Bundeswehr podle Die Zeit v současnosti cvičí Ukrajince téměř na 60 místech. Výcvik zahrnuje střelbu, maskování, první pomoc a další dovednosti, které si osvojují i běžní němečtí rekruti. Od roku 2022 absolvovalo výcvik v Německu kolem 29 tisíc Ukrajinců. Ne všichni se však vrátili zpět do napadené země.
Německé ministerstvo obrany deníku potvrdilo, že v jednotlivých případech ukrajinští vojáci během pobytu v Německu své jednotky neoprávněně opustili. Přesné celostátní údaje nicméně úřady nemají.
Nejvíce konkrétních čísel poskytuje spolková země Sasko-Anhaltsko. Tamní ministerstvo vnitra eviduje přibližně 80 případů. Die Zeit popsal například případ ukrajinského vojáka, který uprchl z vojenského cvičiště Altengrabow nedaleko Magdeburgu.
Důvod podle Die Zeit částečně souvisí s proměnou ukrajinské armády. Zatímco na začátku výcvikového programu přijížděli do Německa především zkušení a motivovaní vojáci, dnes přibývá nezkušených mužů, kteří se dostali do armády nedobrovolně.
Pro některé z nich tak může být vyslání na výcvik do Německa jednou z mála příležitostí, jak se válce vyhnout.
Co dezertéry čeká?
Podle ukrajinského práva je situace jasná: Kdo bez povolení opustí svou jednotku, je považován za dezertéra a v případě odsouzení mu hrozí několikaletý trest vězení. Že by se uprchlíci skutečně ocitli před soudem v Kyjevě, je však nepravděpodobné.
Na zjednodušená pravidla pobytu určená pro válečné uprchlíky se bývalí vojáci příliš spoléhat nemohou, jelikož ta se výslovně vztahuje na ukrajinské civilisty, nikoli na vojáky, které ukrajinská vláda do Německa oficiálně vyslala.
Existuje však zřejmě ještě jedna možnost: azyl. V takovém případě by žadatelé museli přesvědčivě prokázat, že jim po návratu na Ukrajinu hrozí vážné nebezpečí nebo politické pronásledování.
Šance na úspěch takové žádosti jsou podle německých médií nízké, přičemž samotné azylové řízení může trvat přibližně rok, někdy i déle. Podle Die Zeit ale stovky ukrajinských vojáků spoléhají na to, že právě tento proces jim umožní v Německu zůstat.