Klíčem je podle nich doplňkové penzijní spoření, respektive jeho
přepracování. Takzvaný třetí pilíř důchodového systému, který je
tvořen úsporami a investicemi účastníků a částečně zastoupil zrušený
druhý pilíř, je podle některých odborníků v současnosti málo
efektivní. Navrhují proto několik změn, které by měly celý systém
zatraktivnit a přinést účastníkům vyšší celkové zhodnocení. Mezi
stěžejní myšlenky patří zejména zavedení dynamičtějších
investičních strategií, úprava podpory ze strany státu nebo přepracování
poplatkové struktury takovým způsobem, aby se snížily poplatky penzijních
společností. 

Experti našli cestu, jak mít v důchodu až dvojnásobek peněz 

Odborníci představili model, podle kterého by mohl být celkový příjem
v důchodovém věku až přibližně dvojnásobný oproti samotnému
státnímu důchodu. Nutno podotknout, že to neznamená zvýšení samotného
důchodu na dvojnásobnou hodnotu. Klíčem je správně nastavená
kombinace státní penze s pravidelnou rentou z vlastních dlouhodobě
investovaných úspor. 

Vzhledem ke stávající demografické situaci v České republice, kdy
dlouhodobě klesá porodnost, což se postupně projevuje mimo jiné
úbytkem počtu lidí v produktivním věku a naopak
zvyšujícím se podílem důchodců, se budoucí penzisté
pravděpodobně budou muset více spoléhat na vlastní úspory. O této
problematice hovoří stále častěji nejen politici, ale rovněž finanční
poradci nebo investoři a ekonomové. Právě ti nyní přišli s velmi
zajímavým řešením. 

Mezi odborníky, kteří hledají způsob, jak lidem do budoucna zajistit
vyšší příjmy ve stáří, patří i ekonom Filip Pertold a
investor Lukáš Nádvorník z think-tanku IDEA při CERGE-EI
(společného pracoviště Univerzity Karlovy a Ekonomického ústavu Akademie
věd). Právě tito experti představili v rámci setkání s novináři
několik zásadních změn, které by podle jejich předběžných propočtů
mohly značně zvýšit význam a celkový přínos doplňkového penzijního
spoření.

IMG-1 

Kombinace pravidelného příjmu z investic se státní penzí by mohla
udělat divy 

Ekonomové konkrétně uvedli, že by doplňkové penzijní spoření mohlo
v budoucnu lidem zajistit až 29 procent jejich předchozího
výdělku, zatímco v současnosti jde pouze přibližně
o 8 procent. 

U některých lidí by to znamenalo, že by se jejich celkový příjem
v důchodovém věku vzrostl až na dvojnásobek.

K jakým změnám třetího důchodového pilíře by muselo dojít? 

Aby byl pravidelný příjem z peněz, které člověk v průběhu
produktivního života naspořil a investoval ve třetím důchodovém pilíři,
dostatečný, stávající systém by musel projít několika změnami. 

V první řadě by bylo nutné přimět lidi k dřívějšímu vstupu do
systému. Právě dlouhý investiční horizont je totiž ve světě
investování naprosto klíčový, což dokazují i výpočty provedené na
základě historických dat. Částka, kterou je nezbytné pravidelně
odkládat pro vybudování dostatečně objemného portfolia, se výrazně
snižuje s počtem let zbývajících do odchodu do důchodu. Člověku, jenž
s investováním začne již ve 20 letech, stačí odkládat pouze pár stovek
měsíčně. Oproti tomu lidé, kteří začali například až v 50 letech,
musí pro dosažení stejného cíle investovat každý měsíc mnohonásobně
vyšší částky. I z tohoto důvodu někteří ekonomové doporučují, aby
si spořily
i děti od 9 let věku. 

„Výnos a čas jsou pro zhodnocení úspor neporovnatelně
důležitější než výše úložky,“ prohlásil Filip Pertold. 

Ve druhé řadě by mělo dojít ke změnám v investiční
strategii. Lidé v mladším a středním věku by měli volit
odvážnější investice, které z dlouhodobého hlediska přinášejí
vyšší zisky (podle historických dat, u kterých je však třeba podotknout,
že nemusí být automatickou zárukou budoucích výnosů). 

Kromě toho považují Filip Pertold s Lukášem Nádvorníkem za
důležité větší zapojení zaměstnavatelů a
snížení poplatků penzijních společností.