Jak bude změna podpory vypadat?
Chystáme její snížení. Minulá vláda Petra Fialy z ODS podporu během prvních měsíců navýšila z 65 na 80 procent předchozí mzdy. Vzhledem k tomu, že je pracovní trh stabilizovaný a máme jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropě, je v tuto chvíli zbytečné takto utrácet peníze ze státního rozpočtu. Ušetříme tím zhruba čtyři a půl až pět miliard korun, které tato změna stála daňové poplatníky.
Chceme to předložit tak, aby to platilo co nejdříve, tedy nejlépe od 1. ledna příštího roku.
Minulá vláda změnila to, kolik procent předchozí mzdy lidé pobírají v jednotlivých měsících. V těch prvních podporu zvedla z 65 na 80 procent. A současně zvýšila maximální možnou podporu z 58, respektive 65 procent celostátní průměrné mzdy na 80 procent. Který z těchto kroků vrátíte?
Strop snížíme v obou případech. U toho prvního bude sazba pro první dva měsíce opět 65 procent.
U maximální výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci bude jednotná maximální výše činit šedesát procent průměrné mzdy v národním hospodářství v předchozím roce.
Fialova vláda navýšení odůvodňovala tím, že umožní lidem najít si lépe placenou práci a nebudou brát ve stresu tu první, která se namane. To časem přinese na odvodech a daních i peníze státu, protože při změně místa se zvyšuje mzda až o dvanáct procent. Neměla snad pravdu?
Vyšší podpora sama o sobě nezaručuje, že si člověk najde lépe placenou práci. Tu si navíc může hledat už během stávajícího zaměstnání a v případě lepší nabídky do nového zaměstnání rovnou přejít. Nově tomu pomáhá i úprava výpovědní doby, která běží už ode dne doručení výpovědi.
Smyslem podpory v nezaměstnanosti má být především překlenout období, kdy je člověk bez práce, nikoliv vytvářet motivaci k tomu, aby na podpoře v nezaměstnanosti zůstával déle, než je nutné.
V situaci, kdy je na trhu stále vysoká poptávka po zaměstnancích, proto považujeme návrat k umírněnější úrovni podpory za rozumný.
Ministerstvo také poslalo do připomínkového řízení návrh lednového navýšení všech důchodů o 300 korun měsíčně. Nedávno jste ale uvažovali i o tom, že sáhnete k mimořádnému navýšení o 590 korun. To už neplatí?
Je konec srpna a teprve v září budeme znát další makroekonomická čísla. Tedy i to, jaká ta valorizace nakonec ve skutečnosti bude.
Do meziresortního připomínkového řízení jsme museli ze zákona dát vzorec, podle kterého predikce v tuto chvíli vychází na 300 korun. Ale skutečné číslo budeme znát až na začátku nového měsíce, takže se to ještě může změnit směrem nahoru.
To navýšení o tři stovky je o 1,4 procenta. Nařízením vlády můžeme jít až na 2,7 procenta, což by nominálně bylo těch 590 korun. Ale to je pak už politické rozhodnutí na základě koaličního jednání, které se bude opírat o zářijová data. Definitivně se tak rozhodne až příští měsíc.
Jaké by byly náklady té mimořádné valorizace?
Pro příští rok je na důchody v návrhu rozpočtu vyčleněno zhruba 740 miliard korun. V tom už je započítána i zákonná valorizace o oněch 300 korun, které jsme poslali do připomínkového řízení. Pokud bychom se rozhodli jít na 2,7 procenta, tedy 590 korun, bylo by to o 7,8 miliardy více.
Připravili jste i návrh na pravidelné věkové valorizace penzí po dovršení osmdesátky či jejich navyšování pracujícím důchodcům. Také jste ale slibovali, že se penze budou namísto současné třetiny růstu reálných mezd navyšovat o jeho polovinu. K tomu se čeká na řešení předčasných důchodů pro náročné profese. Kdy bude tento návrh?
Během příštího roku. Je na to ještě čas, protože reálné mzdy v tuto chvíli nedosahují výše, aby při lednové valorizaci hrál jejich růst nějakou roli. Ještě se totiž nevrátily na úroveň z doby před nedávnou velkou inflací. Podle predikcí to bude možná až v roce 2028.
