Naposledy pivovar měnil ceny před rokem, zhruba o stejnou částku na půllitr. Hospodští a obchody zatím nové ceny produktů z Prazdroje nestanovili. „Konečná cena je vždy na rozhodnutí toho, kdo pivo prodává či čepuje. Za restaurace ani obchody mluvit nemůžeme,“ uvedl Kovář.
Důvodem zdražení piva jsou podle mluvčího hlavně rostoucí ceny materiálů a komodit v důsledku krize v Hormuzském průlivu, tedy války na Blízkém východě.
„Jde především o zdražení nafty, které se promítá do výdajů na dopravu, a dále také rostoucí ceny hliníku, což má zásadní dopad na stále oblíbenější segment plechovek,“ uvedl mluvčí.
Úprava cen se podle něj dotkne portfolia sudů a tanků, části plechovek a několika produktů v lahvích. Navýšení odráží meziroční míru inflace, kterou Česká národní banka odhaduje pro letošní rok zhruba na 2,2 procenta, dodal.
Prazdroj podle Kováře přistupuje ke zdražení kvůli tomu, aby dokázal i v budoucnu garantovat nejvyšší kvalitu svých piv i dalších služeb, včetně péče o českou pivní kulturu. „A rovněž proto, abychom byli i nadále schopni investovat do nových produktů a inovací ve výrobě. Jen za loňský rok jsme dali do rozvoje pivovarů 1,66 miliardy korun (stejně jako o rok dříve),“ uvedl.
Skupina například loni dokončila plně automatizovaný sklad v Plzni a zahájila modernizaci lahvové linky v Nošovicích. Další stovky milionů korun dává každoročně do podpory českých hospod a restaurací. Na daních loni firma odvedla do státního rozpočtu dosud nejvíce, přes 6,6 miliardy korun.
Prazdroj loni v Česku prodal 7,17 milionu hektolitrů piva, o dvě procenta méně než v roce 2024. Exportoval 1,82 milionu hektolitrů piva, což byl meziroční pokles o 7,9 procenta hlavně kvůli chladnému počasí a celosvětovému útlumu spotřeby piva i v tradičních exportních destinacích.
Propad v prodejích doma a ve světě se projevil na finančních výsledcích skupiny. Celkové tržby pivovaru loni klesly o tři procenta na 22,4 miliardy korun, zisk po zdanění se snížil o jedno procento na 5,85 miliardy korun.
Ceny ovlivní špatná úroda, energie i pohonné hmoty
A zdražovat zřejmě budou i další v souvislosti s nižší úrodou. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Chmel bude mít nižší i obsah alfa hořkých látek, které určují jeho kvalitu. Ve středu o tom informoval předseda představenstva Svazu pěstitelů chmele ČR Jiří Smetana a ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).
Před zahájením sklizně chmelaři očekávali pětinový pokles úrody. Vliv na ni mají především dlouhotrvající sucho, nedostatek vláhy a horko. Systém zavlažování má vybudovaný pouze zhruba čtvrtina chmelnic v Česku.
„Bylo však i hůře, alespoň z hlediska úrody chmele. Třeba roku 2015. Tehdy česká produkce chmele meziročně propadla přibližně o 35 procent, z 6202 na zhruba 4100 tun. Také tehdy udeřilo sucho a horko,“ připomněl ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda s tím, že právě rok 2015 je dodnes považován za jeden z nejhorších z hlediska kvality českého chmele.
V současnosti je však situace ještě v něčem jiná. „Před jedenácti lety českým výrobcům výrazně pomáhal propad cen ropy. Pohonné hmoty v Česku během roku 2015 zlevnily o 13,3 procenta a levná ropa tlumila inflaci prakticky v celé Evropě. Zlevňovala dopravu a přímo či nepřímo snižovala náklady na výrobu řady obalových a dalších materiálů,“ vysvětlil Novinkám Kovanda.
Celková průměrná inflace v Česku tehdy činila pouhých 0,3 procenta. „Hrozbou bylo mnohem spíše plošné zlevňování, takže Česká národní banka se dokonce snažila inflaci uměle zvýšit, a to intervenčním oslabením české koruny,“ uzavřel Kovanda s tím, že dnes pivovar neplatí pouze chmel a slad. Hradí také energie, pohonné hmoty, sklo, plechovky, etikety, dopravu a především zaměstnance.
