Začněme dobrou zprávou: většina Čechů se o zpravodajské informace alespoň trochu zajímá. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu v rámci Digital News Report 2026 provedený Reuters Institute při Oxfordské univerzitě a agenturou YouGov, který mají Seznam Zprávy k dispozici.
Úplně bez zájmu je v tomto ohledu méně než pětina lidí, naopak extrémní nebo velký zájem deklaruje 37 % Čechů. Obecně nižší zájem o zprávy vykazují ženy, chudší a méně vzdělaní lidé. A také obyvatelé Karlovarského kraje, kde je průměrný zájem o zprávy přibližně o deset procentních bodů nižší než u ostatních regionů. Premiantem je v tomto ohledu Vysočina.
Naopak rozdíl mezi levicí a pravicí nenajdeme žádný. Platí jen, že čím vyhraněnější mají lidé názory, tím víc se o zprávy zajímají.
Pozoruhodná je pak situace u věkových skupin, které v této analýze prozkoumáme nejpodrobněji. Největší zájem o informace mají nejstarší ročníky a s klesajícím věkem se apetit snižuje. Nejskeptičtější je pak skupina mezi 25 a 34 lety, zatímco ti úplně nejmladší se trendu do nějaké míry vzpírají a deklarují vyšší zájem i důvěru. I tak jsou ale rozdíly patrné: z věkové skupiny 65+ uvádí alespoň nějaký zájem o zpravodajství 93 % lidí, mezi nejmladšími jsou to asi jen tři čtvrtiny.
„Informační prostor je přesycený, konkurují si v něm různé typy obsahů, a mladí lidé dávají obecně přednost těm, které mají spíše zábavní charakter a které jsou produkovány individuálními digitálními tvůrci – influencery – než tradičními mediálními značkami a zpravodajskými organizacemi,“ říká Václav Štětka, mediální expert z Europa-Universität Viadrina Frankfurt (Oder), a dodává, že to je i důsledek používání sociálních sítí.
Právě sociální sítě se u Čechů vyšplhaly na druhou příčku mezi nejčastějšími zdroji informací a předstihuje je pouze televize. A i když jde především o doménu mladších ročníků, i 37 % seniorů uvedlo, že používají sociální sítě jako zdroj zpráv.
Důležitost sociálních sítí přitom stále roste – při celosvětovém srovnání jsou letos poprvé dokonce na prvním místě mezi všemi zdroji zpráv. „Jde evidentně o stále posilující trend. Nejrychlejší je tento vývoj nepřekvapivě v nejmladší generaci, 18 až 24 let, pro kterou jsou sociální média primárním zdrojem informací; nicméně současně platí, že právě mladší lidé konzumují zprávy stále méně,“ říká odborník.
Podle dat Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO) při Ústavu formální a aplikované lingvistiky na Matematicko-fyzikální fakultě UK se lidé mezi 18 a 24 lety na sociální média spoléhají nejvíce. Zatímco starší ročníky čerpají zprávy ze sítí většinou jednou denně nebo méně často, 40 % nejmladších ročníků se pro zpravodajství na sociální sítě vrací několikrát denně.
Což s sebou samozřejmě nese rizika, zejména nebezpečí zkreslování. „Celkový fenomén digitalizace zpravodajství je, že se obsah zkracuje. V případě sociálních sítí se ale navíc ještě zkracuje schopnost udržet pozornost – projevuje se to tím, že zpravodajská videa musí být krátká, aby zaujala, protože uživatel přepíná velmi rychle. Takže informace musí být redukovaná a to vytváří zkreslení,“ říká Ivan Ruta Cuker z CEDMO.
Král Instagram, držák Facebook a rizikový TikTok
Velké rozdíly panují také v tom, které sociální sítě jsou populární v konkrétních věkových skupinách. Mezi nejmladšími ročníky podle očekávání vede Instagram, nicméně překvapivé může přece jen být, jak moc je tato síť populární. Zatímco celkově získává informace z Instagramu asi 18 % populace, mezi nejmladšími je to víc než polovina.
Silnou pozici má i Facebook, kam si pro zprávy chodí asi třetina nejmladších a necelá polovina všech; Facebook je tak stále nejpopulárnější sociální sítí v Česku pro všechny nad 25 let. Z dalších velkých sítí je pak velmi „transgenerační“ ještě Youtube, který jako zdroj zpráv využívá přibližně pětina lidí z každé věkové kategorie.
Zastavit se ale musíme u TikToku, který je naopak věkově nejvyhraněnější sítí. Každý druhý ze skupiny 18 až 24 ho má (ze všech lidí je to každý sedmý) a každý čtvrtý z této věkové kategorie ho používá jako zdroj zpráv. Připomeňme, že před TikTokem varuje například Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, především kvůli sběru osobních dat.
