Vojenská spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou se posouvá do další fáze. Podle ukrajinské vojenské rozvědky dorazil do Ruska nový severokorejský kontingent čítající přibližně 8 500 vojáků. Pozornost tentokrát nepřitahuje pouze jeho velikost, ale především složení. Součástí jednotek má být okolo 400 operátorů bezpilotních prostředků a přibližně tisíc ženistů a specialistů na odminování. Pokud jsou ukrajinské informace správné, ukazuje to, že zapojení KLDR do války už dávno není omezeno na dodávky milionů dělostřeleckých granátů a pěchotu nasazenou proti ukrajinským jednotkám.
Foto: Severní Korea poslala Rusku stovky operátorů dronů (ilustrační foto) | KCNA
Informace zveřejnil zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky HUR generálmajor Vadym Skibickyj. Nové severokorejské jednotky jsou podle něj rozmístěny především v ruské Kurské oblasti a na rozdíl od prvních kontingentů nemají být primárně určeny k přímému nasazení na ukrajinském území.
To ovšem neznamená, že by jejich přítomnost neměla vliv na situaci na frontě. Severokorejci mohou převzít část úkolů v ruském pohraničí a týlu, čímž uvolní ruské jednotky pro bojové nasazení. Podobný princip je pro Moskvu výhodný. Každý ruský voják, kterého v Kurské oblasti nahradí Severokorejec, může být teoreticky přesunut například na Donbas nebo jiný aktivní úsek fronty.
Ukrajinské zdroje již dříve odhadovaly, že tímto způsobem by mohlo být uvolněno přibližně 15 000 až 20 000 ruských vojáků. Skutečný rozsah podobných přesunů zatím nelze nezávisle potvrdit, samotný princip ale ukazuje, že severokorejské jednotky nemusí přímo překročit ukrajinskou hranici, aby jejich přítomnost ovlivnila bojové operace.
Ještě zajímavějších je přibližně 400 operátorů dronů. Podle Skibického mají někteří z nich zkušenosti získané během předchozích severokorejských nasazení v Rusku a jejich prostředky by mohly být využívány k průzkumu i útokům proti cílům na ukrajinském území.
Právě zde se začíná ukazovat druhá, z dlouhodobého hlediska možná mnohem významnější stránka rusko-severokorejské spolupráce. Moskva získává vojáky, munici a zbraně. Pchjongjang na oplátku získává něco, co si za peníze koupit prakticky nelze – přímou zkušenost s moderní válkou proti technologicky vyspělému protivníkovi.
Válka na Ukrajině během několika let zásadně změnila způsob použití bezpilotních prostředků. Malé FPV drony se staly běžnou zbraní proti pěchotě, vozidlům i opevněním, průzkumné UAV neustále sledují bojiště a dálkové bezpilotní prostředky útočí stovky až tisíce kilometrů za frontou. Současně probíhá nepřetržitý souboj mezi drony, elektronickým bojem, novými komunikačními systémy a prostředky protivzdušné obrany.
Severokorejští vojáci tak mohou získávat zkušenosti, které by při běžném výcviku v KLDR získávali jen velmi obtížně.
První severokorejské jednotky přitom při svém nasazení podle dostupných zpráv právě v této oblasti zaostávaly. Když byly na podzim 2024 poslány do Kurské oblasti, čelily prostředí, na které nebyly připraveny. Ukrajinské drony způsobovaly jejich jednotkám značné problémy a objevovala se videa ukazující severokorejské vojáky pokoušející se bezpilotním prostředkům uniknout nebo je ničit improvizovanými způsoby.
Během dalších měsíců se však jejich taktika začala měnit. Severokorejci se přizpůsobovali způsobu boje, zlepšovali pohyb malých skupin, reakce na drony i spolupráci s ruskými jednotkami. Pokud nyní Pchjongjang vysílá do Ruska stovky přímo určených operátorů UAV, jde o další logický krok tohoto vývoje.
Pro KLDR je možnost vyškolit stovky nebo tisíce lidí v reálném bojovém prostředí mimořádně cenná. Tito vojáci se totiž mohou po návratu domů stát instruktory a předávat zkušenosti dalším jednotkám Korejské lidové armády.
Dopad války na Ukrajině na severokorejské ozbrojené síly tak nemusí skončit posledním severokorejským vojákem, který opustí Rusko. Zkušenosti získané v Kurské oblasti mohou ovlivnit výcvik, taktiku i konstrukci severokorejských zbraní na mnoho dalších let.
Spolupráce se přitom zdaleka netýká pouze lidí. Podle ukrajinské vojenské rozvědky dodala Severní Korea Rusku nejméně 150 balistických raket KN-23 a KN-24 mezi koncem roku 2023 a srpnem 2025 a následně přislíbila dalších 120. Z nové várky mělo být do Ruska zatím dopraveno přibližně 40 kusů.
