Psal se rok 1999, když se tehdy pětadvacetiletá Mette-Marit Tjessem Høibyová na hudebním festivalu Quart v rodném Kristiansandu seznámila s norským korunním princem Haakonem. Budoucí panovník později ve své autobiografii vzpomínal, že to byla láska na první pohled.
Scházeli se spolu tajně několik měsíců, než o svém vztahu oficiálně informovali veřejnost. Někteří lidé jejich vztah přirovnávali k pohádkovému příběhu o Popelce, s čímž ale Mette-Marit nesouhlasila. „To, co se stalo mezi mnou a Haakonem, bylo to stejné, co se stává mezi dvěma normálními lidmi,“ prohlásila tehdy.
Jenže část společnosti to viděla jinak, a to zejména díky minulosti Mette-Marit. Většina jí sice odpustila, že nepocházela z aristokratických kruhů, ale již ne to, že byla svobodnou matkou, která byla navíc součástí norské house scény, často spojované s užíváním drog. Její ex-partner byl navíc několikrát odsouzen za násilí, řízení pod vlivem alkoholu a držení kokainu.
Konzervativní část norské společnosti pobuřoval i fakt, že spolu chce pár žít v jedné domácnosti ještě před svatbou.
Přestože Mette-Marit doufala, že ji lidé přijmou takovou, jaká je, úplně se to nestalo. Lidé stále pochybovali, zda „Popelka z Kristiansandu“, jak se jí přezdívalo, bude tou správnou ženou pro jejich korunního prince.
Rok, který ji poznamenal
Přestože za ní pevně stáli Haakon i jeho otec, král Harald, veřejná debata byla mimořádně vyostřená. Sama Mette-Marit později přiznala, že zkušenost s neustálým dohledem médií v ní zanechala hluboké stopy.
„Ten pocit nepohodlí z toho roku je se mnou pořád. Cítit se pronásledována bylo obrovsky vyčerpávající,“ uvedla podle Haakonovy knihy.
Dodala také, že veřejné „očišťování od hříchů“ není nic romantického, ale naopak je to velmi bolestivá zkušenost.
Hledání vlastní role
Mette-Marit se narodila 19. srpna 1973 v Kristiansandu. Matka pracovala jako bankovní úřednice a její otec byl novinář. Rodiče se rozvedli, když byla ještě dítě, přičemž vyrůstala především s matkou a sourozenci.
O svém bouřlivějším období mládí mluvila vždy otevřeně. Přiznala, že ji lákalo překračovat hranice a žít v prostředí, kde se experimentovalo s životním stylem i společenskými normami.
Po svatbě s princem Haakonem v roce 2001 se musela vyrovnat s novou pozicí. Začátky nebyly jednoduché, postupně si však na život v královské rodině zvykla.
Historik a autor knih o norské monarchii Trond Noren Isaksen uvedl, že se časem v nové roli začala cítit jistější a více sama sebou. Za její největší přednosti označil osobní vřelost a schopnost navazovat přirozený kontakt s lidmi.
Mette-Marit se zároveň věnovala studiu. Na univerzitě v Oslu studovala etiku a později absolvovala kurzy na londýnské School of Oriental and African Studies zaměřené na mezinárodní rozvoj, HIV/AIDS a otázky uprchlíků.
Postupně si vybudovala profil aktivní členky královské rodiny. Podporovala norskou literaturu v zahraničí, propagovala čtenářství mezi dětmi a stala se patronkou řady charitativních organizací. Na mezinárodní scéně se angažovala zejména v oblasti veřejného zdraví, postavení žen a reprodukčního zdraví. Působila také jako ambasadorka dobré vůle programu UNAIDS.
S Haakonem vychovala dceru Ingrid Alexandru, která je následnicí trůnu, a syna Sverreho Magnuse. Součástí rodiny zůstal také její nejstarší syn Marius Borg Høiby z předchozího vztahu.
Stín jménem Epstein
Po letech relativního klidu se jméno Mette-Marit znovu ocitlo na titulních stranách novin. Na začátku roku 2026 zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti soukromou e-mailovou komunikaci mezi ní a odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem.
Zveřejněné dokumenty ukázaly, že kontakt pokračoval i po Epsteinově odsouzení. Jeden z e-mailů z roku 2011 obsahoval poznámku, že si o něm informace vyhledala na internetu a že „to nevypadalo moc dobře“.
Aféra poškodila obraz královské rodiny i norské monarchie. Část veřejnosti začala zpochybňovat, zda by se Mette-Marit měla stát královnou.
O několik týdnů později poskytla norské televizi NRK emotivní rozhovor, ve kterém uvedla, že lituje samotného seznámení s Epsteinem.
„Byla jsem manipulována a oklamána,“ prohlásila.
Rodinné drama a boj o život
Skandál navíc přišel ve chvíli, kdy se její rodina vyrovnávala s dalším bolestným případem. Její nejstarší syn Marius čelil soudu v souvislosti s obviněními ze znásilnění a domácího násilí. V červnu byl nakonec odsouzen za dva ze čtyř bodů obžaloby týkajících se znásilnění a za jeden případ domácího násilí k čtyřletému trestu vězení. Proti rozsudku se odvolala jak obžaloba, tak obhajoba.
Sama Mette-Marit se k procesu veřejně téměř nevyjadřovala. Komunikaci s médii převzal především princ Haakon.
Vedle rodinných problémů čelila řadu let i závažným zdravotním komplikacím. Trpěla chronickou plicní fibrózou, nemocí, která postupně omezuje funkci plic a výrazně snižuje kvalitu života. V létě 2026 proto podstoupila úspěšnou transplantaci plic. Po několikatýdenní rekonvalescenci se vrátila domů a v srpnu s Haakonem oslavila 25 let manželství.
Nyní před ní stojí zcela nová kapitola. Po smrti krále Haralda V. nastupuje na norský trůn jeho třiapadesátiletý syn Haakon, který potvrdil, že bude vládnout pod jménem Haakon VIII. Mette-Marit se tak po jeho boku stává novou norskou královnou.