Obava z možných bezpečnostních hrozeb vyplývá především z množství shromažďovaných dat o uživatelích a způsobu, jakým jsou sbírána, nakládání s nimi a v neposlední řadě také z právního a politického prostředí Čínské lidové republiky, jejímuž právnímu prostředí je podřízena společnost ByteDance, která vyvinula a provozuje sociální platformu TikTok.
Prohlášení NÚKIB
„TikTok skýtá určitá rizika například v tom, že se kvůli jejich algoritmům na sociálních sítích nejvíc prosazuje obsah související se subkulturou incel (z anglického involuntary celibate, muži, kterým se dlouhodobě nedaří najít partnerku, propadají pocitu méněcennosti a viní z toho právě ženy – pozn. red.). Netýká se to jen TikToku, ale tím, jak je TikTok rychlé médium, tak se to zde nejvíc projeví. A i když si uživatel je vědom rizika a takovému obsahu nedůvěřuje, tak vzhledem k množství podobného obsahu může nakonec uvěřit agendě, která je mu podsouvána,“ vysvětluje Ruta Cuker.
Existuje ale v tomto ohledu i dobrá zpráva. „Mladší lidé skutečně využívají TikTok víc než jiné skupiny, a to i pro zprávy. Ale existuje i další statistika: a v ní se naopak ukazuje, že nejmladší lidé TikToku nejvíce nedůvěřují jako zdroji zpráv. A s rostoucím věkem respondentů míra nedůvěry klesá,“ popisuje analytik.
Senioři už nejsou hlavní terč dezinformací
Naznačuje to tedy, že starší lidí jsou na sociálních sítích zranitelnější vůči dezinformacím či manipulacím? Odpověď je složitější.
Na jednu stranu to podle odborníků z vícero příčin hrozit může. Studie ze žurnálu Current Directions in Psychological Science zmiňuje jako důvody především horší schopnost vybavit si zdroj informace, zvýšenou důvěřivost a nižší digitální gramotnost: například při detekci placeného obsahu nebo (manipulativně) upravených fotografií.
Na druhou se ale cíle dezinformačních útoků přesouvají od seniorů v důchodu k ekonomicky aktivním, a tedy bohatším lidem ve středním věku.
„Komunikační technologie jsou v současné době natolik vyspělé, že strategie zaměřování dezinformačních obsahů na nejstarší osoby pozvolna přestává být neotřesitelně dominantní strategií k rozšiřování dezinformací. Kdybychom se v tomto ohledu zkusili vžít do role podavatelů dezinformačních obsahů a položili si otázku, zda je větší úspěch, když dezinformační obsah bude mít účinek na ekonomicky aktivní osoby, nebo na někoho ze seniorské kategorie, odpověď se přímo nabízí,“ popisuje Jan Jirků z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních věd UK.
Rozdíly na sociálních sítích ale najdeme nejen mezi věkovými skupinami. Ukazuje se, že k některým sítím tíhne spíš levicovější (TikTok), k jiným pravicovější (X, LinkedIn) publikum.
Rozdíly najdeme i regionálně, například na Facebooku jsou nejaktivnější obyvatelé Ústeckého kraje, naopak nejmenší procento uživatelů tam má kraj Karlovarský – ti jsou ale zároveň v největší míře uživateli Threads. Praha pak kraluje LinkedInu.
A popularita jednotlivých sítí se výrazně liší i mezi pohlavími. Zatímco Facebook a Instagram patří spíše ženám, X je naopak zcela dominantně mužské.
Následující graf ukazuje používání daných sociálních sítí pro jakékoliv účely, ovšem pokud jde čistě o konzumaci zpráv, rozdíly se všude kromě X téměř setřou, jelikož se ženy obecně o zprávy a politiku zajímají méně.
AI jako zdroj zpráv. I nesmyslů
Sociální sítě ale nejsou jediným rostoucím „novým“ médiem, ke kterému se Češi začínají přiklánět. Výrazný nástup jako zdroj zpráv zaznamenávají také AI chatboty. „AI je globálně nejrychleji nastupující digitální technologií – mírou nárůstu uživatelů překonává internet, chytré telefony i sociální sítě. Podíl uživatelů používajících AI chatboty ke konzumaci zpravodajství už v některých zemích – zejména v Africe a Asii – překonává 20 %, což je obrovské číslo, vzhledem k tomu, že tyto nástroje jsou k dispozici teprve pár let,“ konstatuje Václav Štětka.
Nejčastěji se Češi využívající AI pro zprávy chatbota ptají na kontext (41 %), žádají ho o shrnutí článku (36 %) a také o přepsání článku ve zjednodušené podobě (36 %).