Co se týče náročných profesí, domluvili jsme se, že budeme postupovat společně se sociálními partnery na základě dat z Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. Bude to předmětem diskuse příští rok, aby to mohlo platit třeba od července 2028.
A budete to u nich řešit formou odchodu do předčasného důchodu bez krácení, nebo mimořádným příspěvkem zaměstnavatelů na jejich penzijní spoření? Obě tyto varianty už totiž u některých typů náročných profesí fungují.
Musíme se opravdu podívat na reálná data a zjistit, kolika lidí se to může týkat. Pak budeme hledat vhodnou formu, jak náročné profese kompenzovat. Ještě to tedy není jasné.
Také jste slibovali opětovné zastropování důchodového věku na 65 let namísto současných 67. Tento slib už padl?
To chceme udělat do konce volebního období. Je na to ještě čas, protože ročníky, kterých se navýšení nad 65 let dotkne, začnou do důchodu chodit až od roku 2031.
Od října se změní superdávka. U normativů, které vymezují náklady spojené s bydlením, se bude vycházet ze situace v okrese, kde žadatel bydlí. Doposud to bylo podle velikosti obce. Proč jste k tomu přistoupili?
Máme od Úřadu práce unikátní soubor nájemních smluv. Konkrétně jde zhruba o tři sta tisíc domácností, kterým přispíváme na bydlení. Na základě těchto dat jsme si porovnali hladinu tržního nájemného v rámci 77 klastrů, které kopírují hranice bývalých okresů.
Doteď se tržní nájemné na ministerstvu financí počítalo z jiných zdrojů, například z inzerce, ze zpráv realitních kanceláří nebo z obecního nájemného. V tuto chvíli ale máme tvrdá data o tom, kolik lidé platí. U všech, kteří nedosáhnou na bydlení, víme přesně, kolik jim doplácíme a ve kterém okrese.
Ale jaký je důvod změny?
Jednak stát nebude nikoho přeplácet. Stávalo se nám, že jsme z příspěvku na bydlení platili třeba byty v Pařížské ulici v Praze. To je jedna z nejluxusnějších a nejdražších ulic v republice.
Druhý důvod je ten, že někteří lidé při současném nastavení dostávají nižší podporu, než potřebují. Nájmy jsou tam totiž vyšší než jinde a neodpovídá to současným normativům. Navíc to zkomplikuje situaci obchodníkům s chudobou, kteří u pronajímaných bytů z dávek těží.
Jak?
Už pro ně nebude tak výhodné koupit si někde, třeba v příhraniční oblasti, zchátralý dům a přestěhovat tam lidi, aby jim za peníze daňových poplatníků platili předražené bydlení nad rámec tržního nájemného. Slibuji si tedy od toho férovější nastavení systému.
Kolik příjemců dávky si kvůli tomu polepší nebo pohorší?
Přesná data budeme mít až poté, co vyplatíme první superdávku podle nových pravidel. V současných číslech se totiž stále promítá přechodné období mezi původním a novým systémem sociálních podpor a superdávky.
Vývoj budeme dál průběžně sledovat a vyhodnocovat, abychom v případě potřeby mohli nastavení superdávky upravit.
Přichystali jste kvůli evropské směrnici o rovném odměňování novelu zákoníku práce. Podle směrnice by se lidé mohli dozvídat výši mzdy už v pracovních inzerátech. Zákoník ale říká, že to bude nejpozději až před podpisem smlouvy. Tím pádem se na současné situaci nic nemění.
Myslím si, že mění. Spousta lidí sice v inzerátu uvidí jednu částku, ale kolem nabídky práce jsou i další věci, které poskytuje skoro každý zaměstnavatel. Jde o různé bonusy, odměny, služební auto a tak dále. Ty se často člověk dozví až při pohovoru, ale ne vždy úplně.
Čím dál víc jsme přitom svědky toho, že zvlášť mladší generaci nezáleží jen na mzdě, ale i na tom, jak k nim zaměstnavatel přistupuje z hlediska sladění rodinného a pracovního života.
