„Na základě podané rezignace jsem dneska dostal souhlas vlády k odvolání ředitele ÚZSI pana generála Posoldy k 30. září letošního roku a k 1. říjnu jmenování Miroslava Tomana,“ řekl na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády Metnar.
Připomněl, že Toman už v minulosti ve zpravodajských službách pracoval, nejprve v kontrarozvědce – Bezpečnostní informační službě (BIS) – v letech 1991 až 1999, poté poprvé v ÚZSI. Mezi lety 1999 a 2003 tam působil v pozici náměstka ředitele pro bezpečnost a logistiku, později už jako první náměstek ředitele ÚZSI a jeho statutární zástupce.
Od roku 2015 se Toman pohybuje v diplomacii, nejdříve jako mimořádný a zplnomocněný velvyslanec v Afghánistánu, později zastával podobné role v Severní Makedonii a Bulharsku.
Končící ředitel ÚZSI Posolda věnoval zpravodajským službám takřka celou kariéru. V devadesátých letech začal působit v kontrarozvědce – Bezpečnostní informační službě (BIS). Mezi lety 1998 až 2020 pracoval v ÚZSI.
Po krátkém působení na ministerstvu zahraničních věcí se do zahraniční rozvědky vrátil v roce 2022, a to rovnou na post jejího ředitele. Na toto křeslo nyní podle ministra vnitra rezignoval. Důvody Metnar v pondělí nesdělil.
„Mně byl minulý týden předložen panem ředitelem generálem Posoldou rezignační dopis, kdy v tomto dopise rezignuje na funkci. Domluvili jsme se, že jeho ukončení v pozici ředitele by bylo k 30. září letošního roku. Poté jsem si také na vládě vyžádal souhlas, koho budu na toto místo jmenovat,“ podotkl Metnar s tím, že změnu učinil na základě rezignace a dohody se stávajícím ředitelem ÚZSI.
O Posoldově možném odchodu z vedení ÚZSI se hovořilo už loni, v médiích se objevily spekulace o tom, že se má stát velvyslancem v Jordánsku. Popřel to ale jak úřad, tak tehdejší ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Právě ten nechal Posoldu do funkce jmenovat poté, co musel předchozí ředitel Petr Mlejnek rezignovat kvůli svým vazbám na Michala Redla, hlavního aktéra korupční kauzy Dozimetr, jež se týká manipulací se zakázkami pražského dopravního podniku (DPP).
Krátce předtím také došlo k jednomu z největších skandálů českých tajných služeb. Mlejnkův bývalý náměstek Zdeněk Blahut měl podle obvinění rozvědku připravit o zhruba 190 milionů korun. Soud jej však po letech obžaloby zprostil.
