Ministr školství Robert Plaga (za ANO) chce, aby se platy učitelů dostaly zpět ke 130 procentům průměrné mzdy. V následujících letech by si přál, aby učitelské platy rostly o šest až sedm procent, přičemž pro něj bude stěžejní příslib, že bude v roce 2029 naplněno programové prohlášení vlády, které slibuje nástupní plat učitele 50 000 korun a průměrný plat na úrovni 75 000 korun. Podle analýzy think tanku IDEA při CERGE-EI by si samotné udržení relativních platů v roce 2027 na úrovni roku 2026 vyžadovalo přibližně 11, respektive 12 miliard korun navíc ze státního rozpočtu. Návrat k úrovni 130 % průměrné mzdy již v roce 2027 by si vyžádal navíc zhruba 35 miliard.
Učitelské platy rostly v posledních dvou letech přibližně o pět až šest procent. „Pokud to v tomto roce bude zhruba 110 až 111 procent průměrné mzdy, byl bych rád, aby bylo hned od začátku jasné, že se to bude postupně navyšovat,“ uvedl Plaga. Při svém prvním jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) minulé úterý sdělil, že v příštím roce bude chtít „nižší desítky miliard korun“ nad rámec původního návrhu ministerstva financí.
V předchozích letech podle jeho názoru ubíraly peníze učitelům například náklady na asistenty pedagoga. „Je proto třeba tyto díry v rozpočtu zalepit, aby se učitelům neukrádalo z jiných částí školství,“ dodal Plaga.
Evropa se chystá na válku a Rusko testuje hranice NATO
ECHO PORADA
Letos úřad podle schváleného rozpočtu hospodaří s 284 miliardami korun, v příštím roce by měl rozpočet růst. „Pokud nepřekročíme částku 300 miliard, budeme se jí velmi významně blížit,“ řekl Plaga. „Nárůsty tam budou a budou vyšší než v jednotkách miliard korun. Rozkrokujeme financování tak, abychom dosáhli splnění programového prohlášení vlády,“ dodal Plaga s tím, že v následujících letech by si přál, aby učitelské platy rostly o šest až sedm procent. „Z údolí, do kterého se učitelské platy dostaly za Fialovy vlády, kdy byly na 108 procentech, letos chci, aby se posunuly ke 110 až 111 procentům,“ uvedl ministr školství.
Analýza think-tanku IDEA při CERGE-EI, kterou zpracovali ekonomové Daniel Münich a Vladimír Smolka, uvádí, že výše učitelských platů v porovnání s ostatními profesemi dlouhodobě ovlivňuje kvalitu učitelského sboru, a tedy i vzdělávání. „Výrazně spoluurčuje, kdo do učitelské profese vstupuje, kdo v ní zůstává a kdo ji naopak opouští. Důležitá není jen aktuální výše platů, ale také důvěryhodnost a předvídatelnost jejich budoucího vývoje. Vyšší platová atraktivita školám umožňuje větší výběr mezi uchazeči o učitelské pozice a posiluje tlak na kvalitu výuky,“ poukazují analytici.
Revoluce v platech ve veřejné sféře: Nikdo nebude pod minimální mzdou, změní se hodnocení praxe
STÁTNÍ ROZPOČET 2027
Relativní platy učitelů – tedy jejich poměr k průměrné mzdě v ekonomice – se v zemích OECD a EU dlouhodobě pohybují okolo 130 % průměrné mzdy. V Česku se až do roku 2017 držely pouze kolem 106 %, tedy hluboko pod úrovní vyspělých zemí. V letech 2017–2021 rychle rostly a dosáhly historického maxima 125 %. Od té doby však opět výrazně klesají. V roce 2025 poklesly zpět na 108,4 %, protože tempo růstu učitelských platů v posledních letech výrazně zaostávalo za tempem růstu mezd v české ekonomice.
Na základě očekávaného růstu mezd v ekonomice a schváleného státního rozpočtu na rok 2026 odhadovali v červnu analytici, že se relativní platy učitelů v roce 2026 zvýší, ale jen mírně. Pokud by se ale v roce 2027 naplnil původní, zřejmě již ignorovaný Střednědobý výhled státního rozpočtu na rok 2027 a 2028 z října 2025, relativní platy učitelů by se propadly dokonce pod úroveň historického minima před rokem 2017.
Mezinárodní srovnání OECD používají jiný ukazatel: platy učitelů porovnávají s průměrnými výdělky vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Podle tohoto měřítka Česko až do roku 2017 patřilo k zemím OECD i EU s nejnižšími učitelskými platy. Mezi lety 2017–2021 se situace výrazně zlepšila, od té doby se ale opět rychle zhoršuje. Zatímco průměr zemí OECD činí 87 %, poslední známý údaj pro Česko za rok 2024 dosahuje pouze 72 %. Bez změny dosavadního trendu by se Česko brzy opět zařadilo mezi země OECD s nejnižší relativní úrovní učitelských platů.
Politický závazek zvýšit platy učitelů na 130 % průměrné mzdy v české ekonomice se od roku 2018 objevuje ve volebních programech většiny parlamentních stran a převzala jej i vláda Petra Fialy od roku 2022. Od roku 2024 je tento závazek zakotven i v zákoně, byť jeho interpretace je sporná. Český ukazatel 130 % průměrné mzdy přibližně odpovídá úrovni průměru zemí OECD a EU poměřováno mezinárodním ukazatelem OECD (85–89 % platu vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců). Česká republika se této úrovni v roce 2021 výrazně přiblížila, následně se od něj ale znovu vzdálila, připomínají Münich a Smolka.
Udržení relativních platů učitelů alespoň na úrovni let 2025 a 2026 by v letech 2027 a 2028 by podle analýzy vyžadovalo každoroční růst učitelských platů tempem odpovídajícím růstu nominálních mezd v ekonomice, dle predikcí o 6,1 % a 5,2 %. Pomalejší růst by znamenal další pokles platové atraktivity učitelské profese. Samotné udržení relativních platů v roce 2027 na úrovni roku 2026 by si vyžadovalo přibližně 11 miliard korun navíc ve státním rozpočtu. Návrat k úrovni 130 % průměrné mzdy již v roce 2027 by si vyžádal navíc zhruba 35 miliard.
Určujícím faktorem vývoje relativních platů učitelů je podle analytiků tzv. intenzita financování regionálního školství, tedy podíl výdajů státního rozpočtu na regionální školství vůči HDP. Intenzita v případě Česka dosáhla maxima a téměř průměru zemí EU v letech 2021–2022. V dalších letech však intenzita financování klesala. Pokud by se měla intenzita v roce 2027 alespoň udržet na úrovni roku 2026, musely by výdaje na regionální školství ve státním rozpočtu vzrůst tempem nominálního růstu HDP 6,1 %, tedy zhruba o 12 miliard.
Ženy nemají s kým mít děti, muži jsou ztracení a neví, jak se seznamovat
ECHO PORADA
