Klaus za deset let ve funkci vetoval 63 zákonů, průměr je tudíž šest a kousek za rok. Uspěl v 11 případech.

Nejčastěji, konkrétně v 17 případech, se Klausovi nelíbily zákony vlády Jiřího Paroubka (tehdy ČSSD). Šlo třeba o zákon o ochraně veřejného zdraví nebo o registrovaném partnerství.

V četnosti poté následuje Václav Havel. V prvním funkčním období vetoval devět zákonů, poslanci ho čtyřikrát přehlasovali. V druhém funkčním období to bylo 16 zákonů a vždy byl přehlasován. Jednalo se například o zákon o České národní bance nebo o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

Pavlův předchůdce Miloš Zeman za deset let ve funkci vetoval deset zákonů. Uspěl pouze jednou, a to v případě novely o odpadech, která kvůli administrativnímu nedopatření v Senátem přijaté verzi obsahovala pozměňovací návrh, který ale Sněmovna neschválila.

Současná hlava státu odmítla podepsat zákon zatím třikrát. Poprvé v září 2024, kdy vládě Petra Fialy (ODS) vrátila novelu zákona, podle které by soudy přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími.

Loni v únoru pak Pavel vetoval stejné vládě spornou novelu zákona o platech politiků a dalších veřejných funkcionářů.

Do Pavla se ale kvůli prezidentskému vetu ostře opřela vládní koalice. „Je to velice nezodpovědné vůči našim spoluobčanům a ohrožuje jím české zdravotnictví, obranyschopnost naší země, výstavbu škol, bezpečnost našich spoluobčanů a samozřejmě i výstavbu energetických zdrojů. Jenom potvrzuje, že je lídrem opozice,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO).

Babiš k vetu prezidentaVideo: Andrej Babiš, Instagram

Na odmítnutí zákona reagovala na síti X i jeho předkladatelka, ministryně financí Alena Schillerová (ANO): „Rozhodnutí hodnotím jako veletoč, protože to byla právě prezidentská kancelář, kdo netransparentní rozpočtování minulé vlády dlouhodobě ostře kritizoval. Stejně tak je překvapivé, že prezident jako nejvyšší velitel ozbrojených sil vetuje vyšší obranyschopnost země.“

„Vláda testuje hesla“

Pavel své veto zákona Schillerové o rozpočtové odpovědnosti vysvětlil tím, že se jedná o významný zásah do hospodaření v zemi. „Na první pohled jde o technický zákon plný odborných pojmů a rozpočtových pravidel. Ve skutečnosti ale mění způsob, jakým stát – tedy nejen tato, ale i budoucí vlády – budou hospodařit s veřejnými penězi,“ zdůvodnil.

Petr Pavel vetoval zákonVideo: www.hrad.cz

Podle politologa Michala Malého z Univerzity Karlovy se ostrá rétorika dala očekávat. Za stupňování sporu mezi vládou a prezidentem může podle něj zčásti roztříštěná opozice, ve které není vhodný vůdce.

„Hnutí ANO v posledních týdnech testuje různá hesla, která mají společnost mobilizovat proti prezidentovi. Zkoušeli třeba to, že chce Spojené státy evropské, to už opadlo. Ale to, co nejvíc funguje, je lídr opozice,“ pokračoval Malý.

„Veškerá Pavlova veta byla velice dobře zdůvodněná. I u tohoto si dal tu práci zdůvodnit veřejnosti i vládě, proč to dělá,“ doplnil Malý.

I přesto, že šlo o Pavlovu první vratku zákona z dílny Babišovy vlády, podobné situace se budou pravděpodobně opakovat. Podle odborníků se rýsuje hned několik dalších sporných návrhů, u kterých by prezident k vetu mohl sáhnout.

„Očekávám, že prezident vetuje zákon o médiích veřejné služby. Už deklaroval, že se mu návrh nelíbí. Veto by, myslím, přišlo, i kdyby nebyl s vládou ve sporu,“ uvedl politolog Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy.

Prezidentské vetoVeto je pravomocí prezidenta republiky, kterou mu dává Ústava ČR.Prezident má možnost s odůvodněním do 15 dnů vrátit zákon schválený parlamentem zpět k novému projednání.O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Pokud Sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců (tedy 101 hlasy), zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat.