Klíčem k získání takto vysokého důchodu je nejen nadstandardní
průměrný příjem, ale rovněž vysoký počet odpracovaných let. Ačkoliv
neexistuje žádná konkrétní zákonem stanovená hranice, která by výši
důchodu omezovala, v praxi jeho výpočet naráží na takzvané redukční
hranice. Ty příjmy nad určitou úroveň krátí, čímž vytvářejí jakýsi
přirozený strop pro výši vyplácené penze. Nedávno navíc došlo v tomto
směru k několika změnám. Zatímco v minulosti byly některým lidem
přiznány i mimořádně vysoké důchody přesahující 240 000 korun,
podle současných pravidel redukční hranice výrazně omezují vliv vysokých
příjmů na výslednou penzi.

Co je třeba splnit, abyste měli nárok na důchod přes 50 000 korun
měsíčně? 

Výpočet starobního důchodu se skládá ze dvou stěžejních
složek: základní výměry, která je u důchodů stanovena pevnou
částkou a procentní výměry, která závisí na době důchodového
pojištění a výši dřívějších výdělků. 

Při výpočtu každého starobního důchodu, který je přiznaný během
letošního roku, se nejdříve stanoví takzvaný osobní vyměřovací
základ.

Zjednodušeně řečeno se jedná o průměr dosažených výdělků
v rozhodném období, které jsou zároveň poměrově
přepočtené na dnešní mzdové poměry (například pokud
člověk v roce 2000 pobíral 20 000 korun, tato částka se vynásobí
koeficientem tak, aby tehdejší mzda odpovídala dnešní hodnotě peněz a
postupnému růstu mezd na pracovním trhu). Nutno podotknout, že na výdělky
před rokem 1986 se při výpočtu nahlíží zcela odlišně. 

Z toho vyplývá, že základním předpokladem pro zisk co možná
nejvyššího důchodu jsou nejen dlouhodobě nadprůměrné příjmy,
ale rovněž dlouhá doba pojištění. 

Jak fungují redukční hranice a proč v praxi omezují maximální výši
důchodu?

V každém případě platí, že vyměřovací základ se následně
redukuje. Až z redukované částky se potom podle
doby pojištění vypočítává konkrétní výše přiznaného
důchodu. 

První redukční hranice činí v tuto chvíli
21 546 korun. Do této částky se započítává
99 % osobního vyměřovacího základu. Druhá redukční
hranice je potom stanovená na 195 868 korun, přičemž
v tomto případě se již započítává pouze 26 %.
Nad hranici 195 868 korun se nezapočítává nic. 

Právě z toho důvodu je výše českých důchodů přirozeně
omezená, i když v zákoně o důchodovém pojištění
přímá zmínka o žádném konkrétním limitu není. 

Z redukované částky se potom vypočítává procentní výměra, a to
tak, že občan za každý rok získá 1,495 % z redukovaného
osobního vyměřovacího základu. Nakonec se výsledná
částka (procentní výměra) sečte se základní výměrou. 



Při výpočtu se přihlíží i k době pojištění.
, …
 

Modelové příklady 

Každý občan České republiky může teoreticky dosáhnout maximálního
výpočtového základu okolo 66 870 korun. Základní
výměra je pak přibližně 4 900 korun. 

Pokud by tedy někdo měl celkem 40 let pojištění a
dosáhl maximálního výpočtového základu, jeho důchod by činil zhruba
44 900 korun měsíčně.

Při 50 letech pojištění bude výše důchodu dosahovat
dokonce 54 900 korun. 

Jaký je historicky nejvyšší důchod, který kdy občan ČR
pobíral? 

Slušelo by se však zmínit, že před více než deseti lety se výpočet
řídil podle výrazně jiných pravidel. V důsledku toho mohly být
v minulosti lidem přiznány i mnohem vyšší důchody. 

Historicky nejvyšší důchod v České republice se po lednové valorizaci
2026 vyšplhal na neuvěřitelných 256 285 korun
měsíčně.

Tato částka je nicméně raritou. Skutečnost je taková, že
jen přes 75 000 důchodců pobírá aktuálně penzi
vyšší než 30 000 korun. 

Pokud chcete zjistit, jak vysoký důchod byste měli pobírat, můžete
využít tuto orientační
důchodovou kalkulačku.