Na ruském území se podle HUR nachází také přibližně 90 severokorejských specialistů, kteří pomáhají s používáním balistických raket. Část z nich má působit v okolí Voroněže.
Pro Pchjongjang představují útoky na Ukrajinu zároveň příležitost ověřovat vlastní raketové systémy v reálném boji. Ukrajinská rozvědka tvrdí, že Severní Korea využívá získaná data ke zlepšování přesnosti a bojových hlavic svých raket. První exempláře KN-23 používané Ruskem vykazovaly značné problémy s přesností a spolehlivostí, další série však mohou těžit ze zkušeností získaných při skutečných útocích.
To je podstatné nejen pro Ukrajinu. Severokorejský raketový arzenál je primárně vytvářen s ohledem na potenciální konflikt na Korejském poloostrově a v širším regionu východní Asie. Každé technické zlepšení ověřené během války v Evropě tak může jednou zvýšit schopnosti KLDR proti Jižní Koreji, Japonsku nebo americkým silám rozmístěným v regionu.
Vztah mezi Moskvou a Pchjongjangem je přitom oboustranný. Podle ukrajinské rozvědky požaduje Severní Korea výměnou za svou pomoc přístup k moderním ruským vojenským technologiím. Mezi nejzajímavější požadavky má patřit protivzdušná obrana.
Skibickyj uvedl, že Pchjongjang projevil zájem o ruský systém dlouhého dosahu S-400 a již měl získat komplet Pancir-S1. Pokud by Rusko skutečně předávalo KLDR pokročilejší technologie protivzdušné obrany, mohlo by to postupně měnit vojenskou rovnováhu na Korejském poloostrově.
Vztah obou zemí se začal výrazně prohlubovat po ruské invazi na Ukrajinu a v roce 2024 jej Moskva s Pchjongjangem stvrdily smlouvou o strategickém partnerství obsahující také závazky vzájemné vojenské pomoci. Severní Korea následně přešla od dodávek munice k přímému nasazení vlastních jednotek.
První větší kontingent, odhadovaný přibližně na 10 000 až 12 000 vojáků, dorazil do Ruska na podzim 2024. Severokorejci se následně účastnili bojů v Kurské oblasti proti ukrajinským jednotkám a utrpěli značné ztráty. Pchjongjang svou účast dlouho oficiálně nepotvrzoval, v dubnu 2025 však nasazení vlastních vojáků veřejně přiznal.
Ukrajinská rozvědka nyní odhaduje, že službou v Rusku prošlo včetně nejnovějšího kontingentu přibližně 25 000 severokorejských vojáků.
A jejich počet může dále výrazně růst.
Podle Skibického by Moskva mohla při některém z dalších jednání Vladimira Putina s Kim Čong-unem požádat až o 50 000 dalších severokorejských vojáků. Už dříve se objevovaly informace o přípravách na přijetí dalších desítek tisíc mužů a prezident Volodymyr Zelenskyj v červenci hovořil o možném příchodu dalších 30 000 Severokorejců.
Tato čísla je však nutné hodnotit opatrně. Jde především o odhady a tvrzení ukrajinských představitelů a není potvrzeno, že Pchjongjang skutečně rozhodl o vyslání takového množství vojáků. Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce, informace o plánovaném vyslání desítek tisíc dalších mužů odmítla jako nepodložené.
Už současný rozsah spolupráce je nicméně bezprecedentní. Rusko získává od Severní Koreje miliony kusů dělostřelecké munice, balistické rakety, vojenský personál a nyní také specialisty na technologie, které se staly jedním z určujících prvků války.
Pro Pchjongjang může být obchod ještě významnější. Severní Korea byla po desetiletí vojensky izolovaným státem s obrovskou armádou, ale prakticky bez zkušeností s moderním rozsáhlým konfliktem. Nyní její vojáci sledují a přímo zažívají válku, ve které se používají tisíce dronů, satelitní průzkum, přesně naváděná munice, rozsáhlé elektronické rušení i západní zbraňové systémy.
Čtyři stovky operátorů dronů proto mohou být z dlouhodobého pohledu důležitější než několik dalších pěších praporů.
Rusko díky nim získává okamžitě využitelnou kapacitu. Severní Korea ale získává stovky lidí, kteří se mohou vrátit domů se zkušenostmi z největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války a začít je předávat celé armádě.
Válka na Ukrajině tak nevytváří bojové zkušenosti pouze pro ruskou a ukrajinskou armádu. Stává se zároveň obrovskou školou moderního válčení pro zemi vzdálenou tisíce kilometrů od evropského bojiště – a důsledky tohoto procesu se mohou jednou projevit úplně jinde než na Ukrajině.
Zdroj: Kyiv Post, CNN, ukrajinská vojenská rozvědka HUR, veřejně dostupné informace o rusko-severokorejské vojenské spolupráci