Česko se definitivně loučí se Slovenskem a propadá se z pozice kdysi nejvýznamnějšího zákazníka bratislavské rafinerie Slovnaft. Poslední výroční zpráva firmy je zároveň první, která reflektuje část období, kdy skončila výjimka pro Česko na dovoz nafty a benzinu z ruské ropy.

A Česko je podle zprávy až čtvrtým nejvýznamnějším odběratelem, přeskočila ho i Itálie, když zdejší zákazníci dovezli ze Slovnaftu produkty za 12,28 miliardy korun.

V bratislavské rafinerii Slovnaft hořela nádrž, výbuch otřásl okolímV bratislavské rafinerii Slovnaft hořela nádrž, výbuch otřásl okolím

Ještě v období před covidovými omezeními ekonomiky a ruským vpádem na Ukrajinu, v letech 2018 a 2019, se do Česka ze Slovnaftu dovezly pohonné hmoty za 21,14 miliardy, respektive 15,66 miliardy korun při tehdejším průměrném kurzu eura. Čeští zákazníci byli nejdůležitějším zahraničním partnerem Slovnaftu.

V následujících letech se byznys ocitl pod tlakem ekonomických změn a protiruských sankcí. Od února 2023 platí unijní omezení na obchod s ruskými ropnými produkty a jejich námořní přepravu do třetích zemí. Česko zároveň využívalo výjimku umožňující dovoz ruské ropy ropovodem, která byla určena státům s výraznou závislostí na ruských dodávkách a bez dostatečné alternativy. Česká výjimka skončila 1. července 2025. Slovensko a Maďarsko nadále patří mezi země, které mohou za stanovených podmínek dovážet ruskou ropu ropovodem, přičemž unijní pravidla omezují její další přeprodej a vývoz.

Setrvalý pokles

Česko v žebříčku důležitosti pro Slovnaft už začalo klesat postupně. „Sankce pravděpodobně přispěly k dalšímu poklesu v roce 2025, ale částečně se také lépe daří zásobovat český trh z domácích rafinerií. Dovoz pohonných hmot ze Slovenska stále pokračuje, primárně nafty, ale nyní už netvoří ani desetinu spotřeby. Dnes se jedná už o nahraditelný zdroj,“ hodnotí analytik XTB Jiří Tyleček.

Česko situaci vyřešilo zejména díky zkapacitnění ropovodu TAL vedoucího z italského přístavu Terst přes Rakousko do Německa.

Havlíček nabídnul Slovensku zásobování ropou. Použil by DružbuHavlíček nabídnul Slovensku zásobování ropou. Použil by Družbu

Zpět ale ke Slovnaftu. Dvojkou mezi jeho zákazníky je nyní Maďarsko, a to zejména díky mateřské skupině MOL. Do Maďarska Slovnaft prodal převážně naftu a benzin za 1,5 miliardy eur. Vzhledem k tomu, že obě rafinerie (bratislavský Slovnaft i maďarská Százhalombatta) patří do jedné mateřské skupiny MOL a obě země leží na jižní větvi ropovodu Družba, 16. sankční balíček upravil pravidla tak, aby za stanovených podmínek mohl probíhat obchod mezi Slovenskem a Maďarskem s určitými produkty vyrobenými z ruské ropy, pokud jsou určeny výhradně pro spotřebu v těchto dvou zemích.

Nový ropovod

Slovnaft také přechází na zpracování neruské ropy přes ropovod Adria, investuje do technologií, ale i tak na něj zákaz vývozu výrobků dopadl. Společnost uzavřela rok 2025 se ziskem před zdaněním 248 milionů eur, což je meziroční pokles o 37 procent. Rafinerie ale zpracovala 5,9 milionu tun ropy, což představuje meziroční nárůst o 23 procent.

Prodej podle geografických oblastí

Zdroj: Výroční zpráva Slovnaft (údaje v tisících EUR)

Stát20252024Slovenská republika1 888 3022 064 444Maďarsko1 545 1811 398 295Itálie612 628607 531Česká republika491 089595 471Chorvatsko259 742272 073Německo240 505193 329Polsko181 811176 429

Zvýšil se také podíl zpracování alternativních rop, který dosáhl 1,02 milionu tun. „Navzdory silnému poklesu ziskovosti se nám díky mnoha vnitřním opatřením podařilo udržet stabilní provoz. Pokračovali jsme v diverzifikaci zpracování ropy, rozvoji petrochemie a v testování alternativních surovin včetně biokomponentů a recyklovaných vstupů,“ komentoval vývoj generální ředitel společnosti Gabriel Szabó.

Česko už ale bude psát jiný příběh, bez závislosti na produktech Slovnaftu, potažmo ruské ropě obecně, s níž rafinerie v Litvínově skončila loni. „Neznamená to, že je Česko energeticky soběstačné. Nadále dováží ropu i část hotových produktů a je závislé na funkčnosti západní ropné infrastruktury. Ukázalo ale, že nemusí být závislé na ruském původu suroviny. Neobejde se bez dovozu, obejde se ale bez ruské ropy a produktů, které jsou z ní přímo vyrobeny,“ hodnotí situaci Jiří Tyleček.