Ursule von der Leyenové zbývají do konce druhého mandátu tři roky. Pokud se po roce 2029 nebude ucházet o další období, čeká ji poslední velká etapa v čele Evropské komise. O jejím odkazu ale nerozhodnou projevy, nýbrž výsledky. A těch musí v příštích letech dosáhnout v několika zásadních oblastech.

Její první mandát poznamenaly především krize – pandemie covidu-19, ruská invaze na Ukrajinu, energetická krize nebo válka v Gaze.

Nyní se k nim přidávají sílící konkurence Spojených států a Číny, bezpečnostní hrozby a také volby v největších evropských zemích. Právě ty mohou politickou mapu EU výrazně změnit.

O’Leary: Von der Leyenová škodí evropskému letectví a měla by odstoupit

Von der Leyenová představí své priority 16. září v projevu o stavu Unie. Poté přijde těžší část: přesvědčit členské státy a evropské instituce, aby je skutečně uskutečnily.

1. Zastavit evropský hospodářský úpadek

Jedním z největších problémů je konkurenceschopnost evropského průmyslu. Zpráva bývalého italského premiéra a šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho varovala, že EU potřebuje dodatečné investice až 800 miliard eur ročně, jinak bude zaostávat za USA a Čínou.

Evropské firmy přitom zatěžují vysoké ceny energií, roztříštěné kapitálové trhy a složitá regulace. Zároveň čelí čínské konkurenci v elektromobilech, bateriích, solárních panelech či oceli. Čína má navíc dominantní postavení u řady kritických surovin.

Šéf Renaultu Luca de Meo: Mým národům. Nemusíte mě volit, stačí, když mě vyslechnete

Von der Leyenová proto musí najít rovnováhu mezi obchodem s Čínou a ochranou evropského průmyslu. Příliš tvrdý postup může vyvolat obchodní válku, příliš měkký zase vést k další ztrátě evropské průmyslové základny.

2. Udržet evropská pravidla navzdory Trumpovi

EU zároveň čelí tlaku Washingtonu. Brusel prosazuje vlastní pravidla pro digitální trhy a služby a už pokutoval technologické giganty jako Apple, Meta či Google.

Plány na omezení přístupu dětí mladších 13 let na sociální sítě mohou vztahy s administrativou Donalda Trumpa dále vyostřit.

Von der Leyenová tak bude muset hájit evropská pravidla a digitální suverenitu, aniž by z každého sporu vznikl transatlantický konflikt.

3. Klimatická politika mezi dvěma ohni

Zelená dohoda byla vlajkovou lodí jejího prvního mandátu. Nyní ale čelí odporu zemědělců, průmyslu i části vlád, které chtějí méně regulace. Von der Leyenová proto začala některá pravidla zjednodušovat.

Móda jako zbraň. Von der Leyenová komunikuje barvami a stylem, její oblečení není náhodné

Současně však Evropa zažívá stále výraznější vlny veder, požáry a další dopady klimatické změny. Přílišné oslabení Green Dealu by poškodilo její důvěryhodnost, zatímco příliš ambiciózní postup může dál posilovat politický odpor.

4. Obrana Evropy a podpora Ukrajiny

Bezpečnost se z evropského politického hesla stala existenční otázkou. EU zvyšuje výdaje na obranu, podporuje společné nákupy zbraní a prostřednictvím programu SAFE chce mobilizovat 150 miliard eur.

Klíčové ale bude, zda se podaří vybudovat silnější evropský obranný průmysl a zároveň udržet podporu Ukrajině. Von der Leyenová bude muset zajistit finanční a vojenskou pomoc Kyjevu i dlouhodobé bezpečnostní záruky. Zároveň bude čelit vládám, které jsou vůči Rusku vstřícnější, a politickým změnám po volbách v dalších zemích.

5. Rozšířit Evropskou unii

Ukrajina, Moldavsko a státy západního Balkánu jsou k členství blíže než dříve. Samotná politická podpora rozšíření ale nestačí. Kandidáti musí provést reformy v oblasti právního státu, korupce a fungování justice.

Přes 200 miliard eur leží zmrazených v Evropě. Část států EU je chce využít pro Ukrajinu

Členské země navíc řeší, kolik by rozšíření stálo a zda mohou evropské instituce efektivně fungovat s více než třiceti členy. Von der Leyenová bude muset přesvědčit kandidátské státy, že členství není jen vzdálený slib.

6. Najít peníze na všechny ambice

Nakonec rozhodnou finance. Komise navrhla pro roky 2028 až 2034 rozpočet téměř dva biliony eur. O jeho podobu se ale střetávají státy požadující více peněz na kohezi a zemědělství se státy, které chtějí větší část prostředků nasměrovat do inovací, obrany a průmyslu.

Do toho přijdou volby ve Francii, Itálii, Španělsku a Polsku v roce 2027. Politici budou jen neradi vysvětlovat voličům, proč mají posílat více peněz do Bruselu nebo proč mají přijít o tradiční evropské dotace.

Nový rozpočet musí přitom začít platit už v lednu 2028. Von der Leyenová proto nemá mnoho času. O jejím odkazu nakonec rozhodne, zda dokáže současně posílit evropskou ekonomiku, bezpečnost a průmysl, pokračovat v klimatické transformaci, podporovat Ukrajinu a přitom udržet jednotu stále rozmanitější EU.

Takhle sepsané to zní vyloženě jednoduše, že?

Rozšíření Evropské unie narazilo na rozpočet. Černá Hora je první zkouškou