Podle nejnovějších údajů služby Copernicus Climate Change Service dosáhla průměrná globální teplota mořské hladiny 21,1 °C. Tím překonala dosavadní rekord z března 2024.
Sledovaná data z reanalýzy ERA5 sahají do roku 1979. Ze starších pozorování a rekonstrukcí však vyplývá, že teplejší nebyly oceány minimálně od poloviny 19. století. Je navíc velmi pravděpodobné, že se jedná o nejvyšší hodnoty během holocénu a možná i za posledních 125 tisíc let.
„Existuje poměrně velká jistota, že teploty mořské hladiny jsou nyní globálně vyšší než v závěrečném teplém období před poslední dobou ledovou,“ uvedl v neděli během webináře Jsou pesimisté opravdu ti špatní? klimatolog Leon Simons.
Současný rekord je neobvyklý i svým načasováním. Teploty oceánů totiž obvykle dosahují svého ročního vrcholu na přelomu boreální zimy a jara. Letos však v létě stoupají neobvykle rychle a už v červenci dosáhly nejvyšších historických hodnot pro tento měsíc.
El Niño bude dál sílit
Hlavní příčinou současného rychlého nárůstu je jev El Niño, který se rozvíjí v tropickém Pacifiku. Poslední pozorování naznačují mimořádnou intenzitu jevu a vysokou pravděpodobnost, že v následujících měsících dosáhne rekordní nebo téměř rekordní síly.
Přestože teploty oceánů po svém druhém, méně výrazném letním vrcholu obvykle začínají klesat na konci srpna, není vyloučeno, že současný rekord ještě není konečný. Teplotní odchylky od dlouhodobého průměru by navíc měly v souvislosti se zesilujícím El Niñem dále narůstat.
Odborníci však upozorňují, že přirozený klimatický jev El Niño pouze umocňuje dlouhodobý vliv globálního oteplování.
Foto: C3S/ECMWF
Průměrná teplota povrchu světových oceánů a moří od roku 1979
„Ačkoli El Niño často způsobuje dočasné zvýšení globálních teplot, nové rekordy jsou v konečném důsledku způsobeny klimatickými změnami způsobenými člověkem,“ uvedla v nedávné tiskové zprávě výzkumná organizace Climate Central.
Teplé vody zhoršují extrémy počasí
Oteplování světových oceánů s sebou přináší řadu rizik, včetně tání ledu, stoupání hladiny moří, vymírání korálových útesů nebo ohrožení dalších mořských ekosystémů.
Zanedbatelný však není ani vliv na povětrnostní podmínky. Oceány a moře představují obrovskou zásobárnu energie. Čím jsou teplejší, tím intenzivnější je výpar a tím více vodní páry je k dispozici v atmosféře. Za vhodných podmínek to může přispívat ke vzniku intenzivních srážek.
Evropa sleduje s obavou především vývoj ve Středozemním moři, které rovněž v předchozích dnech překonalo historický teplotní rekord. Kontinent už v závěru léta trápí výrazné bouřkové situace a s přicházejícím podzimem může mimořádně teplé moře zvyšovat potenciál pro extrémní srážkové události a ničivé povodně.
Globální teplota vzduchu navíc na vývoj El Niña obvykle reaguje s určitým zpožděním. Vědci proto očekávají, že s dalším zesilováním jevu mohou poslední měsíce roku 2026 a v roce 2027 přinést globální teplotní rekordy i na světové pevniny.
