Ještě na jaře šlo o relativně okrajové příspěvky. Jenže pak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj svolil s pojmenováním jednotky po „hrdinech UPA“, tedy členech Ukrajinské povstalecké armády.
O den později se polský internet zaplnil nenávistnými komentáři, výzvami proti „ukrajinizaci“ i odkazy na Stepana Banderu.
Skok o 345 procent
Podle nové analýzy Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM) vzrostl po rozhodnutí z 26. května počet protiukrajinských příspěvků na polských sociálních sítích o 345 procent.
Výzkumníci sledovali obsah na sociálních sítích X, Facebook i TikTok, a to mezi letošním dubnem a červencem.
„V dubnu a na začátku května bylo protiukrajinských příspěvků poměrně málo. Prudký nárůst přišel hned den po oznámení prezidenta Zelenského,“ řekla agentuře PAP analytička PISM Aleksandra Wójtowiczová.
Zatímco do té doby se podle ní objevoval méně než tisíc podobných zmínek denně, po rozhodnutí jejich počet vyskočil zhruba na deset tisíc denně.
Od května do července jich analytici napočítali téměř půl milionu.
Foto: Repro SZ/Instagram/kibicowskim_zyciem_
Jeden z příkladů příspěvku namířeného proti Ukrajincům v Polsku. Zveřejnili ho fotbaloví chuligáni.
Zelenského rozhodnutí okamžitě rozvířilo jeden z nejbolestivějších sporů mezi Varšavou a Kyjevem.
Zatímco pro většinu Poláků představuje UPA především pachatele volyňských masakrů na polských civilistech během druhé světové války, na Ukrajině je část jejích velitelů a bojovníků uctívána jako symbol boje za samostatný stát proti nacistickému Německu i Sovětskému svazu.
Historické spory o Volyň
Krizi v polsko-ukrajinských vztazích letos v květnu odstartoval nedávný dekret prezidenta Volodymyra Zelenského, který jedné z jednotek ukrajinských speciálních sil na její žádost udělil čestný název „Hrdinové UPA“.
Na Ukrajině je UPA, tedy Ukrajinská povstalecká armáda, často vnímána jako symbol boje za nezávislost. V Polsku je ale spojována především s volyňskými masakry z let 1943 až 1944, při nichž příslušníci UPA zavraždili desítky tisíc polských civilistů.
Konzervativní polský prezident Karol Nawrocki, který akcentuje historickou politiku, pak v reakci odebral Zelenskému Řád bílé orlice. Jde o nejvyšší polské státní vyznamenání, které Zelenskyj obdržel od Andrzeje Dudy v roce 2023. Na Ukrajině následně někteří politici a vojáci začali vracet polské řády.
Historické rozepře mezi oběma zeměmi přitom nejsou nové. Už od poloviny minulého desetiletí se opakovaně vedou spory o Volyň, exhumace obětí masakru nebo hodnocení UPA. Po ruské invazi v roce 2022 je sice překrylo úzké spojenectví proti Rusku, nyní se ale znovu dostaly do centra polsko-ukrajinských vztahů.
Průzkum agentury IBRiS pro deník Rzeczpospolita navíc ukazuje, že spor už dávno není jen záležitostí prezidentů nebo diplomatů.
Na otázku, zda debata kolem UPA změnila jejich pohled na Ukrajince, odpovědělo 33,6 procenta Poláků, že ano, a to k horšímu. Naopak zlepšení vztahu uvedla necelá dvě procenta respondentů. Šest z deseti lidí tvrdí, že jejich názor zůstal stejný.
Podle Aleksandry Wójtowiczové se na šíření nejradikálnějších narativů podílely sítě botů, účty spojované s Ruskem i proruská politická uskupení v Polsku.
Největší část nenávistných příspěvků ale nakonec zveřejňovali běžní uživatelé.
„Na internetu se masově objevovaly vulgární příspěvky naplňující znaky nenávistných projevů. Ve veřejném prostoru by podobné výroky pravděpodobně řešily úřady. Na sociálních sítích ale tisíce takových komentářů zůstávají bez následků,“ uvedla analytička.
Expert PISM na hybridní hrozby Filip Bryjka upozorňuje, že Rusko podobné spory využívá už od roku 2014.
„Cílem je co nejvíce zhoršit vztahy mezi Polskem a Ukrajinou, oslabit jejich politickou i vojenskou spolupráci a živit protiukrajinské nálady v Polsku i protipolské na Ukrajině,“ citovala ho PAP.
Podle něj Kreml nemusí podobné konflikty vždy vytvářet. Stačí využít témata, která už ve společnosti existují. Varuje také, že podobné kampaně mohou zesílit před polskými parlamentními volbami na podzim 2027.
Od jara v polském internetovém prostředí přibyla i řada konkrétních dezinformací, které na sítích povzbuzují silné protiukrajinské emoce.
Polský ověřovací server Demagog například vyvrátil tvrzení, že v sídle 3. armádního sboru ukrajinské armády visí mapa „Velké Ukrajiny“ zobrazující v rámci ukrajinských hranic i část Polska.
Podle fotografií, které redakce získala přímo od jednotky, mapa žádné polské území nezahrnuje.
Stejný server označil za falešné také virální video údajného napadení polského dítěte ve Lvově. Analýza podle něj ukázala vysokou pravděpodobnost, že bylo vytvořeno pomocí umělé inteligence. O podobném incidentu navíc neinformovala polská ani ukrajinská média a neeviduje ho ani lvovská policie.
Další z ověřovaných příspěvků spojoval desítky různých trestných činů s ukrajinskými uprchlíky.
Demagog upozornil, že část případů je vytržena z kontextu, některé souvisely s operacemi ruských tajných služeb a jiné se odehrály už před lety. Statistiky polské policie přitom ukazují, že občané Ukrajiny loni spáchali přibližně dvě procenta všech registrovaných trestných činů v zemi.