Problém se přitom může týkat stále většího počtu vysokoškoláků.
Na vysoké školy každoročně nastupuje velké množství lidí a část
z nich první zvolený obor nedokončí. Někdo po roce zjistí, že mu studium
nevyhovuje, jiný přejde na jinou fakultu nebo úplně změní školu.
Právě předchozí neúspěšně ukončené studium se ale může
započítat do doby rozhodné pro vyměření poplatku. Student tak
může na nové škole narazit na povinnost platit poplatek za delší studium.
Veřejné vysoké školy proto mohou rozhodnutí o poplatcích posílat
i lidem, kteří jsou na své současné škole teprve několik let.
Zásadní roli hraje maximální doba bezplatného studia. U tříletého
bakalářského programu vzniká povinnost platit poplatek po překročení
standardní doby studia zvětšené o jeden rok. Výše
poplatku se může pohybovat v řádu desetitisíců korun. S blížícím se
akademickým rokem tak mohou některým studentům přijít rozhodnutí
o vyměření poplatku.
Studium, které se tváří zdarma, nakonec nemusí být zdarma
Systém, který je aktuálně nastavený, má poměrně jasně definovaná
pravidla. Například bakalářský program, jehož standardní délka činí
3 roky, mohou všichni lidé studovat bezplatně maximálně po dobu
4 let. Po 3 letech totiž každému studentovi
náleží možnost prodloužit si studium až o 1 celý
rok.
V souvislosti s navazujícím magisterským programem, který standardně
trvá 2 roky, je maximální doba nezpoplatněného studia
stanovená na 3 roky. Opět tedy platí, že si každý může prodloužit
studium o 1 rok navíc, aniž by čelil sankcím.
Obdobně je tomu u nenavazujícího magisterského studia (např. studium
práv) nebo u oborů, jako je Všeobecné lékařství.
Jestliže se však studentovi nepodaří úspěšně dokončit studijní
program ani po vyčerpání bezplatného prodloužení, následující semestry
si bude muset hradit čistě ze svých peněz. Veřejná vysoká škola mu
vyměří poplatek za každých dalších 6 započatých
měsíců. Klíčové je slovo započatých. Znamená to, že i kdyby
student nastoupil do školy pouze na pár dní, poplatek bude muset uhradit, a
to zpravidla v plné výši.
Pozor: Do doby studia se počítají i semestry ze všech předchozích
nedokončených studií
Velmi důležité je pamatovat na to, že do celkové doby studia se pro
účely vyměření poplatků počítají i všechna předešlá
nedokončená studia.
Modelový příklad: To v praxi znamená, že pokud někdo
nejdříve studoval například na Univerzitě Karlově na Filozofické fakultě
po dobu 2 let, ale následně studium ukončil bez zisku bakalářského
titulu, aby mohl přejít na jinou vysokou školu, z původního limitu 4 let
mu pro nový bakalářský program zbývají již pouze 2 roky.
Existují však výjimky
Nutno podotknout, že legislativa pamatuje na určité výjimky. Do výpočtu
se nezapočítává například doba studia, které se chronologicky
překrývalo s jiným (již započteným)
studiem.
Kromě toho se nezapočítávají uznané doby rodičovství
nebo období, která byla poznamenána krizovými
stavy.
O výši poplatku rozhodují přímo univerzity.
, …
Termín a výše platby: Rozhodnutí o vyměření poplatku přijde
studentům již brzy
Poplatek se vyměřuje vždy na každých započatých 6 měsíců studia
(semestrálně). Rozhodnutí o vyměření poplatku zašle vysoká škola
studentovi s předstihem, ze zákona nejpozději 90 dnů před
termínem splatnosti. Lhůta splatnosti se potom odvíjí od
vnitřních předpisů konkrétní univerzity.
Výši poplatku určuje vždy univerzita. Částka se
běžně pohybuje v rozmezí od 10 000 do 30 000 korun za
semestr (například u Filozofické fakulty Univerzity Karlovy jde
o 27 000 či 22 500 korun), nicméně v některých případech se jedná
i o výrazně vyšší částky.
Rozhodnutí o vyměření poplatku tedy vysoké školy začnou posílat již
v nejbližších týdnech. Před začátkem akademického roku 2026/2027 se
tedy každému studentovi, který někdy prodlužoval studium, vyplatí
zkontrolovat studijní historii.
Pokud přemýšlíte nad tím, z čeho studium zaplatit, zajímavý může
být například tento netradiční
způsob přivýdělku. Jestliže vás studium na vysoké škole teprve
čeká, můžete se podívat na tento žebříček nejlepších
technických škol v ČR.