„Teritoriální síly zajišťují ochranu strategicky důležitých objektů a vůbec celého domácího území. A to právě v době, kdy by zbytek armády plnil své úkoly v rámci aliančních sil,“ popsal Novinkám expert Tomáš Kučera z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Největší částí armády jsou pozemní síly. Jejich dvě hlavní brigády jsou primárně určené pro působení v rámci NATO a při napadení by se mohly přesunout na východní křídlo Aliance. Teritoriální jednotky by mezitím v Česku střežily elektrárny a rozvodny, dopravní uzly, důležité komunikace nebo místa potřebná pro činnost armády.
„Naším úkolem je zajistit, aby v krizové situaci mohly klíčové části státu a společnosti dál fungovat,“ uvedla pro Novinky mluvčí teritoriálních sil Simona Mužátko.
Ochrana velkého množství objektů je podle Kučery náročná především na počet lidí. Proto jsou součástí teritoriálních sil i příslušníci aktivních záloh.
Vláda Andreje Babiše (ANO) připravuje revizi krizových a obranných plánů a zákonů, které se výrazně dotknou právě teritoriálních sil. Chce upravit pravidla tak, aby stát dokázal rychleji reagovat na živelné pohromy, terorismus i vnější ohrožení. Konkrétní podoba změn ale zatím není jasná. Ministerstva je mají navrhnout do roka.
Pomáhali při povodních
V době míru mohou teritoriální jednotky podporovat policii nebo integrovaný záchranný systém a pomáhat při přírodních katastrofách. Mohou být nasazeny i bez vyhlášení krizového stavu. Každé nasazení musí mít zákonný podklad a záložníci musejí být povoláni do služby.
Příkladem byly povodně na Moravě a ve Slezsku v září 2024. Armáda rozvážela vodu a humanitární pomoc, odklízela suť a naplaveniny, čistila domy a silnice nebo stavěla provizorní mosty. Za necelé tři měsíce se v oblasti vystřídalo 5400 profesionálů a záložníků z různých útvarů.
Významnou roli mají teritoriální síly také při zajišťování Host Nation Support (HNS), tedy podpory spojeneckých jednotek hostitelskou zemí. V případě napadení ze strany Ruska by Česko sloužilo jako tranzitní země pro spojenecké vojáky a techniku mířící na východní křídlo NATO. Zajišťovalo by tak veškeré ubytování, zásobování, tankování i bezpečný přesun.
„Mým cílem je systematicky rozvíjet kapacity pro příjem, ubytování, zásobování a ochranu spojeneckých sil,“ řekl při představování svých priorit nový náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč. Teritoriální síly podle něj mají bránit klíčové trasy a infrastrukturu.
„Tuto oblast vnímám jako klíčovou, a nejenom pohledem spojeneckých závazků, ale také jako významný prvek při budování odolnosti České republiky,“ dodal.
Síly působí v každém kraji
Základem struktury teritoriálních sil je velitelství v Táboře, krajská vojenská velitelství a jejich prapory územní obrany. Ty vznikly 1. října 2025 přeměnou pěších rot aktivní zálohy. V každém kraji působí jeden. Nově přibyl také prapor podpory nasaditelných sil zaměřený na zabezpečení spojenců.
Prapory územní obrany tvoří lehká pěchota s ručními zbraněmi a kulomety, přepravovaná nákladními a osobními vozidly. Ochranu důležitých míst ale podle Kučery nelze provádět pouze ze země. Jednotky proto potřebují i rušičky a další prostředky proti dronům.
Krajská velitelství udržují kontakt s hejtmany, starosty, hasiči a policií. Většina profesionálů i záložníků navíc slouží tam, kde žije. „Znají místní poměry a terény. Brání to, co je jim nejbližší – kraj, ve kterém žijí, pracují a mají rodiny,“ vysvětlila Mužátko.
Podle údajů ministerstva obrany tvoří zhruba třetinu teritoriálních sil profesionálové a dvě třetiny aktivní záložníci. Loni v nich sloužilo 491 vojáků z povolání, ti zajišťují každodenní provoz a výcvik, záložníci nastupují při cvičení nebo nasazení.
Právě personální stav považuje Kučera za největší slabinu. „Počty vojáků se zvedají, ale stále jsme daleko od cílových stavů. Bez dostatku lidí je těžké plnit úkoly,“ řekl.
