„Navenek existuje pouze jedna Česká republika. Neexistuje tým vlády ani tým prezidenta, existuje pouze český tým. A součástí tohoto velkého českého týmu jste i vy všichni,“ řekl Pavel velvyslancům na Pražském hradě.
„Rezignovat, pokrčit rameny a říct si ‚tak holt Česko bude mít dvě zahraniční politiky‘, není cesta, kterou jsem připravený akceptovat. Naše vnitřní rozdělení by pak bylo výhodou pro každého z našich rivalů,“ konstatoval.
Prezident se proto chce snažit o překonávání domácích politických rozdílů v pohledu na bezpečnostní i další otázky.
„Budu se snažit, abychom domácí rozdíly v pohledu na bezpečnostní i další otázky uměli překonávat. Abychom se scházeli, jednali, hledali kompromis. V zájmu celé země,“ konstatoval.
V projevu zdůraznil i nutnost reagovat na změnu bezpečnostního prostředí. Nové aliance a koncepty spolupráce dnes podle něj vznikají na základě důvěry a aktuální potřeby.
„V takové době nestačí jen reagovat nebo přihlížet. Musíme vědět, kam chceme patřit. Jsem bytostně přesvědčen, že je v životním zájmu naší země být aktivní součástí těch uskupení, kde se rozhoduje o naší budoucnosti, o budoucí podobě Evropy i transatlantickém prostoru,“ řekl.
Pokud Česko nebude součástí takových koalic, přijde podle něj o příležitosti. „Přeskupování světa totiž není jen otázkou zahraniční politiky nebo obrany a bezpečnosti. Je to otázkou budoucí prosperity naší země. Ať už jde o obranný průmysl, nové technologie, energetiku nebo obchod,“ podotkl.
Prosperita dnes podle prezidenta není oddělitelná od otázek bezpečnosti. Země, které jsou považovány za spolehlivé spojence, jsou zároveň přirozenými partnery pro investice, průmyslovou spolupráci i technologické projekty.
Pavlovi bude prioritou posilování spojeneckých vazeb, v první řadě se sousedními zeměmi, ale i státy v evropském a atlantickém prostoru.
„Nebudu zapomínat ani na země, jejichž integrace do Evropy stále není dokončena. Země západního Balkánu mohou nadále počítat s českou podporou a jsem rád, že v této věci se plně shodujeme s vládou,“ uvedl.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí na zahájení porady velvyslanců řekl, že Česko usiluje o rychlé rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu. Zároveň se vyslovil i pro přijetí států z tohoto regionu do schengenského prostoru bez vnitřních hranic. A to bez ohledu na to, zda tyto státy budou členy unie.
„Dávno jsme měli mít v Schengenu země západního Balkánu, včetně Srbska,“ řekl premiér.
V posledním půlroce byly vztahy mezi Pavlem a vládou Andreje Babiše vyostřené. Nejvýznamnější spor byl o vedení české delegace na červencový summit NATO v Ankaře. Tam nakonec jeli prezident i premiér, ale vláda původně prezidenta na seznam účastníků české delegace nezařadila.
Od ledna se ke koordinaci zahraniční politiky neschází nejvyšší ústavní činitelé, Babiš po návratu z Turecka odmítl Pavlův návrh na obnovení schůzek. O víkendu premiér své vztahy s prezidentem označil za dobré. Dříve opakovaně uváděl, že Pavel vede kampaň za znovuzvolení, čehož Babiš nechce být součástí.
