Zatímco Louis de Funès jako strážmistr Cruchot předváděl své neuvěřitelné obličejové kreace a Michel Galabru v roli velitele Gerbera propadal čistému zoufalství, po jejich boku tichým, ale rázným krokem kráčela žena, která udržovala celý ten pánský chaos v šachu. Nicole Vervil jako paní Cecílie Gerberová se zapsala do paměti milionů diváků po celém světě.

Začínala jako zpěvačka

Kdo by si nepamatoval dialog, který mezi Cruchotem, Gerberem a jeho paní proběhl hned během prvního setkání? Probíhal přesně takto:

Velitel Gerber: „A tady je má paní.“ Ludovic Cruchot: „Ó, velice mě těší, paní velitelová.“ Cecílie Gerberová: „Ne, to prosím ne, paní Gerberová…“ Ludovic Cruchot: „Gerberová.“ Cecílie Gerberová: „…nebo Cecílie, to si vyberte.“ Ludovic Cruchot: „Cecílie…“ Velitel Gerber: „Radši paní Gerberová!“

Nicole Vervil se narodila posledního říjnového dne roku 1920 v Paříži jako Thérese Marguerite Le Carpentier. K umění ji to táhlo už od mládí. Divadlo začala hrát po druhé světové válce a věnovala se i zpěvu. Během padesátých let jí dokonce vyšlo několik nahrávek.

Hrát ve filmu začal až ve zralém věku

Do světa filmu pronikla až po čtyřicítce díky režisérovi Jeanu Giraultovi, který jí nabídl první roli v komedii Poslíčci. Film z roku 1961 vypráví o dvojici přátel, Édouardu a Félixovi, kteří společně pracují jako doručovatelé zásilek v jednom pařížském obchodím domě. Do své práce jsou zapáleni, ale přemírou snahy se jim občas stane, že popletou adresu nebo identitu zákazníka. Vždy se jim ale podaří včas chybu napravit.

Nicole se tehdy před kameru postavila vedle populárního komika Darryho Cowla, který si zahrál Édouarda. Jeho jméno u nás není příliš známé, ale zhruba deset let před počátkem hvězdné kariéry Louise de Funèse patřil k nejoblíbenějším francouzským komikům, točil několik filmů ročně a hrál vesměs hlavní role. Filmy ze západní Evropy se však v padesátých letech u nás uváděly zcela výjimečně, což se změnilo až v následující dekádě. To již byla sláva Darryho Cowla na ústupu. Když Jean Girault chystal první díl legendární četnické série, producenti trvali na obsazení hlavní role právě Cowlem, Girault si však byl vědom, že zájem o filmy s ním klesá a diváci jsou již jeho stále stejným stylem herectví unaveni, proti vůli producentů si proto prosadil dosud nepříliš známého Louise de Funèse. A vzpomněl si i na Nicole Vervil, které svěřil úlohu manželky velitele četnické stanice.

Vedlejší postava, ale ikonická

Její Cecílie Gerberová nebyla jen pouhou rekvizitou vedle svého filmového manžela. Byla to právě ona, kdo s ledovým klidem vládl domácnosti i samotnému veliteli. Zatímco Gerber pouštěl hrůzu na podřízené, doma se vteřinou měnil v poslušného beránka. Nicole Vervil dokázala jediným zvednutým obočím a sladkým úsměvem zpacifikovat muže, před kterým se třáslo celé Saint-Tropez. Mezi Nicole a Michelem Galabruem fungovala neuvěřitelná chemie. Jejich scénky dodávaly příběhům četníků lidský rozměr.

Svoji úlohu si Nicole zopakovala ještě v následujících filmech Četník se žení a Četník ve výslužbě, poté roli paní Gerberové převzala jiná herečka. Nicole Vervil se mezitím se svým filmovým manželem Michelem Galabru a s Louisem de Funèsem setkala také v komedii Tonoucí se stébla chytá, tentokráte pod režijním vedením Roberta Dhéryho. Komediálního žánru byla většina hereččiných rolí. Ztvárňovala všelijaké postavy služebných, řádových sester, staropanenských typů nebo starostlivých matek. Její herectví bylo úsporné a autentické. Vedle komedií si čas od času zahrála i v dramatickém žánru. Stalo se tak například v Doznání nebo ve Vědět zakázáno. Úplně naposledy se před filmovou kameru postavila v roce 1974 v dramatu Francie, akciová společnost. Pak se již objevila jen v několika seriálech, například v dobrodružném Buď zdráv, šampióne! Společně se svým manželem, hercem Philippem Dumatem, se zaměřila na dabing a na tomto poli se dokázala výrazně prosadit. Zemřela v Coutanche v Normandii 26. února 2005 ve věku osmdesáti čtyř let.