Na konci 90. let šlo o jeden z ostře kritizovaných kontraktů. Armáda tehdy dospěla ke zjištění, že dvoumotorové stíhačky MiG-29 jsou pro ni zbytečně nákladné, a tak se domluvila s Polskem. Výměnou za nadzvukové letouny sovětské výroby získala Praha deset nových vrtulníků W-3A Sokol.

Zpětně se ukázalo, že šlo o poměrně dobré rozhodnutí. Helikoptéry, které se nyní dožívají třiceti let, používala armáda v pátracích akcích a v červenobílé barvě i v rámci civilní záchranné služby. Jejich vysoký věk je ale teď zásadní brzdou.

Pod minulým náčelníkem generálního štábu si tak ozbrojené síly udělaly analýzu, co s polskými sokoly dál. Nákladná a potřebná modernizace nedávala ekonomický smysl, peníze pro nákup zbrusu nových lehkých strojů vhodných pro záchranné akce zase ministerstvo obrany nemá. A nepočítá se s nimi ani v plánech do budoucna.

K rozhodnutí postupně uzemnit všechny zastaralé sokoly do roku 2028 pak logicky přispěla i nová koncepce letecké záchranné služby. V ní vláda Petra Fialy (ODS) v roce 2024 definitivně potvrdila, že od 1. ledna 2029 se o provoz zdravotnických vrtulníků podělí jen policie se soukromníky.

Místo konce provozu rozšíření

29. června 2026. Kabinet Andreje Babiše (ANO) se rozhodl „revokovat usnesení předchozí vlády, která kvůli dohadům nad podmínkami tendru nedokázala připravit příslušná výběrová řízení“, stojí v tiskové zprávě. Během chvíle je pak zřejmé, co to znamená.

To je on. Záchranářský sokol na videu z roku 2018:

Nejenže armáda bude muset dál provozovat leteckou záchranku v Plzni, nově jí přibyde stejný úkol i v Karlovarském kraji. Tedy na letišti s civilním provozem, které má do konce letošního roku přejít do majetku ministerstva obrany. I proto, aby se miliardová modernizace letecké báze dala před NATO vykázat jako obranný výdaj.

„Tohle je Kocourkov,“ reaguje poslankyně Jana Černochová (ODS), bývalá ministryně obrany. „Nejdřív se armádě přidělí letiště, které nepotřebovala a nechtěla, a následně se hledá způsob, jak jeho převzetí a investice do něj obhájit jako výdaj na obranu. A aby si vytvořili alespoň částečné alibi, přidá se armádě ještě další civilní úkol,“ nechápe Černochová.

Reportér deníku Aktuálně.cz se obrátil i na generální štáb. Jeho mluvčí Vladimír Holas jej ale odkázal na ministerstvo obrany. Jaromír Zůna (za SPD) však nechal novinářovy dotazy na to, kde resort vezme miliardy na nové záchranářské stroje či na modernizace starších helikoptér Sokol, bez odpovědi.

Černochová: Ekonomický nesmysl

„Pokud někdo uvažuje o tom, že by se znovu ,oživovaly‘ vrtulníky W-3A Sokol, tak to považuji za ekonomický nesmysl. Už jejich poslední oprava byla natolik neekonomická, že ji musela přes výjimku schvalovat vláda. Ty stroje měly dožít,“ hodnotí Černochová stav zastaralé vojenské techniky.

Že by ovšem obrana stihla nové vrtulníky vysoutěžit a od 1. ledna 2029 zapojit do provozu, je naprosté sci-fi, akcentují insideři z oboru. „Dodací lhůty v této kategorii helikoptér se nyní u evropských výrobců počítají minimálně na dva a půl roku. K tomu je třeba připočíst měsíce až roky, které dnes každý tendr českému ministerstvu obrany zabere,“ popisuje jeden z manažerů pohybujících se v leteckém průmyslu.

Karlovarské hejtmanství nestíhá

Jak navíc vyplývá z rozhovorů novináře se zástupci soukromých provozovatelů letecké záchranky v Česku, Babišovo náhlé „rozšlapání“ řadu let chystané koncepce zarazilo i je. Především proto, že snížil počet základen, na nichž měli zajišťovat provoz oni.

Kromě zmíněných Karlových Varů počítali s Plzní, Ústím nad Labem, Českými Budějovicemi, Hradcem Králové, Libercem, Jihlavou a Olomoucí. Navíc nyní vychází najevo, že Karlovarský kraj nezvládne stanoviště záchranářských vrtulníků zprovoznit v příštím roce, jak se původně s vládou dohodl. Ještě se tam ani nekoplo do hlíny.

Jak záchranka funguje dnes

Armáda ČR: Plzeň
Policie ČR: Praha, Brno
Soukromníci: Ostrava, Ústí nad Labem, České Budějovice, Hradec Králové, Liberec, Jihlava, Olomouc

Jak ji naplánovala Fialova vláda

Policie ČR: Praha, Brno, Ostrava
Soukromníci: Karlovy Vary, Plzeň, Ústí nad Labem, České Budějovice, Hradec Králové, Liberec, Jihlava, Olomouc

Jak ji změnila Babišova vláda v roce 2026

Armáda ČR: Karlovy Vary, Plzeň
Policie ČR: Praha, Brno, Ostrava
Soukromníci: Ústí nad Labem, České Budějovice, Hradec Králové, Liberec, Jihlava, Olomouc

„Předpokládaná doba realizace stavby podle projektové dokumentace, kterou kraj obdržel v první polovině letošního roku, činí 18 měsíců od předání staveniště,“ přibližuje Jitka Čmoková, mluvčí západočeského hejtmanství. Proč zpoždění vzniká, nevysvětlila.

„V rozpočtu kraje je pro rok 2026 připravena částka 50 milionů a zbytek potřebných finančních prostředků bude nárokovaný do rozpočtů kraje pro rok 2027 a 2028,“ počítá ještě Čmoková. Jak dřív oznámilo ministerstvo zdravotnictví, samotný provoz letecké záchranky tam měl v příštích dvou letech vyjít státní rozpočet na 110 milionů korun.

Babišův muž měl po schůzi, tak položil telefon

Narychlo „revokovaná“ koncepce a důsledky těchto razantních změn z dílny Andreje Babiše zajímají i poslance. Sněmovní podvýbor pro urgentní medicínu si proto na první zářijovou středu předvolal na neveřejné jednání zástupce všech provozovatelů záchranářských vrtulníků – kromě armády a policie tedy i společnosti DSA a Air-Transport Europe.

Reportér deníku Aktuálně.cz proto oslovil Milana Brázdila (ANO), předsedu pod výboru. Ten však ve středu 26. srpna krátce po druhé odpoledne oznámil, že jednání sněmovny skončilo, už má po práci a telefon novináři položil.

Na zaslanou textovou zprávu později Brázdil alespoň odepsal, že dorazit by měl i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).

„Jestli má takhle vypadat navyšování výdajů na obranu, pak se z obranného rozpočtu stává kasička na projekty, které si armáda sama nevyžádala,“ tepe vládu za změny v záchrance Jana Černochová.

Připomeňte si: Jak vypadá záchranářská akce
ve válečném konfliktu