropa trpí vlnami veder a velkým suchem.
Naopak ubylo cyklonálních situací, tedy situací, kdy počasí řídí tlakové níže a do Evropy přichází více deště i oblačnosti.
Oteplující se arktické oblasti
Důležitým faktorem je také role Arktidy. To je oblast, která se otepluje nejrychleji na světě. Je to proto, že bílá polární čepička obvykle odráží sluneční záření. Ale v případě menší plochy ledu a sněhu se odrazí méně slunečního záření a povrch se tak více otepluje. Vzniká tak zpětná vazba, kdy je kvůli oteplování opět ještě méně sněhu a ledu, což znovu způsobí větší oteplení.
Severní část Evropy patří do arktických oblastí a také Severní ledový oceán přímo navazuje na severní hranici Evropy.
Méně sněhu v zimě
Další důvod je velmi podobný jako v případě Arktidy, a to je sníh. Svou roli v rychlém oteplování hraje i to, že je v Evropě v zimě stále méně sněhu. To opět kvůli odrazivosti způsobuje větší oteplování povrchu, především v zimě. I proto se Evropa v zimě otepluje výrazněji než v jiná roční období.
Čistější vzduch
Velmi rychlé oteplování, a to zejména v posledních letech, má na svědomí paradoxně také čistější ovzduší. Znečišťující látky většinou odrážely sluneční světlo dopadající na zem zpět do vesmíru a měly tak mírně ochlazující efekt. Vzduch se však díky environmentální politice v Evropě v posledních desetiletích vyčistil, a na zem tak dopadá více slunečního záření, které otepluje povrch.
Neznamená to však, že bychom měli chtít špinavé ovzduší, protože to s sebou nese velká zdravotní rizika a byl dobrý důvod pro to, abychom se snažili ovzduší vyčistit.
Koncentrace skleníkových plynů, hlavně oxidu uhličitého, se však v ovzduší stále zvyšovaly. Ty naopak odrážejí zpět k Zemi teplo vyzářené z povrchu. Takže v posledních desetiletích se vzhledem k čistějšímu ovzduší zvyšovalo množství tepla, které dopadá na povrch, a zároveň se také snižovalo množství tepla, které povrch „vyzáří“ (respektive on ho vyzáří, ale skleníkové plyny ho nepustí do vesmíru a pošlou ho zpět k povrchu).
Rychlost oteplování se tak v posledních letech oproti předchozímu období značně zvýšila. Což je špatná zpráva pro lidi v Evropě.
Důsledky rychlého oteplování
Vyšší teploty znamenají mnohem vyšší zátěž pro zdraví lidí a potenciálně také zvýšený počet úmrtí, což dokládají i statistiky z uplynulých vln veder.
Kromě vysokých teplot je rizikem i sucho, které je letos také v Evropě velmi výrazné. Vysoké teploty zvyšují výpar vody v krajině a srážek je pořád stejně, ne více. A když se ještě sejde počasí s podprůměrnými srážkami, jako letos, tak je zaděláno na problém v podobě velkého sucha.
Rychlé zvyšování průměrné teploty však může způsobovat i jiné extrémy počasí. V teplém vzduchu se nahromadí více energie a také se do něj vejde více vodní páry, což může vyústit ve velmi silné bouřky s extrémními úhrny srážek. Ty pak mohou způsobovat přívalové povodně.
Mnohem teplejší než obvykle je i Středozemní moře, což vytváří podmínky pro situace, kdy se hodně vody vypaří, následně se udrží v atmosféře a poté při příhodných podmínkách spadne na jednom místě. Taková situace nastala v září roku 2024, kdy byly v Česku a okolí velké povodně.
Koncem července šéf OSN pro klima Simon Stiell prohlásil: „Hrozné náklady této klimatické krize – lidské i ekonomické – nyní dosahují úrovně národní nouze. Co je třeba udělat, je jasné: rychleji se zbavit uhlí, ropy a plynu, rozšířit využívání obnovitelných zdrojů energie a chránit lidi.“