Na pohovoru před podpisem smlouvy se tedy zaměstnanec dozví celý tento balík od zaměstnavatele. To je podle mě férovější pro obě strany. Kdo má o práci zájem, na pohovor přijde a může mile zjistit, že zaměstnavatel nabízí více než ten, kdo dá o pár tisíc víc přímo do mzdy, ale nenabízí nic navíc. Odměňování má v 21. století prostě více aspektů než jen mzdu.
Lidé se také budou moci zeptat na průměrnou mzdu na srovnatelné pozici v jejich firmě. Ta jim pak bude muset rozdíly obhájit. Nepovede to k závisti na pracovišti, ale třeba i k prudkému nárůstu mezd, včetně souvisejících tlaků na inflaci?
Určité napětí to může vyvolat, i proto jsme byli k podobě směrnice kritičtí. Co se týče sdělování výše mzdy, jsem spíše zastáncem nabídky a poptávky na trhu práce.
Naším cílem je ale evropské požadavky převést co nejúsporněji a bez zbytečné administrativy. Jdeme tomu vstříc pragmaticky a racionálně, ale zároveň se snažíme zaměstnavatele nezatěžovat další administrativou, tedy vykazováním výše mezd Evropské komisi. To bude vycházet z Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, aby to dělat nemuseli.
Novela by pak měla začít platit od ledna.
U chystaného zákona o platformové práci se změní definice závislé práce, což je de facto zaměstnanecký poměr. Mimo jiné u ní budou muset být splněny čtyři nové znaky, například zaměstnavatelem určená pracovní doba. Proč k té změně došlo?
Jde o transpozici další evropské směrnice, jejímž cílem je větší ochrana lidí pracujících pro platformy typu Bolt, Uber, Foodora, Rohlík a podobně. Současně to má jasněji určit jejich pracovněprávní postavení.
Zároveň ale vidíme, že ne každý u těchto platforem chce být zaměstnancem. Někteří to mají jako přivýdělek, někteří jako brigádu. Jiní si to zařídili tak, že je to jejich životní a pracovní styl, a takhle si vydělávají.
Je tak potřeba jasně jejich postavení definovat, protože zákoník práce musí reagovat na nové trendy v zaměstnávání, ale třeba i na stále častější home office. Proto jsme u zákoníku práce šli touto cestou.
Podle odborů může například zaměstnavatel určit zaměstnancům místo pevné směny jen termín, do kterého mají zakázku odevzdat, což nebude znakem závislé práce. Může je pak přemluvit k práci na živnostenský list, a to povede k nárůstu švarcsystému. Nemají pravdu?
V žádném případě. Tuto rétoriku odmítám, je to zbytečné strašení. Ty čtyři podznaky se musí naplnit kumulativně, nikdo z toho nebude moci něco vytrhnout.
Navíc na současném přehřátém pracovním trhu, kde je nedostatek zaměstnanců, se naopak většina firem snaží najmout uchazeče o práci jako zaměstnance. Nemůžete se dívat na pracovní trh z hlediska oboru, jako jsou informační technologie, který je úplně jiný než zbylých 99 procent.
Do platformového zákona navíc vkládáme i další opatření, která se týkají boje s prací načerno. V rámci iniciativy Kobra 26 chceme ještě lépe propojovat kontrolní činnost inspekce práce, finanční správy a dalších institucí a systém nastavit tak, aby dokázal na nelegální zaměstnávání reagovat rychleji a efektivněji.
A na ministerstvu se chceme i legislativou, která už je připravená, více zaměřit na agentury práce, abychom těm nelegálním zamezili ve vykořisťování lidí, ať už jde v drtivé většině o zahraniční pracovníky, nebo i o české občany.
Aleš JuchelkaVystudoval ekonomii na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.Během studia nastoupil do sekce zahraničního platebního styku Moravia banky, od roku 1998 začal podnikat.Pracoval jako moderátor v Radiu Čas a v Českém rozhlase. Mezi lety 1998 a 2012 působil v České televizi jako tvůrce pořadů pro děti a mládež, publicistiky a dokumentů.Mezi roky 2010 a 2014 byl za TOP 09 zastupitelem v Ostravě.Od roku 2017 je poslancem za ANO. Od června 2024 do října 2025 byl místopředsedou Poslanecké sněmovny.Od prosince 2025 je ministrem práce a sociálních věcí.