Podobně jako u sociálních sítí i v tomto případě trend táhnou především ty nejmladší dospělé ročníky mezi 18 a 24 lety.
A podobně jako i sociální sítě, i chatboty mají svá rizika, ale i benefity. „Běžnému uživateli přináší nesporný komfort a časové úspory – odpadá brouzdání, vyhledávání zdrojů, prodírání se reklamami či obsahem, o který nemáme zájem,“ říká Václav Štětka.
„Lidé mají možnost rychle se dostat k informacím, aniž by museli mít internetovou gramotnost na té úrovni, aby si zvládli dohledávat zdroje. Dalo by se tak říct, že generativní umělá inteligence tak trochu demokratizuje trh s informacemi,“ dodává Ivan Ruta Cuker.
Ohledně rizik experti zmiňují jednoduchou manipulovatelnost a netransparentnost AI chatbotů a jisté omezování našich schopností posoudit kvalitu informace, jelikož často neznáme přesný zdroj.
Proč jsou chatboty jako zdroj informací problematické
„Většina lidí, co si někdy povídala s chatbotem, už zjistila, že si umělá inteligence často vymýšlí. Vyplývá to z toho, probíhá trénink AI. Modely se učí doplňovat text, a dostávají odměny za to, když se strefí,“ vysvětluje Pavel Kasík, vědecký redaktor Seznam Zpráv. „Nedostanou ale žádnou odměnu za to, když přiznají, že odpověď neznají. Výsledkem tedy je, že tu máme inteligentní systémy, které si raději vymyslí něco, co zní důvěryhodně, než aby přiznaly, že odpověď neznají.“
Problém podle Kasíka bývá právě v té sebevědomé, důvěru budící rétorice, která je pro velké jazykové modely (LLM) typická. „Ještě v roce 2024 byly tyto halucinace zjevné a většina lidí se jimi nenechala zmást. Radily, aby lidé šli do neexistující restaurace, nebo aby jedli jeden kámen denně, vymýšlely si neexistující zdroje a knihy, které nikdy nevznikly,“ vypočítává Kasík příklady „AI keců“. Halucinace a jejich princip podrobně vysvětluje v tomto článku. „Tyto první LLM byly jako student u zkoušky. I když nevěděl správnou odpověď, aspoň to zkusil, třeba to vyjde.“
Novější LLM modely jsou díky přístupu na internet výrazně spolehlivější. „Díky tzv. přemýšlecímu oknu si LLM mohou předem napsat a rozmyslet, co odpoví. Mohou prohledat stránky na internetu nebo si dokonce nalezené věci napsat do tabulky a podrobněji je analyzovat. Takže kvalita odpovědí se rozhodně zvýšila,“ všímá si Kasík.
To ale paradoxně může být i problém: „Protože jsou nyní odpovědi výrazně lepší, většina lidí si zvykla jim věřit a skoro vůbec je nekontroluje. Pokud se tedy do odpovědi dostane nějaký omyl, chybná informace nebo výmysl, je malá šance, že si jich uživatel všimne.“
Kasík rozděluje halucinace na několik typů. Kromě těch evidentních výmyslů nebo neexistujících zdrojů jsou to i méně přímočaré problémy: „Když si dáte tu práci a pokusíte se zjistit, z jakých zdrojů AI čerpala, budete často nemile překvapení nízkou kvalitou zdrojů. Čerpá z anonymních diskuzí, zastaralých blogů nebo z podivných kompilátů. Jenže protože vám tu odpověď přizpůsobí na míru vaší situaci, budete mít pocit, že jste dostali tu nejlepší možnou informaci. Nejistota nebo nejednoznačnost, kterou by člověk z původních zdrojů vnímal, zmizí. V tom je myslím hlavní problém spoléhání se na AI odpovědi: krátkodobě je to pohodlné a užitečné. Dlouhodobě si zvykáme, že sami neumíme nic najít ani ověřit. Což nás staví do role dítěte, které se neumí ve světě orientovat a musí se držet za ruku chatbota.“
„A v neposlední řadě představují AI chatboty doslova pohromu pro vydavatele, protože dále omezují jejich schopnost monetizovat digitální obsah, který AI modely předkládají čtenářům, aniž by z něj jeho skuteční tvůrci měli odpovídající příjem,“ dodává Václav Štětka.
Detaily výzkumu
Sběr dat pro výzkum Reuters Institute provedený agenturou YouGov probíhal v lednu a únoru tohoto roku. Celkem bylo osloveno 2031 dospělých respondentů metodou online dotazování. Data jsou reprezentativním vzorkem české populace. Redakce děkuje Václavu Štětkovi za poskytnutí dat.