„Klíčové je pro mě vládní programové prohlášení. Tedy ne, že by mě střednědobé výdajové rámce nezajímaly, ale technicky je pro mě důležitější to, co podepsalo 108 poslanců,“ uvedl Plaga k rozporům mezi plánovaným snižováním výdajů v kapitole školství a plány vlády.
Plaga se aktuálně potýká již s rozpočtem na příští rok. Ministryně financí v něm jeho resortu „přidělila“ 287,9 miliardy korun. Školství tudíž podle ministra schází minimálně šest miliard korun, přičemž asi polovina z částky připadá na mandatorní výdaje pro soukromé a církevní školy. Plaga se proto chystá o navýšení peněz dále jednat.
Zároveň tvrdí, že vláda programové prohlášení hodlá naplnit. „Za mě slib trvá. Mám příslib ministryně financí na postupné navýšení výdajů a nemám důvod nevěřit tomu, že ten závazek naplníme,“ řekl. Místo odpovědi na otázku, proč se politické sliby kabinetu neodráží v rozpočtovém plánování, ministr odkázal na resort financí, který střednědobý výhled připravil.
Výdaje na regionální školství, které jsou největší výdajovou položkou rozpočtu MŠMT, mají v příštím roce činit 220,4 miliardy korun. Pro rok 2028 je to 213,7 miliardy a pro rok 2029 už jen 208,4 miliardy.
Ministerstvo financí (MF) pokles odůvodňuje tím, že od letošního roku se na financování základních a středních škol výrazněji podílejí i města a kraje. Samosprávy jsou nově zodpovědné za platy školníků, kuchařek, hospodářek a dalších nepedagogických zaměstnanců svých škol či za nákupy učebnic. Tyto peníze již nejdou do vzdělávání z rozpočtu MŠMT, ale skrze přerozdělování daňových výnosů.
Vláda obelhává voliče, míní odborník
MF tudíž tvrdí, že celkové výdaje na vzdělávání neklesnou. „Vzhledem k tomu, že regionální školství je financováno ze státního rozpočtu a z rozpočtů krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí, není možné z návrhu státního rozpočtu vyvozovat snížení celkových výdajů na vzdělávání v Česku,“ uvedla mluvčí resortu Gabriela Krušinová.
Například platy učitelů, které mají podle zákona i programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) dosáhnout 130 procent průměrné hrubé mzdy, ale stále musí zaplatit ministerstvo školství. Z výpočtů odborníků z organizací věnujících se školství vyplývá, že jen ke splnění tohoto slibu by bylo potřeba 35 miliard korun navíc oproti letošnímu rozpočtu ve výši 284 miliard korun. Na rok 2029 ale ministerstvo financí navrhuje rozpočet ještě o 14,4 miliardy nižší než letos.
„Podle programového prohlášení vlády se garance průměrného platu učitelů ve výši 75 tisíc korun vztahuje ke konci volebního období. Tento slib stále platí,“ uvedla Krušinová.
„Je to bohapusté obelhávání lidí. Spoléhají se na to, že lidé si nebudou za týden pamatovat, co se dnes řeklo,“ okomentoval situaci ekonom a výkonný ředitel institutu IDEA Daniel Münich. Vláda podle něj školství označuje za prioritu, ale peníze do něj přidávat nechce.
„Realita je taková, že tam peníze být nemohou, pokud nedojde k zásadní konsolidaci veřejných rozpočtů na straně výdajů i příjmů. K tomu ale nedojde, protože vláda na stole nemá ani základní teze. Navíc v době blížících se voleb je jasné, že žádná konsolidace nebude,“ doplnil.
