Kolik přesně provoz klimatizace stojí, nelze určit jedním číslem. Záleží na výkonu konkrétního zařízení, velikosti a vlastnostech chlazeného prostoru, venkovní teplotě a na tom, jak dlouho během dne je klimatizace puštěná.
„Kolik budete platit za chlazení, poznáte také z energetického štítku své klimatizace. Údaje na každém štítku se liší podle konkrétního modelu, výkonu i multisplitové sestavy a vycházejí z průměrných hodnot pro mírné klima,“ vysvětluje Vladimír Havlíček z technické podpory společnosti Daikin.
Pro představu: v panelákovém bytě 2+1, kde se dvě místnosti chladí multisplitovou klimatizací s celkovým chladicím výkonem 4 kW, může podle Havlíčka činit spotřeba za celé léto přibližně 164 kWh. Při ceně elektřiny 6 Kč za kilowatthodinu to představuje zhruba 10 korun denně. Jenomže to je hodnota vypočítaná pro průměrné letní počasí. „Ve dnech, kdy udeří čtyřicítky, se náklady mohou zvýšit i na dvojnásobek až trojnásobek,“ upozorňuje proto Havlíček.
O něco vyšší náklady odhaduje Radek Šedivý z prodeje energetických služeb společnosti PREenergo. Dle jeho předpokladu může během tropických dnů vyjít provoz menšího systému s jednou až dvěma vnitřními jednotkami zhruba na 30 až 40 korun denně. I on ale upozorňuje, že jde o orientační částku, na níž má vliv spousta faktorů, třeba různé zeměpisné podmínky. „Jiné venkovní teploty panují na jižní Moravě a jiné třeba v Jizerských horách,“ připomíná.
Každý stupeň se počítá
Kromě již zmíněných faktorů se na konečné „ceně za horko“ podepisuje i způsob, jakým s klimatizací zacházíme. Předně je to teplota vnitřního prostoru, kterou si nastavíme. Podle technického specialisty společnosti Panasonic Heating & Cooling Solutions Radka Vanducha je v létě pro úsporné chlazení vhodné nastavit klimatizaci na 24 až 26 °C. Pokud si místo toho nastavíme například 22 °C, spotřeba vzroste. Zvýšení nastavené teploty o jediný stupeň může podle něj snížit náklady na chlazení přibližně o 6 až 10 %.
Rozumné je také nepokoušet se z bytu vytvořit lednici. Rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou je podle Vanducha vhodné držet kolem 5 až 6 °C. Klimatizace pak nemusí pracovat tak intenzivně a menší teplotní rozdíl je příjemnější i šetrnější pro organismus obyvatel domácnosti při přechodech z klimatizovaného prostoru ven do horka a zpět.
Dilema s dobou klimatizování
Trochu náročnější může být rozvaha o tom, kdy během dne pustit klimatizaci. Je zřejmé, že nechat byt nejprve rozpálit a potom srážet teplotu v něm klimatizací jedoucí naplno je nešťastné, neboť se její provoz zbytečně prodražuje.
Pokud zařízení běží průběžně hned od chvíle, kdy se venku začínají teploty zvedat, může mít klimatizace v dlouhodobém horizontu nižší spotřebu. Šetrnější provoz má podle Havlíčka rovněž pozitivní vliv na životnost zařízení, což v konečném důsledku opět snižuje náklady na jeho provoz.
Jak to ale řešit, když je celá rodina během horkého dne pryč a vrací se až na večer? Předně je třeba si vypomoci zastíněním interiéru. To znamená před odchodem posledního člena rodiny zatáhnout všechny rolety a žaluzie tak, aby do prázdného bytu pokud možno nepražilo slunce.
Pokračováním je pak využití chytrých funkcí moderních klimatizací, které umožňují naprogramovat provoz tak, aby začaly ochlazovat byt na požadovanou teplotu třeba hodinu před příchodem prvních členů domácnosti. Klimatizace tak nemusí běžet celý den a zároveň se rodina nemusí vracet do výhně.
Anketa
Obáváte se nedoplatků za elektřinu kvůli vyšším nákladům na klimatizaci?
Celkem
hlasovalo
368
čtenářů.
Náklady sníží i údržba
Při přemýšlení nad tím, jak napříště snížit náklady na ochlazování domova, bychom měli pamatovat na nutnost pravidelné údržby klimatizačních jednotek. Základem je udržovat filtry vnitřních jednotek v čistotě. Nejde jen o hygienu, to je samozřejmé, ale jak připomíná Vanduch, zanesené filtry zhoršují proudění vzduchu a klimatizace pak musí pracovat intenzivněji. Ideální je kontrolovat a čistit filtry zhruba každé dva až tři měsíce, v období intenzivního provozu i častěji.
Pokud tedy klimatizace během letošních veder běžela od rána do večera, nemusí být překvapením, že se její provoz na účtu za elektřinu projeví. U některých domácností to může být navýšení účtu za elektřinu o jednotky korun denně, u jiných o nižší desítky. Její konkrétní výši pak neurčuje jen zvolený model, ale významně rozhoduje i způsob zacházení s ním.
V každém případě se za normálních okolností není třeba obávat enormního nárůstu poplatků. „Klimatizace pracuje na principu tepelného čerpadla, takže vám z jedné kilowatty odebrané ze sítě poskytne (v závislosti na konkrétním typu jednotek) třeba 3 – 4 kilowatty chladu. Jedná se tedy o úsporné zařízení a jeho provoz obecně není nijak extra finančně náročný,“ uzavírá Šedivý.
